Sedloňův blog: Přerovsko

Odérské vrchy, Pobečví, Tovačov, podhůří Hostýnských vrchů, Pomoraví. Toto vše je Přerovsko. K tomu si přidám Božku a třídenní plán pro návštěvu střední Moravy je na světě. První letošní delší akce bude do míst, kde vládnou roviny, ale nějaký ten kopec se tam také najde. Se svým Lexusem mě bude stíhat kamarád Luboš, který má Tovačov za svou bývalou domovinu a v něm bude naše základna.

17.4. - Z Odérských vrchů, Moravskou bránou

Podruhé v kariéře začínám svou trasu v Hranicích na Moravě. Ty však nebudou mou první atrakcí. Byl jsem zde totiž již před pěti lety s Pavlem "Klicpírkem" při akci Bílý kámen. Dnešní první cíl je zřícenina hradu Puchart v údolí Veličky. Vyběhnout na něj zabere pět minut času. Prohlídka skromných zbytků přibližně to samé. Díky teprve bující vegetaci se naskytnou dílčí výhledy do údolí Veličky.

Pět kilometrů do kopce, tím samým údolím, leží město Potštát. Dýchá na mě mystickou atmosférou. Obce v okolí vojenského prostoru Libavá takovou mají. Náměstí se zvonící, kostelem a zámkem vypadá pěkně.

Nyní bych se rád vydal do Uhřínova, kam vede zelená značka a CT přes Středolesí. Vyšlápnu si krpál nad město, abych zjistil, že cesta je samá louže. Co teď? Minimálně se stává, že kvůli stavu cesty měním trasu, ale dnes opravdu musím. Vracím se zpět a zkusím to vzít obráceně, přes Kunzov. Sjíždím po silnici až k Boňkovu, kde si to zkracuji po červené, lesem. Co jsem čekal, se stalo. Tlačím do prudkého kopce a až teprve na louce se dalo jet. Vystoupal jsem do 500 m n.m., do Radíkova, odkud jsem klesl zpět do 360 m n.m., do Kunzova. Tam je pěkný hrádek, řadící se do kategorie zapomenutých. Aby se toto zlepšilo, začíná se s opravami nejen na stavbě, ale i v okolí. Když vidím vrstevnice v mapě, Uhřínov vzdávám. Dále se budu přesouvat k Lipníku.

Přes Hrabůvku se dostávám do Moravské brány. Z Klokočí do Slavíče je to nejlepší po cyklostezce. Ta je v dobrém stavu. Slavíč je známá technickou památkou. Zbyl tu tunel po bývalé dráze Franze Josefa. Do Lipníka už to nechci dramatizovat, jedu po hlavní silnici.Ta díky blízké dálnici není tak frekventovaná. Horší je, že začíná poprchává. Jedu svižně, ale vítr mi nedovolí víc, než 25 km/h.

V Lipníku se stavuji pouze v IC a mířím na cyklostezku Bečva. Po té se jede jedna radost. Déšť se nakonec nespustil a vítr mezi stromy není tak silný. Píše Luboš, že by nás možná pustili ještě na zámeckou věž, těsně před zavíračkou. Udržuji tempo a po jednom zeptání přijíždím na přerovské Horní náměstí deset minut před pátou. Pokladní by však už byl rád doma, tak odcházíme s nepořízenou. Zítra je ale také den. Ještě se podívám po Přerově a zbylých 12 km do Tovačova už jedu v poklidu. Sice jedu kolem fabrik, ale po cyklostezce, mimo silnici, i když jen do Henčlova. Poslední obcí jsou Troubky, které byly před devatenácti lety pod vodou. Může za to soutok Moravy a Bečvy, který je nedaleko. Úvodem mého delšího výletu jsem si dal přes půl stovky kilometrů.

Trasa:

Hranice - Puchart - Potštát - Boňkov - Radíkov - Kunzov - Hrabůvka - Klokočí - Slavíč - Lipník - Přerov - Troubky - Tovačov.

58 km, 318 nastoupaných metrů

Puchart

Kunzov

Slavíčský tunel

Lipník

Přerov

18.4. - Pod Hostýnské vrchy

Zatažené ráno? To nehlásili, co si pamatuji. Nicméně plán to nemění. Vydám se na okružní projížďku jižním Přerovskem. Vítr zůstává ze včerejška jižní, takže jeho sílu využiji až v druhé části trasy.

Mířím na Vlkoš, kolem letiště. V Bochoři jedu kolem zavřených lázní, i když cedule říká něco jiného. Na návsi mají pěknou a vysokou kostelní věž. Přes hlavní železniční trať Olomouc - Břeclav přejíždím do Horních Moštěnic. Do obce, kde najdete v zámku obecní úřad a nad ní švédské šance. Nad údolím Moštěnky, odkud je pěkný výhled na Odérské vrchy, se přehoupnu do Beňova a podél řeky šlapu do Dřevohostic, prvního zajímavého místa dnešní trasy. Říčka Moštěnka tu obtéká zámek, který je ale dnes zavřený. Přijel jsem o den dříve. Otevírací den bývá neděle. Dalšími památkami jsou Žudrový statek, zvonice a farní kostel.

Z Dřevohostic měním směr z východního na západní. Doufal jsem, že vítr od teď bude se mnou, ale zatím to tak nevypadá. Vystoupám na 301 m n.m. vysoké návrší Šibence (písmenko nechybí) abych klesl do Prusinovic. Odsud je zřetelně vidět Hostýn a Kelčský Javorník. Oba kopce zdobí rozhledna, prvně jmenovaný ještě kostel. Z dáli viditelný vysílač na Holém kopci objíždím ve Staré Vsi. S větrem na levoboku uháním do Chropyně. Zdejší zámek jsem navštívil předloni a tak pouze svačím.

Dosud jsem brouzdal silnice, tak se teď projedu po cestě lesem. K tomu poslouží CT č. 47 přes Záříčí. Terén je překvapivě dobrý. Starší asfaltka vede podél meandrů Malé Bečvy. Přejíždím řeku Moravu a cesta lesem končí v Chrbově. Z Lobodic do Annína jedu vedle zrušené trati Kojetín - Tovačov. Tam končí dnešní trasa, po větru vedoucí jen velmi málo.

Trasa:

Tovačov - Vlkoš - Bochoř - Horní Moštěnice - Beňov - Dřevohostice - Prusinovice - Stará Ves - Chropyně - Záříčí - Chrbov - Tovačov

78 km, 333 nastoupaných metrů

Kolo jsem uložil k odpočinku a jeli jsme s Lubošem navštívit včera oželenou zámeckou věž v Přerově. Výhled na město docela kazí přerovské továrny. Jinak je vidět Pobečví, kostel v Dubu nad Moravou, Helfštýn, Hostýnské vrchy i "Mont Blanc." Samozřejmě ten hanácký.

Druhá dnešní zámecká věž nás čekala v Tovačově. Když jsem zde byl minule, byla zrovna v rekonstrukci. Po zdolání 93 metrů vysoké věže jsme byli odměněni lepším výhledem než v Přerově. Výhled je skoro totožný, ale hlavně bez fabrik.

Když jsme se již za tmy vraceli z restaurace, všiml jsem si pěkně nasvíceného zámku. Foťák jsem ale u sebe bohužel neměl.

Bochoř

Odérské vrchy od Horních Moštěnic

Dřevohostice

Hostýnské vrchy

Stará Ves, Holý vrch

Morava u Chrbova

Tovačov

Přerovská zámecká věž a výhled na město

Tovačovská zámecká věž s výhledem na město

19.4. - Přes Brodek na Božku

Je tu neděle a nastává přesun k Olomouci, z kterého je plánován návrat. Cestou navštívím dvě rozhledny. Ráno je jako vymalované a já odjíždím z Tovačova po osmé hodině. Chvíli mě zdrží opět zámecká věž. Tentokrát nad ní vychází slunce, což se snažím zachytit objektivem.

Luboš říkal, že do Brodku je to sedm kilometrů. Já přes Věrovany najel 11. V pohodě jsem našel dům majitele mini rozhledny, ale tahle bude bez suvenýrů. Má to jen prý pro svou radost a žádné upomínkové předměty nemá. Tak se půjdu aspoň rozhlédnout. Je to takový lepší posed ve výšce 216 m n.m. Výhled ale není špatný.

V Kokorech přejíždím hlavní silnici Olomouc - Přerov a míjím rybník Brambor. Za silnicí přechází Pomoravská nížina v podhůří Odérských vrchů a je to hned znát. Houpavým terénem šlapu přes Pěnčice do Tršic. Zde ční nad návsí zámek. Jedu se k němu podívat a rovnou použiji jeho zázemí k pauze na svačinu. Dobře jsem udělal. Ještě si totiž nějaké ty metry zastoupám, konkrétně do Zákřova.

Odsud po desítkách kilometrů použiji cyklostezku mimo silnici a pustím se do lesa po CT č. 6265, vedoucí do Velkého Újezdu. Tomu se vyhnu a podél hlavní silnice jedu západním směrem přes Daskabát do Přáslavic. Tam je můj poslední cíl na třídenním putování Přerovskem.

Rozhledna Božka tu stojí od roku 2009 a přes její nízkou nadmořskou výšku je z ní daleký výhled. Jako na dlani je hanácká metropole i Odérské vrchy. Nepřehlédnutelné jsou opět Hostýnské vrchy s Hostýnem a Kelčským Javorníkem. Opět je vidět i "Mont Blanc" a kostel v Dubu. V údolí Bystřice vyniká Mariánské údolí. Oním údolím vede zajímavá cyklostezka, po které se doufám někdy projedu.

Trasa:

Tovačov - Věrovany - Brodek - Kokory - Pěnčice - Tršice - Zákřov - Velký Újezd - Přáslavice.

40 km, 287 nastoupaných metrů