pátek 16. června 2017

Vrcholy Českého středohoří 4. - Pařez

Pařez (736 m)
 
Pařez je po Milešovce a Hradišťanech třetí nejvyšší vrchol Českého středohoří. Leží jižně od Kostomlat pod Milešovkou, prakticky přes údolí za hradem Sukoslaví. Zvedá se 736 metrů nad moře a nejdominantněji působí od severozápadu. Je kopulovitým znělcovým zalesněným kopcem, který vznikl vypreparováním neovulkanického lakolitu tvořeného sodalitickým trachytem. Na svazích se projevují svahové procesy a deskovitá odlučnost horniny.
Na vrchol nevede žádná značená cesta. Sedlem mezi vrcholem a Klečí prochází modrá značka. Z ní ale odbočuje cesta k tábořišti s ohništěm a chatou, která je v současnosti zavřená. Z tohoto místa pokračuje na vrchol pěšina. Na něm je vrcholová kniha, což je výsada jen pár kopců Českého středohoří. Výhled vrchol neposkytuje, pouze mezi stromy lze občas spatřit dílčí výhledy.

                                          Pařez a Kostomlaty
                                          Pařez a Sukoslav
                                          Rozcestí U Velké jedle
                                          Pod vrcholem
                                          Na vrcholu
                                                       Cesta na vrchol

                                          Dílčí výhledy
                                          Kostomlaty

úterý 6. června 2017

Den s Helitomem

První červnovou sobotu jsme byli pozváni s Janičkou od kámoše Luboše na let vrtulníkem. Start a cíl byl na malém letišti v Pašince u Kolína, odkud jsme odlétali po desáté hodině menším, čtyřmístným vrtulníkem Raven. Ten měl nevýhodu v tom, že nešly otevírat okna, tak jsme čekali s Jančou, jaké z toho budou fotky. Trasu jsme zvolili směrem na Jeseníky, Oderské vrchy, Beskydy, Zlínsko, Chřiby a kolem Poličky zpět do Pašinky. Počasí bylo pěkné, za špatného bychom ani neletěli, musel by se najít termín jiný. Naštěstí to vyšlo na první dobrou a mohlo se vyletět.

 Přelouč
 Řeka Doubrava nad Zábořím

Zprvu jsme nabrali směr Přelouč a až do Pardubic nás doprovázelo Labe. Poté jsme tento veletok vyměnili za jeden z jeho přítoků, Orlici a letěli kolem měst Kostelec a Vamberk. Pak už se k nám přibližovaly první naše velehory, Králický Sněžník. Oblétli jsme si rozhlednu na Klepém a kolem Stezky v oblacích a Jindřichova pokračovali kolem Medvědí hory, Mravenečníku a Břidličné hory k rozhledně v Nové Vsi, kde bylo naše první zastavení. Rozhledna je na východním okraji Hrubého Jeseníku, čili výhled z ní je spíše na východ.

 Kunětická hora
 Vamberk
 Masyw Śnieźnika - Igliczna, Czarna Góra
 Podbělský hřbet Králického Sněžníku
 Rozhledna U Tetřeví chaty
 Dlouhé stráně

Z Nové Vsi jsme pouze přelétli k další (ne poslední) rozhledně Olšová u Pohoře, v Oderských vrších. Cestou jsme fotili například přehradu Slezská harta, kopec Velký Roudný, města Vítkov a Odry.       U této rozhledničky jsme byli sami a mohli si tedy vychutnávat klid. Už jsme se přiblížili Beskydům, takže jsme je měli jako na dlani.

 Rozhledna Nová Ves
 Přehrada Kružberk
 Velký Roudný a Slezská harta
 Odry
Rozhledna Olšová

Přeletěli jsme dálnici, Suchdol nad Odrou a poté začala paráda v podobě beskydského předhůří. Znovu to musím vyzdvihnout - Štramberk je úchvatné městečko, z výšky zase jinak. Naopak Kopřivnice nic pěkného nenabízí. Frenštát s pozadím Velkého Javorníku také lahodil očím, stejně tak jsme poznali Radhošť, i když už vzdálenou. Kněhyně a Smrk, tito velikáni nám teď stály v cestě, ale v helikoptéře byli snadno překonatelné. Za nimi se modrala přehrada Šance na řece Ostravici, ale my jsme zamířili k Lysé hoře, kterou jsme obletěli dokola. Kolem Vysoké a nad údolím Vsetínské Bečvy jsme zamířili k Javorníkům. Jako první jsme obkroužili rozhlednu Stratenec, již na slovenské straně.

 Štramberk s Bílou horou
 Ondřejník
 Frenštát, Radhošť, Velký Javorník
 Přehrada Šance, Lysá hora
 Panorama hraničních Beskyd
 Čartak
 Stratenec
Svatý Kopeček

Pak jsme to museli nasměrovat k Olomouci, protože docházelo palivo. Přes Karolinku a Hostýnské vrchy to pilot nasměroval k Moravské bráně a my si tak mohli prohlédnout z ptačí perspektivy Hranice, Lipník nebo hrad Helfštýn. Jako poslední jsme před pauzou obdivovali Svatý Kopeček.


 Hranice
 Hostýn
 Hostýnské vrchy, Rosošné
Rozhledna Maruška

Tankování zabralo zhruba dvacet minut a my mohli pokračovat. cestou na Vartovnu. Nejvíce zaujala Bystřice pod Hostýnem a Hostýn samotný. Moc se mi líbilo údolí Bystřičky v Hostýnských vrších. Další kroužení bylo nad rozhlednou Maruška. Pak přišel Lubošův neslavný moment. Další zastavení měla být rozhledna Vartovna, kde bylo velice málo rovného místa, kde by se dalo přistát. I přesto si prosadil svou a jelikož pilot se také moc nebránil klesali jsme. Následkem byla prašná smršť od vrtule na hrstku návštěvníků. Pilot si uvědomil vážnost situace a běžel se omluvit, aniž by čekal na vypnutý motor. Návštěvníci to vzali sportovně. I přes tento exces jsme si vychutnávali daleký kruhový výhled až na Slovensko.



Vartovna s výhledem na sever a jih

Další oblastí v pořadí bylo Zlínsko. Po trase Slušovice, Zlín, Otrokovice, Halenkovice jsme přistávali na poslední dnešní rozhledně, na Salaši v Chřibech. Nejprve se vrátím ke Zlínu. Docela mě zaujala architektura zdejších domů i jejich rozhlehlost. Určitě to vypadá lépe než paneláky. Janička už měla tu čest bývalý Gottwaldov navštívit. Já zde měl do dneška mezeru.
Poslední zastávka na rozhledně byla na Salaši u Velehradu. Originální stavba ve tvaru obrácených sedmiček stojí na místě, odkud je výhled pouze jihovýchodním směrem, čili na Uherské Hradiště a Bílé Karpaty.

 Chlumské rybníky
 Zlín
 Napajedla
 Řeka Morava, Otrokovice
 Rozhledna Salaš

Čtveřici dnešních rozhleden jsme s Jančou navštívili prvně a byl to pro nás jiný rozměr, když jsme byli zvyklí si na všechny vlastnoručně (nožně) vyšlapat (na kole, či pěšky). Nepochybně ale v budoucnu tyto rozhledny ještě jednou navštívíme, aby to bylo to správné zdolání.
Přeletíme nad Hanou a nyní se bude přistávat na fotbalovém hřišti v Tovačově. Lubošek zde potěší své známé a zároveň to využijeme k občerstvení. 

 Kojetín
 Skašovské jezero
 Tovačov

Poslední část letu probíhala po severní hranici Drahanské vrchoviny, jižně od Poličky a také kolem zříceniny Lichnice. Kolem osmé jsme přistáli na letišti v Pašince. Děkujeme Lubošovi za pozvání a pilotovi za parádní let.

 Polička
 Rozhledna Boika
 Lichnice
Kutná Hora