Bradlo, Skrytín

Mezi Povrlami a Dobkovicemi, ležících na Labi, se v kopcích Českého středohoří skrývají dva nenápadné cíle, na něž jsem si udělal výlet jedno všední únorové dopoledne. Aby nebyla trasa tak krátká, začal jsem cyklotrasu v Ústí a skončil v Děčíně.

Upaluji po ,,šedesát dvojce" směr Povrly. Provoz je ucházející, počasí také. Prvních deset kilometrů uběhlo, jak voda v Labi a nyní už mě čekají středohorské kopce. Nad Povrlami odbočuji na Český Bukov, kde po 700 metrech za křižovatkou má být lesní cesta vzhůru pod můj první dnešní cíl. Ta pod vrchol Bradlo skutečně vede. Neodbočuje však ze silnice, ale vede kdesi po druhém břehu Bukovského potoka. Údolí je hluboké, tudíž se nebudu pokoušet dostat na druhý břeh. Radši to objedu přes Český Bukov. To je název vísky o pár barácích, kde však najdeme památný strom Lípa v Českém Bukově. Já zde nacházím i cestu do Maškovic. Vede pod horou s názvem Hora (497 m) a asfalt zde určitě nečekejte.

Ačkoliv jsou Maškovice ještě menší vískou, najdeme zde dokonce dva památné stromy. Kromě lípy ještě tis. Mimo to je ves usazena fotogenicky do údolí bezejmenného přítoku Labe. Já se chytím modré značky a sjedu k rozcestí Pod Bradlem. Cesta je mírně bahnitá a tudíž jedu po kraji louky. Tento vrchol bude v následujících minutách pokořen. Nebude to ale na kole, nýbrž pěšky. Kolo počká pod zámkem u stromu. Samotný vrchol Bradla moc výhledů neposkytuje, za hezčími výhledy se musí na západní okraj na kótu 425 m n.m. Tam už je z výhledu ten pravý požitek. Slouží k tomu holá skalka.

Bradlo je nevýrazný zalesněný vrchol nad městem Povrly v okrese Ústí nad Labem. Zvedá se do výšky 450 m n.m. a geomorfologicky patří do podcelku Verneřické středohoří a do okrsku Ústecké středohoří. Na západním okraji, na kótě 425 m n.m., vznikla odtěžením dubového porostu vyhlídka. Vidět je hluboké údolí Lužeckého potoka, kterým jsem před chvílí jel, údolí Labe i vzdálenější vrcholy Českého středohoří, tyčící se jihozápadním směrem. Z vrcholu samotného je pouze dílčí výhled směrem k Bukové hoře, k němuž se můžete posadit na provizorní lavičku.

Vrcholem Bradla prochází modrá značka, která vede mezi železničními zastávkami Povrly a Dobkovice. Celá tato trasa je dlouhá 9 kilometrů.

Z rozcestí Pod Bradlem pokračuji mírně z kopce po žluté značce. Cesta je stále mírně bahnitá, občas se přidají zbytky sněhu. Ke druhému dnešnímu cíli však dojíždím zanedlouho. Je jím zámek Skrytín, který přede mnou dlouho zůstával skryt, než mi něm řekl kámoš Marcel. Nicméně jsem nyní zde a mohu ho ohodnotit svým okem. Že jde o neudržovaný zámek jsem věděl, ale o stavbě vedle něj dosud ne. Zřejmě si zde majitelé staví nové obydlí. Ale co bude se zámkem?

Skrytín je zámeček a bývalá osada v kopcích Českého středohoří na levém břehu Labe ve výšce 320 m n.m. Katastrálně patří pod Dobkovice v okrese Děčín. Zámek byl postaven v 19. století jako letní sídlo průmyslníka Ludwiga Wolfruma. V druhé polovině 20. století sloužil jako rekreační zařízení. Po roce 1989 začal chátrat vinou časté změny majitele.

První zmínka o osadě Skrytín (Skrzytyn) pochází z roku 1383. Zámek s pozemky koupil v roce 2010 za milión korun Martin Hausenblas a začal objekt rekonstruovat s plánem vytvořit z něj nový domov pro svoji rodinu. Rekonstrukce je prováděna tak, aby zámek byl energeticky pasivní. Náklady na rekonstrukci majitel odhaduje na 40 milionů.

K zámečku vede žlutá značka z dobkovické vlakové zastávky. Po této cestě je zámek vzdálen zhruba 3 kilometry.

Tyto tři kilometry si užívám sjezd po slušné asfaltce. Poté mě čeká opět jízda po hlavní silnici do Děčína, kde nejen tuto trasu rozebereme s Lubošem u něj doma při kafi. Na posledních sedmi kilometrech podél vody jsem mohl obdivovat zříceninu hradu Vrabinec nad Těchlovicemi, či kostel v děčínské části Boletice.

Trasa:
Ústí n. L. - Povrly - Český Bukov - Maškovice - Pod Bradlem - Skrytín - Dobkovice - Děčín.
30 km, 512 m. př.

 Maškovice

 Bradlo od Maškovic

Bradlo - vyhlídka a vrchol

 Bradlo - výhled z vyhlídky

 Bradlo - výhled z vrcholu

Skrytín

Rozhledny Bavorského lesa

Jeden z dní při pobytu v Železné Rudě jsme s Lubošem podnikli autovýlet na tři rozhledny  v Bavorském lese. Vyrazili jsme po noci, kdy napadlo dost sněhu a tudíž nebylo překvapením, že jsme potkali cestou auto ve škarpě vzhůru nohama. Také bylo překvapením, že v kdejaké zapadlé vsi byla cesta i k tomu nejposlednějšímu domku odhrnutá. Díky tomu jsme se mohli přiblížit velice blízko níže popisovaným lokalitám.

Haus zur Wildnis

Haus zur Wildnis je v překladu Dům u divočiny. Je součástí malého zooparku, který je ukázkou především zdejších typicky lesních a hospodářských zvířat, které patří do zdejší krajiny. Vstup do lesního zooparku je zdarma, procházka je nenáročná okružní, po zpevněných trasách. Jen za parkoviště je poplatek 10 Euro na celý den nebo 6 Euro za půl dne. Výhodná je i pozice vlakové zastávky Ludwigsthal, která je přímo u lesního zooparku.

Co se týče fauny v parku, nejvíc mě zaujaly ohrady rysů a vlků. Nad výběhem vlků se tyčí 20 metrů vysoká dřevěná rozhledna nabízející výhled na vrcholky stromů a na panorama Velkého Javora a některých dalších vrcholů. O kousek dál je již samotný Haus zur Wildnis neboli Dům k divočině, kde je parádní zázemí pro odpočinek. Najdeme zde informační centrum a například dětský koutek a přebalovací box pro malé děti. Celý dům je především takovým muzeem, kde poznáte celou zdejší přírodu a její vývoj interaktivní formou. Ve zdejší expozici je možnost poslechu výkladu a popisků v českém jazyce.

Oberkreuzberg

Obec Oberkreuzberg najdeme v okrese Freyung-Grafenau, severozápadně od druhého jmenovaného města. Stejnojmenná rozhledna stojí v severní části obce, v 790 m n.m. Dřevěná štíhlá rozhledna má šindelový plášť a krytý otevřený ochoz. Z něj je nádherný pohled na druhý nejvyšší vrchol Bavorského lesa, Roklan. Ale i celkový pohled potěší oko návštěvníka. Třeba ho upoutá vysílač na hoře Brotjacklriegel, nebo vlnitá krajina Bavorského lesa, kterou třeba naše Šumava nemá.

Rozhledna je otevřena denně 8 - 18 hodin, vstupné se neplatí. Přímo pod věží je parkoviště.

V obci stojí za zmínku farní kostel Máří Magdalény. Jeho gotický vzhled byl v 17. století přestavěn na barokní.

 Výhled na sever (Roklan)

Kadernberg

Pár kilometrů jihozápadně od bavorského okresního města Grafenau leží půvabné městečko Schönberg. Překlad krásná hora opravdu sedí. Domy jsou rozesety ve vlnité krajině Bavorského lesa a toto městečko není zdaleka jediné.

Nad městem se vypíná hora Kadernberg, na jejímž vrcholu ve výšce 700 m n.m. stojí rozhledna. Třicetimetrová věž byla postavena v roce 1975. Stavba je ze dřeva, pokrytá šindely. Na jedné její straně najdeme horolezeckou stěnu. Po zdolání 120 schodů se naskytne kruhový výhled na Bavorský les a jeho dominanty jako Brotjacklriegel, Javor, Roklan, Luzný a již šumavské hory Plechý či Smrčinu. Za příznivých rozhledových podmínek jsou údajně vidět i Alpy. Rozhledna je otevřena v letních měsících současně s restaurací Turmstüberl, která je přímo ve věži. V zimních měsích je třeba vyzvednout klíč v infocentru na náměstí. Nejlepší je vše pro jistotu ověřit na webu. Kousek od rozhledny stojí kaple Christopherus Kapelle. Na severním svahu Kadernbergu najdeme téměř půlkilometrovou sjezdovku.

Z centra Schönbergu vede k rozhledně kilometr dlouhá pěší stezka. Cyklisté mohou použít kvalitní asfaltku, po níž ujedou kilometry dva. Silnička končí u parkoviště, zbytek cesty má zpevněný povrch.

Městys Schönberg čítá necelé 4000 obyvatel, žijících ve výšce kolem 600 m n.m. Tato lokalita dostala přezdívku Merán Bavorského lesa díky vysokému počtu slunečních dní. Nejdominantnější památkou je neogotický farní kostel sv. Margarety stojící na severním konci náměstí Marktplatz.

Schönberg

Z Kašperka na Sedlo

Na Šumavě jsem dosud podnikl jediný pěší výlet na Třístoličník a Plechý. Ostatní vylety byly na kole, protože toto pohoři k tomu vyloženě vybízí. Druhý pochoďák jsem podnikl začátkem února tohoto roku. Že je to nerozum? Přestože letošní zima byla na sníh štědrá, v okolí ,,Kašperek" se turistikovat dalo, obzvlášť,když jsem k tomu měl užitečnou pomůcku. 

Když jsme s Lubošem odjížděli ze Železné Rudy, myslel jsem, že mě šálí zrak. Venku pršelo! Když jsme se však přehoupli do údolí Otavy, najednou se obraz krajiny změnil. Bylo sice zataženo, ale mlha nikde a navíc na východě místy prosvítala modrá obloha. Obavy byly zbytečné, mohlo se vyrazit. 

Začátek trasy je v osadě České Domky, kde je v sobotu ráno na parkovišti pusto. Nazouvám pohory a na ně gumové návleky s železnými kolíčky zvané nesmeky. Vykračuji rychlejší chůzí, poněvadž chci stihnout první prohlídku na hradě Kašperk, která je od 10.15. Po zelené značce se jde dobře, téměř po rovině. U hradu ale nejsem první, což je nakonec výhoda. Matka s dceruškou mi oznamují, že hrad otevírá až od 6.2.! Na internetu přitom bylo, že od února o sobotách a středách, čili dnes 2.2. jsme předpokládali bránu otevřenou dokořán. Pod hradem nakonec tento dodatek byl, ale to už je nám prd platné. 

Gotický hrad Kašperk stojí na skalnatém ostrohu 3 km severně od Kašperských Hor. Svojí polohou 886 m n. m. je nejvýše položeným královským hradem v Čechách. Je charakteristický díky dvěma věžím, z nichž je krásný výhled na Šumavu. 

Když nastoupil na trůn Karel IV., pověřil roku 1356 stavitele Víta Hedvábného výstavbou hradu, díky němuž mělo být snazší chránit území horního Pootaví před bavorskými vpády. Hrad byl dostaven roku 1361 a pojmenován Karlsberg (nyní Kašperk). Karel IV. zároveň toho roku stanovil každému případnému budoucímu držiteli hradu hrdelní právo v Prácheňském kraji. 

Vyběhnu si aspoň na nedaleký Pustý hrádek, kam je cesta dlouhá půl kilometru ve sněhu. Odměnou je zřícenina upravená na vyhlídku a z ní úžasné pohledy na lehce zamlženou krajinu. Díky zavřenému Kašperku jsme se tu sešli v hojném počtu. Já zde poprve využiji nesmeky. 

Pustý hrádek stojí ve výšce 924 m n.m. Původně byl předsunutým opevněním hradu Kašperk. Bašta se nachází necelých 500 metrů od Kašperka a prvotně zde stála pětiboká obranná věž. Ta strážila přístupovou cestu k hradu. 

Nyní mě čeká pochod po červené značce a houpavým terénem na vrchol Sedlo, kde je halštatské hradiště, skalní vyhlídka a rozhledna. 

Za Novým Dvorem se místy otevírají výhledy západním směrem a za Nadějkovem (873 m) klesám pod Sedlo. Zde se projdu kus po rozjezděné cestě od lesní techniky. Poté mě čeká prudký výšlap na vrchol Sedla. Vím, do čeho jdu, před osmi lety jsem ze shora táhl kolo. Sníh překážkou určitě nebude. Za prvé mám nesmeky a za druhé si ve sněhu mohu vyšlápnout stopu, což by normálně v nerovném terénu nešlo. Mezi skalisky stoupám pomalu, ale jistě. Nahoře potkávám párek. Ne v rohlíku, ale turistů. Ti mi mou pomůcku závidí a sami jsou zvědavi, jak to dolů sejdou. Já myslím, že v pohodě. 

Druhé nejvýše položené hradiště u nás, po nedalekém Obřím hradu, zaujímalo vrcholovou část Sedla. Pozůstatky kamenného valu jsou vidět dodnes. Akropole hradiště ležela na jihovýchodním ze dvou vrcholků. Podle archeologického výzkumu bylo hradiště vybudováno v pozdní době halštatské (6. - 5.století př. n. l.) a později zde žili také Keltové. 

Rozhledna zde stojí od roku 2009. Za její vzhled vděčíme architektu Pavlu Ullmannovi. Stavba má tvar sedmiúhelníku, je vysoká 28 metrů a jako stavební prvek převládá dřevo. Přes svou výšku však výhled není čistě kruhový. Sem tam nějaký strom rozhlednu převyšuje. Jižnímu panoramatu vévodí hlavní šumavský hřeben včetně Poledníku, Roklanu a Javoru. Západně se nad Sušicí tyčí Svatobor s chatou a rozhlednou, severně zaujme pohled do Pootaví, a východně vylézá nad stromy rozhledna na Javorníku. Jihovýchodně se schovává hrad Kašperk pod vyššími vrcholy. 

Dnešní výhled byl pikantní díky podešťovému počasí. Zrovna, když jsem pobýval na 902 m n.m. vysokém vrcholu, dozníval déšť, který jsem cestou lesem ani nepostřehl. Nakonec jsme se tu sešli celkem tři party. Čtvrtou jsem potkal směrem do Albrechtic, již na cestě z kopce. Z ní jsem vyfotil duhu nad Svatoborem. Začaly se trhat mraky a vylezlo sluníčko. Já jsem ale i tak rád za počasí, které jsem měl. 

V Albrechticích na zastávce mě nabral Luboš a poté jsme klesli do mlhou zalité Sušice, kde jsme zavítali do předražené kavárny L'Amour. Ale bohužel jiný výběr nebyl. To ale nijak nesnižovalo kvalitu dnešního výletu. 

Trasa:

České Domky - Kašperk - Pustý hrádek - U Nového Dvoru, rozc. - Sedlo - Albrechtice. 

8 km

 Hrad Kašperk

 Pustý hrádek a výhled na Kašperk

Rozhledna na Sedle a výhled na jihozápad