neděle 4. srpna 2013

Západní Kolínsko

Je 2.8. ráno a s Honzou nás čekají poslední společné 3 km. On musí do práce a já si projedu Kolínsko. Po žluté vjíždíme do Klánovického lesa, kterým se jede velice dobře, většinou po rovině. V Praze-Klánovicích se loučíme a každý míří na jinou stranu. Přijíždím do stanice Český Brod, kde začne má dnešní pouť západním Kolínskem. Očekávám trochu zajímavá místa v rovinaté krajině.

Začínám prohlídkou Českého Brodu. Konkrétně na náměstí Arnošta z Pardubic. Takto pojmenované náměstí jsem dosud ještě nikde neviděl. Působí dojmem, že je tvaru O a stojí na něm kostel sv. Gotharda se zvonicí. Jižněji se nachází Kouřimská brána a západněji kostel Nejsvětější Trojice, který má kazatelnu zvenčí kostela. V místním infocentru objevuji pohled s vrchem Klepec, na kterém jsou zajímavé skalní útvary. Ten je pro mne novinkou a po zjištění, že se nalézá pár km od Brodu, je hned další cíl jasný.
Opouštím město směrem na Tismice a zde, už do kopce odbočuji na Limuzy. Odsud vede na Klepec žlutá značka, ale já si to radši objedu přes Křivany. Vrchol Klepce je v 358 metrech nad mořem, což značilo více jak 100 metrů převýšení z Českého Brodu. Na vrcholu se nachází pár skalních útvarů, z nichž největší je "Slouha" a další známé jsou "Obří záda" a "Kočár." Z Klepce se pouštím po oné žluté značce. Z kopce to půjde dobře. Cestou míjím dva rybníčky a zanedlouho už přijíždím na silnici a záhy do Limuz.
Vracím se zpět do Tismic a zde mne zaujímá další z mnoha zajímavých a originálních kostelů. Tento se jmenuje Panny Marie a má dva vchody. Klasický hlavní a vedlejší, na jižní straně. Dále pokračuji přes kopec do Vrátkova a z prudkého kopce do Zahrad k Mlýnskému rybníku, přes který je vidět tvrz v Tuchorazech. Tam se musí opět do kopce. Cesta je navíc špatná, tak kolo tlačím. Ve vsi se po zeptání dostavám k tvrzi. Přesněji řečeno před vrata. Tvrz je na soukromém pozemku, na němž stojí věž, která jediná z tvrze zůstala.
Od tvrze sjíždím na cestu pod ní, po které budu pokračovat na Šember. A když na Šember, tak podle Šembery, říčky pramenící pod obcí Vyžlovka u Kostelce nad Černými lesy a ústící do Labe pod Sadskou. Proti jejímu toku se vydávám po červené značce, kde je kupodivu dobrá cesta. Později se značka stáčí na silnici a za křižovatkou potkávám jediné cykloturisty dnešního dne. Jsou to dvě dámy, asi tak nad 40 let. Chvíli si povídáme a po chvíli odjíždějí do Kozojed, kam později chci i já.
Jako bych to tušil, že bych měl něco zakousnout, protože po zelené značce jsem začal stoupat a dostal se pod Šember, kde byla půl kilometrová odbočka k zaniklému hrádku. Že je Šember opravdu zaniklý a zde z něj zůstalo pramálo se přesvědčuji po chvíli. Zbyl tu pouze příkop a pár kamenů. Žlutá značka mne dovede na rozcestí Na Zámkách, kde se najednou ocitnete jak někde v horách a ne ve Středních Čechách. Mladá Šembera zde protéká kamenitým korytem, podobnému třeba Vydře a kameny ve svahu směrem ke Svatému Martinu jsou pokryté zeleným mechem. Kolem nich se však jet nedalo, musel jsem pěšky. Svatý Martin je osada, pojmenovaná podle nedalekého kostela, náležícího obci Kozojedy. Kostel sv. Martina je románská stavba, která byla později goticky přestavěna v 16. stol. a znovu v r. 1769 barokně. Kostel se svou atypickou věží s dřevěným patrem si však zachoval prvky všech tří slohů. Nebýt pohledu v infocentru v Českém Brodu, možná bych sem ani nezajel. Jak jsou ty "íčka" někdy platná.
Projíždím Kozojedy a čeká mne předposlední cíl dneška. Město Kostelec nad Černými Lesy. Město, které nemá železnici, ale které má co nabídnout. Náměstí dominuje kostel sv. Andělů Strážných, i přesto, že je na náměstí dost zeleně. Mne se však nejvíc líbil zámek, ležící na severovýchodě Kostelce, který funguje jako střední škola. I přesto se dá prohlédnout ze všech stran. Že jsem zde 400 m n.m., je nejvíce znát právě zde u zámku, který stojí na úpatí nad údolím Jílového potoka. Od zámku jsou mezi stromy dokonce výhledy od Bezdězu ke Krkonošům. Tak krásný dojem z města však nemůže zkazit neblahá zkušenost z Černokosteleckého zájezdního pivovaru. Cyklisté či turisté, pozor!! Za načepování vody do lahve si připravte nějaké drobné. Aby náhodou šéf nenadával. Je už sice vedro, ale jsem v civilizaci, tak uvidíme dál. Jinak stále platí, že v obchodech seženete chlazené drtivou většinou pouze sladké Coly a Fanty. Minerálky mají hezky v regále, pokojovou teplotu. Před 16. hodinou mi jede vlak z Brodu, tak bych mohl pohnout kostrou. Pomáhá mi v tom sjezd z města. Do Lipan jedu z Kostelce přes Krupou, Syneč, Chotýš a Vitice, které jsou v kopci. Nad Viticemi je zkratka v podobě naučné stezky k Lipanské mohyle, která už je odsud vidět. Vede kolem ní Středočeská ovocná stezka označená jablkem, na klasické značce pro cyklostezku. Lipská hora s výškou 366 m n.m. Místo známé Bitvy u Lipan. Šlo o bratrovražedný boj, v kterém skončila doba Husitských válek. Stalo se tak 30. května 1434.
Do Českého Brodu mne čeká zhruba 10 km, převážně z kopce. Projíždím obcí Lipany, stále na sever na hlavní silnici, na které odbočuji vlevo. U Přistoupimi stojí 2 vysoké vysílače, které často vídám z vlaku. Pak následuje už pouze odbočka do Brodu a na vlak mám 20 minut rezervu.
Kolínsko dokáže být i zábavné, obzvláště to západní. 55,9 km to potvrdilo. Nebyla to ani nudná rovina, nastoupal jsem 651 metrů a možná, že se najde i vyšší místo, než je 408 m n.m. v Kostelci nad Černými lesy.

Český Brod, Slouha na Klepci, Tismice, Kozojedy, zámek v Kostelci, Lipanská mohyla







Žádné komentáře:

Okomentovat