Krušné hory (Volyně, Jelení hora)

První letošní výjezd do Krušných hor jsem naplánoval s kamarádem Frantou a za cíl jsme zvolili dominantní vrchol nad přehradou Přísečnice. Přidal se k nám i světoběžník Martin, poslední dobou spíš sběratel mini pivovarů. S očekáváním deště jsme doufali, že se tak nestane a kupodivu byli příjemně překvapeni, že po nějaké době se rosničky mírně spletly. Nakonec spadlo pár kapek a mračné počasí bylo velmi přijatelné pro naše dnešní cíle.
Výstup jsme zvolili údolím Prunéřovského potoka. Z vlaku jsme tudíž vylezli v Prunéřově. Nejprve nám Franz ukázal novou cyklostezku do Kadaně, kterou očíslovali 3115 a postavili na ní krásný most. Tu však okoukneme jindy. Nyní si na začátek několik kilometrů zastoupáme. Ze začátku je sklon příznivý. Projíždíme pod Hasištejnem a na rozcestí k Úbočí pokračujeme po silnici. Poté se sklon přiostřuje a do Volyně musíme trochu více máknout. Tam mne zajímá smírčí kříž, který má být podle mapy nad vsí v lese. Táhnu tedy kluky do lesa, ale výsledek se nedostavuje. Nakonec nám místní pán říká, že jeden kříž je za kostelem. Zbytečná zajížďka končí a my se přes louku vracíme ke kostelu sv. Petra a Pavla. Za ním je nejen onen kříž, ale i malé Stonhenge. Volyně je klidná víska v úpatí Krušných hor. Bydlení tady musí být radost.
Z Volyně ještě vystoupáme kus a jsme prozatím na vrcholu stoupání, na vrcholu Krušných hor. Konkrétně v lokalitě Rusová, která je poseta větrnými elektrárnami. Podle mne snad zde stále "větrníky" přibývají. Severně už se objevuje zlatý hřeb dnešního dne, Jelení hora. Nejdříve ale ztratíme pár výškových metrů k Přísečnici. Na informační tabuli zjistíme, že jako kvůli většině přehrad musela být zatopena stejnojmenná obec.
Zhruba na půli cestě mezi Chebem a Děčínem nastupujeme na Krušnohorskou magistrálu, kterou ale použijeme pouze ke Karlovu pramenu. Po menší diskuzi zvolíme výstup na vrchol Jelení hory nejbližší cestou. Ta je sice neznačená, ale trefit bysme měli. V 860 m n.m. narážíme na nově nalajnovanou žlutou značku, která nás dovede na vrchol. Kvalita a povrch cesty se střídá, jen sklon zůstává přijatelný. Až na malý kousek vyjíždím s kolem až na vrchol. Toto jsem tedy nečekal.
Jelení hora je vysoká 993 m n.m. a na vrcholu je amatérsky zhotovený kříž. Severní hranu tvoří skála, která je výhledová a nabízí nádherné výhledy. Jako zkušení Krušnohorci poznáváme spousty kopců a jiných míst. Vše se musí také zapsat do vrcholové knihy.
Při sjezdu kopírujeme opět žlutou značku, ale potom nás nepochopitelně svedu na úplně jinou cestu. Místo na jihu jsme pod Jelení horou na severu a to není moc dobré na to, že chceme do Výsluní. Nejlepší varianta je vrátit se a tentokrát se nepouštět žluté značky.Ta nás houpavým terénem, spíše z kopce donese až na rozcestí Farský les, kde už déle jedeme po červené. Jelikož nikde není žádný rozcestník, ukazující na Jelení horu, stačí od Farského lesa jít po červené na západ, kde se odpojuje žlutá značka, která je nově vyznačená na vrchol Jelení hory.
Potom, co se podivíme sto kilometrové rychlosti na trati D3, vjíždíme do Výsluní, jemuž dominuje kostel sv. Václava. My však pociťujeme dominanci hladu v našich žaludcích, nejvíce Martin. Naši spásu nacházíme v zařízení vedle radnice. Než se stačíme posilnit unikne našim zrakům malá přeháňka.
Poslední krpál na nás čeká v Celné, kde silnice nejprve klesne k Prunéřovskému potoku a následně se vyhoupne ke Křimovu. Odsud sjíždíme ke stejnojmenné přehradě, kde jsem už dlouho nebyl. Moc se toho nezměnilo, Cesta je stejně nekvalitní jako tehdy. Pak už náš čeká Třetí Mlýn, vymazlená cyklostezka Bezručovým údolím a poslední zastávka v Hřebíkárně. Nejde však o továrnu, ale příjemnou osvěžovnu, kde je pěkně rušno.
Na první letošní krušnohorské trase jsme ujeli 58 kilometrů a nastoupali 1080 metrů.

Kostel a smírčí kříž ve Volyni, Jelení hora, výšlap na vrchol, výhled a vrcholové foto,
Kostel ve Výslunní, Křimovská přehrada