Vrabinec (400 m)
Nad pravým břehem řeky Labe a obcí Těchlovice v okrese Děčín se tyčí výrazná skála vrcholu Vrabinec. Tento ojedinělý kopec Českého středohoří se zvedá do výšky 400 m n.m. a patří do podcelku Verneřické středohoří a jeho okrsku Benešovské středohoří. Vrabinec má svahy se sklonem až 40°. V jeho vrcholové části najdeme skalní jehly, sloupy či mrazové sruby, způsobené zvětráváním čediče, konkrétně jeho sloupkovitou odlučností. V červenci 1993 zde byla vyhlášena přírodní rezervace o rozloze 8,77 ha. Předmětem ochrany jsou tři čedičové sopouchy, které jsou bezvadnými výhledovými body. Na prostředním z nich stával kdysi hrad. Dále jsou chráněny suťové lesy, teplomilná rostlinná a živočišná společenstva. Lokalita jejich výskytu patří k nejsevernějším v údolí Labe.
Gotický hrad Vrabinec byl založen roku 1403 Ješkem z Těchlovic. Jeho rod se brzy dostal do finanční tísně a poté se na hradě usídlil Mikuláš z Lobkovic. V roce 1427 patřil Anežce ze Šternberka a v roce 1442 byl dobyt při tažení na nedaleký hrad Blansko. Přesto byl dále udržován. Roku 1542 byl již uváděn jako pustý. Domněnky o jeho zániku jsou dvě. Buď zanikl požárem, nebo byl opuštěn kvůli nestrategické poloze.
Výhled jižním směrem se soustřeďuje do údolí Rychnovského potoka, nad ním vrchol Poklona, za níž vykukuje vysílač na Bukové hoře. Na jihozápadě se klikatí řeka Labe mezi vrcholy Českého středohoří. Výhled severním směrem nabízí takové cíle jako kopec Klobouk, Děčínský Sněžník a část Děčína. Příznivci lezení si mohou vyzkoušet ferraty Jízda zbrojnošů a Lakomá husa.
Vrabinec od Labe
Zřícenina hradu
Výhled z Vrabince
Kozí vrch (380 m)
Výrazný skalnatý kopec se strmou stěnou na levé straně Labe nad městem Povrly se jmenuje Kozí vrch a zvedá se do výšky 380 m n.m. Patří do podcelku Verneřické středohoří a okrsku Ústecké středohoří. Jde o vypreparovaný lakolit tefritického znělce s vysokým obsahem sodíku, vápníku a hořčíku. Vznikl způsobem, kdy třetihorní vulkanit pronikl druhohorními vrstvami slínovců a vápnitých jílovců. Na Kozím vrchu je dobře patrný důsledek sesuvu, který proběhl v roce 1770. Při něm byla zničena osada Veselí a zároveň výrazně zúženo koryto řeky Labe. Negativním zásahem do tvaru kopce byl provoz kamenolomu, který ohrozil stabilitu svahů.
V září 1983 byla v oblasti Kozího vrchu vyhlášena přírodní rezervace o rozloze 36,9 ha. Předmětem ochrany jsou významné krajinné dominanty údolí Labe se svými geologickými a geomorfologickými fenomény, ochrana biologických procesů a funkcí biocentra regionálního významu. Nejvyšší hodnotu lokality mají skály a částečně zpevněné sutě. Ve smíšeném lese najdeme duby, habry, babyku, jeřáb a borovice.
Ze skalní vyhlídky se nabízí výhled převážně jižním směrem. Na východě se tyčí vysílač na Bukové hoře, jižněji kopce kolem Magnetovce a pod nimi Velké Březno. Dále na západ můžeme zahlédnout Vysoký Ostrý, obec Valtířov a Ústí. Toto vše doplňuje klikatící se řeka Labe. Severozápadně najdeme zříceninu hradu Blansko.
Od železniční zastávky Neštědice vede na vrchol zelená značka a trasa je dlouhá 2 km.
Kozí vrch od jihu
Cesta na vrchol
Vrchol
Výhled na jih a hrad Blansko
