13.3. - Trevi, Navona, Spagna, Tiberina
Poslední celý den pobytu spíme do sytosti, což je do osmi hodin. Znamená to, že do Říma pojedeme až v 10:30. Cestou na zastávku nesmíme opomenout koupit ovoce a jízdenku. Tu kupujeme jinde, protože ve včerejším podniku mají nyní zavřeno. Asi je to jen “snídaňový bufet, “ kde prodávají noviny. Jízdenka vypadá jinak než včera, ale platí, tak co.
Naposledy přijíždíme na Roma Termini a hned vykročíme za naším prvním cílem, čímž je Piazza del Quirinale. Vysoký sloup uprostřed ozdoben sochami vypadá dominantně. Je odsud vidět Vatikán. Nezdržujeme se dlouho, jelikož nás čeká Piazza di Trevi. Lidí je tu tolik, že ani větší zásobovací auto neprojede. Místo je to ale krásné. Naproti nejznámější římské fontáně je kostel sv. Vincenta a Anastazia. Fontána di Trevi prostě táhne. Já si ji pamatuji i z klipu “Thank you for loving me“ od Bon Jovi.
Piazza di Pietro je naším “svačícím“ náměstím. Kousek od nás sedí postava bez hlavy, ale brýle a klobouk má. Atrakce, která mi přišla přiblblá už na Mallorce. I tak se však najde někdo, kdo se zastaví, vyfotí a hodí pár drobných. Mezitím, než jsme dojedli naši největší papriku v životě, se začal panák odstrojovat. K našemu překvapení vylezla z kostýmu ženská. Asi byla překvapená i ona, když nás zahlédla. Odhalili jsme totiž její tajemství. Ještě než dokončila “kouřovou,“ začal nás pakovat zaměstnanec hotelu, vedle něhož jsme se usadili. “Megapapriku“ jsme dojídali za chůze.
Piazza della Rotonda se jmenuje podle pantheonu ve tvaru rotundy. I zde je pěkně rušno. O zábavu se stará i kytarista drnkající “Nothing else matters.“ V postranní uličce tu opět stojí dva vojáci před obrněným vozem, což nám atmosféru trochu kazí.
Nejhezčím římským náměstím je označována Piazza Navona, na níž přicházíme záhy. Zdobí ji tři fontány (Moro, Quattro Fiumi a Nettuno) a dva kostely (Sant Agnese a Nostra Signora del Sacro Cuore). Je to krása! Je tu také spousta malířů, prodávajích svá díla. Nám se však nejvíce líbil jeden obraz kus od de Trevi.
Ulicí Giuseppe Zanardelliho přicházíme k Tibeře. Na dohled je Andělský hrad, na který se dnes těšíme nejvíce. Naproti nám je budova soudu. K Andělskému mostu jdeme podél řeky. Jdu ji “okoštovat.“ Proč se divím, že je ledová, když je březen a řeka pramení v Apeninách.
Natěšeni přicházíme k Andělskému hradu (Castel Sant´Angelo), kde však dostáváme ledovou sprchu. Vstupné 13 EUR se nám zdá přehnané a pomalu si necháváme zajít chuť. Škoda, mohl to být pěkný zážitek. Zamáčkl jsem slzu a šlo se dál.
Přes Ponte Cavour a Via Tomacelli přicházíme na Piazza di Spagna, čili Španělské náměstí. Další populární místo s mraveništěm lidí. Známé Španělské schody, Obelisco Salustiano a Chiesa di Trinita dei Monti. To je výčet památek na tomto náměstí. Zde se mimo prodejců selfie tyčí objevil jiný druh “otravů.“ Nabízeli růže jakoby gratis, ale když jsem mu pak nechtěl dát pár drobných, vytrhl Janče růži z ruky a šel opruzovat jinam. Na chvilku jsme uvěřili, že od těchto lidí dostaneme něco jen tak.
Jdeme si odpočinout do “mekáče,“ kde se nechám zlákat cappuccinem a croissantem, Janča tentokrát ničím. Někoho napadlo nainstalovat na stoly tablety, aby si děti mohli krátit chvíli hraním her. Neodolala ani Janina a zkoušela hru podobné známé hře Jewells.
Ještě je celkem čas, a tak “skočíme“ na Tiberský ostrov. Je to sice přes celé centrum, ale to není tak veliké. Na Largo di Torre Argentina jsou také pěkné vykopávky (Area Sacra del Argentina). Zde nastává anabáze s pohledy. Nevědomky jsme koupili tři druhy známek. Když jsme se zde ptali na poště, zjistili jsme, že jde o další dvě soukromé pošty a že kaslík mají jinde. V ulici na kaslíku jsme objevili stejný symbol jako na známce. Místní chlápek nám dal za pravdu a jeden z pohledů jsme tam hodili. Zbylé dva patří prý do schránky ve stánku přes ulici. Tam kaslík fakt byl, ale tak schovaný, že ho těžko někdo najde bez plánku. Koho by napadlo, že v Itálii nefunguje jen státní pošta? Jak pak asi dopadnou pohledy soukromníků vhozené do podivných kaslíků?
Uprostřed Tibery je skutečně ostrov. Zkráceně se jmenuje Tiberina a je na něm dokonce náměstí, bazilika a kostel. Celkem dost staveb na ostrov dlouhý zhruba 400 metrů.
Přes Piazza della Bocca della Veritá (Náměstí Úst pravdy) se štelujeme k nádraží. Nemůžeme minout “malé Koloseum,“ jak jsme nazvali stavbu podobnou symbolu Říma. Teatro di Marcello má navíc nástavbu, kde jsou okna, a tím pádem i místnosti.
Do Pavony chytáme vlak v půl sedmé, ale nechytáme v něm místo k sezení. Z toho nemá radost Jaňula. Nejen, že jí pizza už vychladla, ale musí ji jíst ve stoje.
V Pavoně jdeme naposledy pozdravit zelináře. Sašu doma nenacházíme, většinou se vrací pozdě v noci. Jestli ho ráno nevzbudíme naším kramařením, nebude loučení. Čeká nás brzký budíček, protože opět odlétáme ráno.
Tím skončila naše malá dovolená v italské metropoli. Počasí nám přálo, ale to je zde normální. Milé nás překvapilo Castel Gandolfo a projev papeže. Nemile potom bezpečnostní kontroly a někteří afričtí prodejci, ale na to si člověk asi musí zvyknout. Trochu nás mrzí, že se s námi Saša ráno nerozloučil, ale na Itala byl spíše zdrženlivý.
Poslední celý den pobytu spíme do sytosti, což je do osmi hodin. Znamená to, že do Říma pojedeme až v 10:30. Cestou na zastávku nesmíme opomenout koupit ovoce a jízdenku. Tu kupujeme jinde, protože ve včerejším podniku mají nyní zavřeno. Asi je to jen “snídaňový bufet, “ kde prodávají noviny. Jízdenka vypadá jinak než včera, ale platí, tak co.
Naposledy přijíždíme na Roma Termini a hned vykročíme za naším prvním cílem, čímž je Piazza del Quirinale. Vysoký sloup uprostřed ozdoben sochami vypadá dominantně. Je odsud vidět Vatikán. Nezdržujeme se dlouho, jelikož nás čeká Piazza di Trevi. Lidí je tu tolik, že ani větší zásobovací auto neprojede. Místo je to ale krásné. Naproti nejznámější římské fontáně je kostel sv. Vincenta a Anastazia. Fontána di Trevi prostě táhne. Já si ji pamatuji i z klipu “Thank you for loving me“ od Bon Jovi.
Piazza di Pietro je naším “svačícím“ náměstím. Kousek od nás sedí postava bez hlavy, ale brýle a klobouk má. Atrakce, která mi přišla přiblblá už na Mallorce. I tak se však najde někdo, kdo se zastaví, vyfotí a hodí pár drobných. Mezitím, než jsme dojedli naši největší papriku v životě, se začal panák odstrojovat. K našemu překvapení vylezla z kostýmu ženská. Asi byla překvapená i ona, když nás zahlédla. Odhalili jsme totiž její tajemství. Ještě než dokončila “kouřovou,“ začal nás pakovat zaměstnanec hotelu, vedle něhož jsme se usadili. “Megapapriku“ jsme dojídali za chůze.
Piazza della Rotonda se jmenuje podle pantheonu ve tvaru rotundy. I zde je pěkně rušno. O zábavu se stará i kytarista drnkající “Nothing else matters.“ V postranní uličce tu opět stojí dva vojáci před obrněným vozem, což nám atmosféru trochu kazí.
Nejhezčím římským náměstím je označována Piazza Navona, na níž přicházíme záhy. Zdobí ji tři fontány (Moro, Quattro Fiumi a Nettuno) a dva kostely (Sant Agnese a Nostra Signora del Sacro Cuore). Je to krása! Je tu také spousta malířů, prodávajích svá díla. Nám se však nejvíce líbil jeden obraz kus od de Trevi.
Ulicí Giuseppe Zanardelliho přicházíme k Tibeře. Na dohled je Andělský hrad, na který se dnes těšíme nejvíce. Naproti nám je budova soudu. K Andělskému mostu jdeme podél řeky. Jdu ji “okoštovat.“ Proč se divím, že je ledová, když je březen a řeka pramení v Apeninách.
Natěšeni přicházíme k Andělskému hradu (Castel Sant´Angelo), kde však dostáváme ledovou sprchu. Vstupné 13 EUR se nám zdá přehnané a pomalu si necháváme zajít chuť. Škoda, mohl to být pěkný zážitek. Zamáčkl jsem slzu a šlo se dál.
Přes Ponte Cavour a Via Tomacelli přicházíme na Piazza di Spagna, čili Španělské náměstí. Další populární místo s mraveništěm lidí. Známé Španělské schody, Obelisco Salustiano a Chiesa di Trinita dei Monti. To je výčet památek na tomto náměstí. Zde se mimo prodejců selfie tyčí objevil jiný druh “otravů.“ Nabízeli růže jakoby gratis, ale když jsem mu pak nechtěl dát pár drobných, vytrhl Janče růži z ruky a šel opruzovat jinam. Na chvilku jsme uvěřili, že od těchto lidí dostaneme něco jen tak.
Jdeme si odpočinout do “mekáče,“ kde se nechám zlákat cappuccinem a croissantem, Janča tentokrát ničím. Někoho napadlo nainstalovat na stoly tablety, aby si děti mohli krátit chvíli hraním her. Neodolala ani Janina a zkoušela hru podobné známé hře Jewells.
Ještě je celkem čas, a tak “skočíme“ na Tiberský ostrov. Je to sice přes celé centrum, ale to není tak veliké. Na Largo di Torre Argentina jsou také pěkné vykopávky (Area Sacra del Argentina). Zde nastává anabáze s pohledy. Nevědomky jsme koupili tři druhy známek. Když jsme se zde ptali na poště, zjistili jsme, že jde o další dvě soukromé pošty a že kaslík mají jinde. V ulici na kaslíku jsme objevili stejný symbol jako na známce. Místní chlápek nám dal za pravdu a jeden z pohledů jsme tam hodili. Zbylé dva patří prý do schránky ve stánku přes ulici. Tam kaslík fakt byl, ale tak schovaný, že ho těžko někdo najde bez plánku. Koho by napadlo, že v Itálii nefunguje jen státní pošta? Jak pak asi dopadnou pohledy soukromníků vhozené do podivných kaslíků?
Uprostřed Tibery je skutečně ostrov. Zkráceně se jmenuje Tiberina a je na něm dokonce náměstí, bazilika a kostel. Celkem dost staveb na ostrov dlouhý zhruba 400 metrů.
Přes Piazza della Bocca della Veritá (Náměstí Úst pravdy) se štelujeme k nádraží. Nemůžeme minout “malé Koloseum,“ jak jsme nazvali stavbu podobnou symbolu Říma. Teatro di Marcello má navíc nástavbu, kde jsou okna, a tím pádem i místnosti.
Do Pavony chytáme vlak v půl sedmé, ale nechytáme v něm místo k sezení. Z toho nemá radost Jaňula. Nejen, že jí pizza už vychladla, ale musí ji jíst ve stoje.
V Pavoně jdeme naposledy pozdravit zelináře. Sašu doma nenacházíme, většinou se vrací pozdě v noci. Jestli ho ráno nevzbudíme naším kramařením, nebude loučení. Čeká nás brzký budíček, protože opět odlétáme ráno.
Tím skončila naše malá dovolená v italské metropoli. Počasí nám přálo, ale to je zde normální. Milé nás překvapilo Castel Gandolfo a projev papeže. Nemile potom bezpečnostní kontroly a někteří afričtí prodejci, ale na to si člověk asi musí zvyknout. Trochu nás mrzí, že se s námi Saša ráno nerozloučil, ale na Itala byl spíše zdrženlivý.
Piazza del Quirinale
Fontana di Trevi
Piazza Navona
Pobřeží u Tibery
Andělský hrad
Piazza di Spagna
Tiberina
Teatro di Marcello
Žádné komentáře:
Okomentovat