Sedloňův blog: Jeseník (1/4)

25.1. - Ze Supíkovic do lázní

Zachtělo se nám s Jaňulou nadýchat nejčistšího vzduchu ve střední Evropě a tak jsme koncem ledna vyrazili na týden do Jeseníku. Základnu budeme mít v tomto sympatickém městě, odkud budeme podnikat výlety. Vzhledem k tomu, že je s námi i náš čtyřnohý parťák Gody, půjde o výlety pěší.

Jako první jsme zvolili trasu mezi kopci Sokolského hřbetu, který patří Rychlebským horám. Túru začneme v obci Supíkovice, kam dojedeme autobusem.

Po desáté hodině vystupujeme v horní části vsi a jako první se podíváme na bývalou vápenku. Vede k ní zelená značka.

Vápenka stojí v bývalém mramorovém lomu. Byla postavena v roce 1856 a fungovala 52 let. Výšku má 14 metrů a průměr 7 metrů.

Vracíme se po zelené do vsi a stoupáme po ní do lesa k rozcestí Pod Křemenáčem. V jeho svahu už vidíme náš další cíl, vyhlídku Hemberk. Ze 450 m n.m. se musíme dostat o 200 výše. Cestou se otevřou výhledy do Polska a na Otmuchowské jezero.

Vyhlídka Hemberk se nachází u cesty, ve svahu Křemenáče, v 668 m n.m. Jedná se o jednoduchou dřevěnou stavbu s výhledem na východ. Jako na dlani jsou Supíkovice a Písečná, nad nimi Biskupská kupa a Příčný vrch. Vice na sever je vidět do Polska. Vyhlídka zde stojí teprve 5 let, ale má už zřícený přístupový můstek. I přesto jsme na vyhlídku vlezli a mohli se kochat pěkným výhledem zpříjemněným slunečním svitem. Teplota vůbec neodpovídá lednové a sněhu je také poskrovnu. Poslední kilometry nám zbývají po zelené značce, k rozcestí Pod Bílými kameny. Dále zelená pokračuje dolů na rozcestí U Divoké svině, my vzhůru na Bílé kameny.

Jde o vrchol 675 m n.m., na němž jsou sice skály, ale určitě nejsou bílé. Spíše už nazelenalé od mechoviny. Výhled ale neposkytují žádný, jsou v hlubokém lese. Pouze o kus níže je v jednom místě vidět Králický Sněžník.

Po modré míříme do sedla pod Klenem s magickou nadmořskou výškou 777 m n.m. Cestou nás překvapí ledovka, ale jinak stoupáme pohodlně. Pod Klenem je sympatické rozcestí v lese, kde na odpočívadle svačíme. Odsud je to jen kousek na známé Rychlebské stezky.

Jsme v 630 m n.m. u potoka Lubina, od nějž je to do Lázní Jeseník pouhé dva kilometry. Před tím nás ještě čekají dvě skalní vyhlídky. První je kus nad námi a my k ní musíme nastoupat 120 metrů. Jdeme po pravém břehu potoka a poté to vezmeme přímo svahem na žlutou značku. Ta vede pohodlnou cestou k Sommerově skále. Výhled je pouze do údolí Lubiny a na protější hřeben "Rychlebek" se Sokolím vrchem.

Po žluté a modré po chvíli přijdeme na nejvyšší bod dneška, který je nad Večerním pramenem. Než však ochutnáme zdejší vodu, rozhlédneme se ještě jednou ze skalní vyhlídky. Zkratkou jdeme na Heckelovy skály, kde je o mnoho hezčí výhled než z předchozího místa. Vidíme zde pouze jednu skálu, ale z ní je úžasný pohled na Praděd, Klín, Keprník a Šerák. Dále je pod námi Jeseník a přilehlé obce, přímo před námi je vidět Priessnitzovo sanatorium. K němu se dostaneme již za chvíli.

Po modré značce nejprve míjíme Smrkový a Vilémův pramen, zastavíme se u Rumunského a nejdelší zastávku děláme u pramenu Slovanského. Nejlahodnější voda ze všech, co jsme pili! Tu si odnášíme nakonec i s sebou.

Jsme u konce túry dlouhé 14 kilometrů a do města se svezeme autobusem. Ten jede za 10 minut, to je krása. Je nám už totiž dost zima, nejvíce Godymu. Za nemalé jízdné (2 x 16 Kč + 8 za psa) se svezeme až před barák a za setmění přicházíme do našeho útočiště.

Trasa:
Supíkovice, bus – Stará vápenka – Pod Křemenáčem, rozc. – Hemberk, rozhl. – Bílé kameny – Pod Klenem – Sommerova skála – Pod Jehlanem, rozc. – Heckelovy skály – Rumunský pramen – Lázně Jeseník.
14 km, 689 m. př.