Můj dobrý kamarád z Děčína Luboš, nás vysadil z auta na konečné výletní tramvaje z Bad Schandau a jel si po své zábavě. Osmikilometrová dráha končí u vodopádu Lichtenhainer wasserfall. Vodopády, ty já rád. A zde byly dokonce 2. Druhý se jmenoval Beuthenfall a byl kus níže po toku Křinice. Oba vodopády jsou si podobné tvarem i výškou. Oba jsou také trochu zastrčené, mimo hlavní silnici, ale podle šumící vody je člověk najde snadno. U níže situovaného je rozcestí, od kterého jdeme po červené značce, liduprázdnou krajinou a pohodlnou cestou. Po třech kilometrech dojdeme pod první dnešní atrakci. Na ní musíme vyšplhat do výšky 337 m n.m, po žebřících a schodech.
Skalní brána Kuhstall, dostala své jméno v dobách Třicetileté války, kdy zde sedláci z Lichtenhainu ukrývali dobytek a proto název "Kravín." Z přírodního hlediska představuje největší jeskyni v Česko-saském Švýcarsku a druhou největší skalní bránu, po Pravčické. V roce 1853 zde byla vybudována restaurace. Po železných schůdkách Himmelsleiter (Nebeský žebřík) se vystoupá na vrchol skály, kde kdysi býval hrad Neuer Wildenstein. Po tom dnes zbyly jen výseky ve skále. Co však mu zůstalo a na věky zůstane, je výhled na scenérie Saského Švýcarska.Dnešní oparovité počasí mírně kazí požitek z výhledu, ale i tak je to pěkná podívaná.
Když jsme dokochaní, tak sestupujeme zpět po železných schodech, které mne mírně zaskočily. Absencence zábradlí v širším místě mi trochu nahnalo husí kůži, ale pak již vše šlo dobře. Z rozcestí po červené přicházíme na Zeughausstrasse. Tu červená značka přetíná a stoupá na Kleiner Winterberg. Málem bych nás poslal přes jeho vrchol, což by bylo zbytečné a včas jsem si to uvědomil. Obcházíme ho ze severu a po dalších 3,5 km vystoupáme na druhý zaniklý hrad jménem Frienstein.
Ten vznikl na osamělé skále, ve výšce 400 m n.m. Hrad tvořil původně součást obranného a signálního systému Čech. Vrcholová skála je přístupná pouze s horolezeckým vybavením. Tento hrad se podobou přibližoval jeskynnímu typu hradu. Z okrajů skály se otvírají dílčí výhledy na všechny strany.
Pak už nám zbývá jen přes východní konec Schrammsteinů potkat žlutou značku a sestoupit hluboko a prudce do Schmilky, kde naše tůra končí. Počasí se nakonec nezlepšilo, ale nějaké výhledy jsme si užili. Přes skály a schody jsme nachodili zhruba 10 kilometrů.
Lichtenhainer wasserfall, Kuhstall, Neuer Wildenstein, Frienstein
Žádné komentáře:
Okomentovat