Oblík (509 m)
Oblík je kopec na jihu středohoří, který neodmyslitelně patří ke krajinnému panoramatu města Louny, jako Ještěd k Liberci nebo Vesuv k Neapoli. Jedna z těchto dvou hor je dokonce z Oblíku za daleké dohlednosti vidět. Vrchol je jižní bránou do Českého středohoří a spolu s Ranou jsou nejznámějšími vrcholy této části pohoří. Najdete ho severně od Loun, u vsi Mnichov.
Oblík je vysoký 509 m n.m. a má tvar podle jména - oblý. Je také bezlesý. Kopec byl utvořen čedičem a vděčí za svůj zrod vulkanické činnosti spadající do závěru třetihor. Současně s ním vznikly na jedné tektonické linii i sedlem oddělené vrchy Srdov a Brník, které se tyčí za Oblíkem v téměř dokonalém zákrytu a činí spolu s ním jednu z nejlepších ukázek lineární erupce v Českém středohoří. Tento liniovitý původ má vliv i na protáhlý tvar hory. Od severovýchodu však působí jako dokonalá špička.
Oblík je vysoký 509 m n.m. a má tvar podle jména - oblý. Je také bezlesý. Kopec byl utvořen čedičem a vděčí za svůj zrod vulkanické činnosti spadající do závěru třetihor. Současně s ním vznikly na jedné tektonické linii i sedlem oddělené vrchy Srdov a Brník, které se tyčí za Oblíkem v téměř dokonalém zákrytu a činí spolu s ním jednu z nejlepších ukázek lineární erupce v Českém středohoří. Tento liniovitý původ má vliv i na protáhlý tvar hory. Od severovýchodu však působí jako dokonalá špička.
O lidském osídlení Oblíku svědčí nález spony z keltského období. Kultovní význam nepozbyl ani v období středověku, o čemž vypovídá záznam z roku 1506 o vysvěcení kaple. Ta sice zanikla za třicetileté války, avšak již v roce 1667 zde byl vztyčen dřevěný kříž. K němu byly pravidelně pořádány svatojiřské poutě a tak stavba nové kaple, zasvěcené právě svatému Jiří, na sebe nenechala dlouho čekat. Její počátky jsou datovány rokem 1675 a doložena je zde ještě k roku 1787. Před polovinou 19. století však tato památka, jejíž základy můžeme na vrcholu pouze tušit, opět zanikla.
V roce 1967 byl prohlášen Oblík za národní přírodní rezervaci. Se sousedními vrchy Srdov a Brník je navíc zařazen i do soustavy Natura 2000 jako evropsky významná lokalita určená k ochraně stepních společenstev. Součástí jeho ochrany je i regulace porostu, zajišťovaná v minulosti přirozeným způsobem pastvou skotu a ovcí.
Z vrcholu se nabízejí daleká panoramata. Dokonalému kruhovému výhledu brání pár stromů, které přeci jen na vrcholu jsou. Na jihu jsou vidět Louny, před nimi Stříbrník a za nimi Džbán. Západně uvidíte Ranou, Milou, Doupovské a Krušné hory s Klínovcem. Ty spatříte i na severu společně s Dlouhou horou. Směrem na východ se na obzoru rýsuje Milešovské středohoří, Říp, Kokořínsko a na začátku zmiňovaný Ještěd.
V roce 1967 byl prohlášen Oblík za národní přírodní rezervaci. Se sousedními vrchy Srdov a Brník je navíc zařazen i do soustavy Natura 2000 jako evropsky významná lokalita určená k ochraně stepních společenstev. Součástí jeho ochrany je i regulace porostu, zajišťovaná v minulosti přirozeným způsobem pastvou skotu a ovcí.
Z vrcholu se nabízejí daleká panoramata. Dokonalému kruhovému výhledu brání pár stromů, které přeci jen na vrcholu jsou. Na jihu jsou vidět Louny, před nimi Stříbrník a za nimi Džbán. Západně uvidíte Ranou, Milou, Doupovské a Krušné hory s Klínovcem. Ty spatříte i na severu společně s Dlouhou horou. Směrem na východ se na obzoru rýsuje Milešovské středohoří, Říp, Kokořínsko a na začátku zmiňovaný Ještěd.
Pod Oblíkem od Mnichova
Cesta na vrchol od Mnichova
Na vrcholu
Výhled na východ, západ a Louny
Kaple v Mnichově
Žádné komentáře:
Okomentovat