Výstupní stanicí bylo Kohlmühle, jak doporučuje průvodce po Saském Švýcarsku, podle kterého vznikl nápad na tento výlet. Od zastávky jsme se chytli žluté značky a nejprve šli podél trati, vedoucí do Sebnitzu, nyní propojenou až do Rumburka. Tam, kde dříve odbočovala dráha do údolí Schwarzbachu, podcházíme trať a dále budeme postupovat zmíněným údolím. Úzkorozchodná dráha však již není v provozu. Zbyl po ní násep a dva tunely. Prvním procházíme za nedlouho. Celou cestu až k silnici jdeme většinou ve stínu, za slunečného počasí. Jediným připomenutím, že tu byla dráha, je cedule zastávky Schwarzbachtal. Škoda, že nemohl s námi kamarád Karel Švarcbach, hned bych ho tu vyfotil.
Žlutá značka nás vede podél silnice a to už jsme v Lohsdorfu. Zde mají malé muzeum této dráhy a vypadá to, že nějaký úsek i provozují, nebo se chystají. Muzeum je zrovna zavřené, tak po menší svačině pokračujeme dál. Cesta nyní vede podél pole, zvedá se až se vyhoupne nad Lohsdorf, jenž vytváří pěkné popředí panoramatu na Lužické hory. Na úpatí nevýrazného kopce Schafberg se dáváme po cyklostezce k prvnímu dnešnímu taháku, hradu Hohnsteinu. Ten dominuje nad městem, jak to tak většinou bývá. Scházíme malebnou ulicí do centra městečka, abychom vystoupali na náměstíčko před hradem. Tam nejprve svačíme a poté se vrhneme na prohlídku. Vstupné je příznivé, 3 EURa a dobrá zpráva je, že prohlídka je individuální. Nevelký hrad o dvou nádvořích a vyhlídkové věži mne příjemně překvapil. Výhled sice přes vyšší skály v okolí je omezený, ale i tak pěkný.
Když opouštíme hrad, zatahuje se a později, když už jsme na cestě, dokonce sprchne. Naštěstí nic vážného. Pohodová tříkilometrová procházka po vrstevnici, šotolinové cestě, nás vede za druhým dnešním tahákem, jménem Brand. Nejprve nás asi v půli cesty rozptýlí vyšlapaná cestička vedoucí vlevo od cesty. Jedná se o výhled do údolí Tiefergrund. Následuje vyhlídka Brand. Přezdívá se mu Balkon Saského Švýcarska a opravdu tomu tak je. Jako na dlani tu jsou snad všechny stolové hory, plus ostatní hory a místa. Přímo pod námi skály strmě padají do údolí říčky Polenz, kam budeme sestupovat za chvíli i my. Při tom krásném kochání nás překvapuje další malá přeháňka. Azyl nacházíme v místní restauraci, která v Německu na takovýchto místech většinou nechybí.
Ještě, než sestoupíme do hluboké rokliny, potěšíme se dalším výhledem. Skalní vyhlídka opatřená zábradlím naskýtá výhled do jižnější části údolí Tiefer Grund. Následuje onen sestup. Sestup je dlouhý a strmý, po nespočtu schodů. Nyní dostávají zabrat svaly, které byly dosud v klidu. Když už jsme v údolí, podél říčky Polenz, pohoda ještě nekončí. Turistická stezka, vedoucí vedle silnice se ještě mírně zvedne terénem, než nás dopraví na zastávku v Porschdorfu. Hezky to měli chlapci zařízené. Sotva dojdeme na zastávku, začne pršet. Hodně a dlouho.
Sedmnácti kilometrový pochoďák mne nadchl a je vidět, že do průvodce by nedali jen tak nějakou obyčejnou trasu. Takže turistům, kteří se díky tomuto článku rozhodnou pro ten samý výlet, přeji pěkné počasí, jako jsme měli my.
Zastávka Schwarzbachtal, Lohsdorf a pohled přes obec na Lužické hory,
Hohenstein - hrad a výhled, Brand
Žádné komentáře:
Okomentovat