Vrcholy Českého středohoří 8. - Oblík

Oblík (509 m) 
 

Oblík je kopec na jihu středohoří, který neodmyslitelně patří ke krajinnému panoramatu města Louny, jako Ještěd k Liberci nebo Vesuv k Neapoli. Jedna z těchto dvou hor je dokonce z Oblíku za daleké dohlednosti vidět. Vrchol je jižní bránou do Českého středohoří a spolu s Ranou jsou nejznámějšími vrcholy této části pohoří. Najdete ho severně od Loun, u vsi Mnichov.
Oblík je vysoký 509 m n.m. a má tvar podle jména - oblý. Je také bezlesý. Kopec byl utvořen čedičem a vděčí za svůj zrod vulkanické činnosti spadající do závěru třetihor. Současně s ním vznikly na jedné tektonické linii i sedlem oddělené vrchy Srdov a Brník, které se tyčí za Oblíkem v téměř dokonalém zákrytu a činí spolu s ním jednu z nejlepších ukázek lineární erupce v Českém středohoří. Tento liniovitý původ má vliv i na protáhlý tvar hory. Od severovýchodu však působí jako dokonalá špička.

O lidském osídlení Oblíku svědčí nález spony z keltského období. Kultovní význam nepozbyl ani v období středověku, o čemž vypovídá záznam z roku 1506 o vysvěcení kaple. Ta sice zanikla za třicetileté války, avšak již v roce 1667 zde byl vztyčen dřevěný kříž. K němu byly pravidelně pořádány svatojiřské poutě a tak stavba nové kaple, zasvěcené právě svatému Jiří, na sebe nenechala dlouho čekat. Její počátky jsou datovány rokem 1675 a doložena je zde ještě k roku 1787. Před polovinou 19. století však tato památka, jejíž základy můžeme na vrcholu pouze tušit, opět zanikla.
V roce 1967 byl prohlášen Oblík za národní přírodní rezervaci. Se sousedními vrchy Srdov a Brník je navíc zařazen i do soustavy Natura 2000 jako evropsky významná lokalita určená k ochraně stepních společenstev. Součástí jeho ochrany je i regulace porostu, zajišťovaná v minulosti přirozeným způsobem pastvou skotu a ovcí.
Z vrcholu se nabízejí daleká panoramata. Dokonalému kruhovému výhledu brání pár stromů, které přeci jen na vrcholu jsou. Na jihu jsou vidět Louny, před nimi Stříbrník a za nimi Džbán. Západně uvidíte Ranou, Milou, Doupovské a Krušné hory s Klínovcem. Ty spatříte i na severu společně s Dlouhou horou. Směrem na východ se na obzoru rýsuje Milešovské středohoří, Říp, Kokořínsko a na začátku zmiňovaný Ještěd.

 

 Pod Oblíkem od Mnichova

 Cesta na vrchol od Mnichova

 Na vrcholu

 Výhled na východ, západ a Louny

 Kaple v Mnichově

 

Vrcholy Českého středohoří 7. - Ostrý u Milešova

Ostrý u Milešova (535 m)

Ostrých je u nás celá řada. V každém pohoří najdeme minimálně jeden. V Českém středohoří jsou dokonce čtyři.
Ostrý o kterém je řeč nyní, se nachází nedaleko Milešova, při silnici do Vlastislavi. Vypíná se vlevo tímto směrem a od silnice vede na jeho vrchol modrá značka.
Ostrý je sopečného původu. Je zarostlý smíšeným lesem a na jeho vrcholu se tyčí zřícenina hradu stejného jména. Z geologického hlediska vrch představuje kuželovitý suk z olivinického bazaltu. Na příkrých svazích se vyskytují skály a mrazové sruby s hrubou sloupcovou odlučností, kamenná moře a balvanové proudy.
Hrad Ostrý řadíme k mladším hradům na českém území. Vybudován byl totiž až na sklonku husitských válek. Předpokládá se, že byl založen až někdy po roce 1432, kdy došlo k rozdělení společného majetku dvou bratrů z rodu Kaplířů ze Sulevic. Jméno hradu Ostrý, německy nazývaného Scharfenstein (Ostrý kámen), se v souvislosti s Václavem Kaplířem objevuje v písemných pramenech poprvé roku 1436. Jako pustý je uváděn od roku 1565, kdy už nevyhovoval tehdejším nárokům na bydlení.
Hrad byl vystavěn na skalnatém vrcholu, kolem kterého stoupala pozvolně přístupová cesta. Ta byla v západním svahu pod skalnatým hřebenem přehrazena první, dnes již nedochovanou branou. Hrad měl celkem čtyři brány, z nichž se dochovala pouze třetí.
Z vrcholu jsou daleké výhledy do kraje. Severně dominuje Milešovka s Kletečnou a za nimi se schovávají Krušné hory. Na východě je vidět Lovoš, Sedlo a Ronov. Nesmí chybět ani Říp a Hazmburk. Za daleké viditelnosti by možná byl vidět Ještěd.

 Ostrý od jihu

 Zříceniny hradu

 Výhled na sever...

 ...východ...

...jih