V 11 hodin vysedáme v Žihli a ještě, než se pustíme do kopce se jdeme posilnit ke Kilijánovi, z čehož já nemám moc radost. V září nás nechtěl majitel pustit do zadní místnosti, protože jí tam byla rezervace od 17 hodin. Že my už v tu dobu budeme dávno ve vlaku ho nezajímalo. Jeho smůla. Neměl kšeft a má u nás špatnou pověst. Jenže nakonec jsem byl ještě za tu polévku rád a jelikož nás obsluhovala místo šéfa jiná paní, tak to takové přemáhání nebylo. Paní docela fedrovala kamna v místnosti. Asi se bála, že vyhasnou.
Celkem snadno jsme vystoupali do Nového Dvora. Tam jsme nakonec pokračovali po silnici, protože lesní cesty ještě nejsou zdaleka suché a tak si vyhlídku U kříže necháme na jindy. Místo ní se nám však naskytla jiná podívaná. Nad kamenným mostem v Rabštejně jsme zírali na něco, co určitě nepatří do potoka. V něm se zřejmě převrátila míchačka s betonem. Auto vyprostili a míchačku nechali se zaschlým betonem v potoce. Těžko říct, jak dlouho to tu leží.
Rabštejn nad Střelou je nejmenším městem České republiky. Na jeho návsi je informační středisko, nazvané Četnická stanice. Sem jsem se těšil na něco dobrého, ale bohužel mají dnes zavřeno. Na podzim měli od středy do neděle, ale v předjaří je vidět, že je to jinak. Ve vedlejším novém muzeu mají sice občerstvení, ale pouze tekuté a U Laury? Jen o víkendech. prostě dnes by zde turista zemřel hlady, pokud by ho nezachránil Lovecký klub Hubert.
Pojedeme dál dle plánu a uvidíme, zda v Chyši na tom jsou lépe. Spadneme ke Střele, kde přejdeme turistickou lávku, projedeme kolem bývalého Nučického Mlýna a za ním už dále po asfaltce. Sice neudržované, ale ještě to není tak hrozné. Jablonná, Dvorec, Luby, Poříčí a Čichořice. To jsou vísky které musíme projet směrem do Chyše. Její kostel je nepřehlédnutelný i z údolí Střely. Jenže jsme nepřehlédli také, že pekárna, v níž jsme před dvěma lety byli, je mimo provoz. Restaurace vedle má otevřeno až od dvou a dokonce i Coop má polední pauzu. Tak tomu říkám sekec. "V Podbořanech před nádrem funguje hospoda určitě," říká Franz, tak nám nezbyde, než jí vzít za vděk.
Stoupáme z Chyše směrem na obec Nová Teplice. Za ní přejíždíme rozšířenou D6 a přes Bošov jedeme stále severně. Čeká nás poslední perla na trati a také milé překvapení. Známý obraz Valče se před námi otevřel, až jsme vystoupali od mladé Blšanky. Když se ocitneme v centru krásné obce, všimneme si poutače na místní muzeum. "Klidně můžete dovnitř a posedět. Děvčata vám udělají i něco dobrého, i když je oficiálně zavřeno." Tak to bereme. Jdeme se podívat, zda chlápci měli pravdu. Tři roky staré Muzeum Valeč ještě voní novotou. Nyní zde probíhá menší rekonstrukce, aby se mohlo v blížící sezóně fungovat. Paní uvnitř nás ráda obsloužila a my jí za to slíbili, že jí budeme chválit a to já teď činím.
Po diskuzi, kudy je to lepší do Podbořan, kde tím pádem nemusíme již nikam, nakonec vítězí varianta přes Podbořanský Rohozec. Abychom stihli vlak, na to máme čistou hodinu. Naše výhoda je, že budeme klesat z 600 m n.m. do tří set. Nejprve nás ale čeká ještě menší stoupání a pak už letíme. Nejprve přes Ořkov, kde jsem před lety hledal (a našel) zříceninu Lina, Pak měníme směr o 90 stupňů v Podbořanském Rohozci. Za ním jsem naopak nenašel zříceninu Křečov, na ní jsem byl teprve předloni s Tomem. Z Nepomyšle už je to do Podbořan kousek. Na vlak máme nakonec ještě 20 minut čas.
Stoupáme z Chyše směrem na obec Nová Teplice. Za ní přejíždíme rozšířenou D6 a přes Bošov jedeme stále severně. Čeká nás poslední perla na trati a také milé překvapení. Známý obraz Valče se před námi otevřel, až jsme vystoupali od mladé Blšanky. Když se ocitneme v centru krásné obce, všimneme si poutače na místní muzeum. "Klidně můžete dovnitř a posedět. Děvčata vám udělají i něco dobrého, i když je oficiálně zavřeno." Tak to bereme. Jdeme se podívat, zda chlápci měli pravdu. Tři roky staré Muzeum Valeč ještě voní novotou. Nyní zde probíhá menší rekonstrukce, aby se mohlo v blížící sezóně fungovat. Paní uvnitř nás ráda obsloužila a my jí za to slíbili, že jí budeme chválit a to já teď činím.
Po diskuzi, kudy je to lepší do Podbořan, kde tím pádem nemusíme již nikam, nakonec vítězí varianta přes Podbořanský Rohozec. Abychom stihli vlak, na to máme čistou hodinu. Naše výhoda je, že budeme klesat z 600 m n.m. do tří set. Nejprve nás ale čeká ještě menší stoupání a pak už letíme. Nejprve přes Ořkov, kde jsem před lety hledal (a našel) zříceninu Lina, Pak měníme směr o 90 stupňů v Podbořanském Rohozci. Za ním jsem naopak nenašel zříceninu Křečov, na ní jsem byl teprve předloni s Tomem. Z Nepomyšle už je to do Podbořan kousek. Na vlak máme nakonec ještě 20 minut čas.
Nový Dvůr
Míchačka před Rabštejnem
Rabštejn
Před Chyší
Valeč
Žádné komentáře:
Okomentovat