První dnešní cíl bude Salesiova výšina, kam je to z oseckého horního nádraží kousek, ale do kopce. Salesiova výšina je nejvyšší vrchol Mostecké pánve a měří 422 m n.m. Původně pískovcové usazeniny se proměnily v křemenec a po postupném rozpadu vytvořili na vrcholu skalní městečko. Na vrcholu nejvyšší partie stál v 19. století vyhlídkový pavilon, z nějž dnes zůstaly nepatrné základy. Výhled už nyní není žádný, díky stromům. Název dostal vrchol podle Salesia Krügnera, opata oseckého kláštera. Od silnice sem vede značka naučné stezky a je to sjízdné na kole.
Vracím se zpět do Oseka a pokračuji do Hrobu, kde jsem minule nenašel základy protestantského kostela. Ty se nacházejí u kostela sv. Barbory. Protestantský kostel byl postaven v letech 1611 - 14. O 3 roky později byl vypálen a srovnán se zemí. V roce 1913 byly základy odkryty a zakonzervovány.
Dále mířím do Střelné, kde se za obcí v lese skrývá lovecký zámeček Střelná. Dnes v něm sídlí lesní závod. Další zajímavější lovecký zámeček je nedaleko. Dá se k němu dostat oborou od lesního závodu. Přijede se na silnici do Mstišova a pokračuje se na Dubí.
Lovecký zámeček Dvojhradí je osmiboká patrová stavba s ochozem v patře. Zámeček, který v 19. století navštívili i J. W. Goethe a L. van Bethoveen, slouží dnes jako restaurace. K němu přiléhá obora, kde jsem poprvé zblízka viděl divoká prasata a selata. Volně pobíhající! Ale spíš se lidí leknou. Můžou se zde i krmit, ale ne vlastním žrádlem. Naproti přes silnici je rybník.
Dále po silnici se dostanu na hlavní a po té dojedu do Dubí. Na křižovatce jedu po Ruské ulici, směrem na sever, čili do kopce. Tam by měly být lázně. Ještě se pro jistotu ptám a pokračuji dále. Přijíždím k hlavní atrakci dnešního dne. Slunce ozařuje světlý kostel s horami v pozadí. To by nebylo nic neobvyklého, kdyby kostel nebyl jak z jiného světa.
Novogotický kostel Neposkvrněného početí Panny Marie nechal postavit majitel panství Carlos Clary-Aldringen v letech 1897 - 1906. Jde o kopii kostela Santa Maria dell´ Orto v Benátkách. Tím je považován za nejsevernější benátskou stavbu světa. Věž kostela je vysoká 33 metrů a její střechu zdobí dvojitý benátský kříž. Dlouho zírám na tu kombinaci Benátek pod Krušnými horami.
Dále mne kamarád Martin, zdejší rodák, upozorňuje na vyhlídku Paraplíčko. Tak se ptám prvních místních lidí, které potkám. Po jejich navigaci se pouštím směrem, kam mne poslali. Cedule lázeňských okruhů mi nepomáhají, jelikož jsou nepřehledné. Nakonec se dostanu k hájovně Koliba, kde jsem skončit neměl. Už to chci vzdát, ale pak se pouštím opačným směrem po ukazateli a s přispěním jedné mladice nakonec Paraplíčko nacházím. Jde o vyhlídku s lavicemi a stříškou do tvaru paraple, opatřenou zábradlím. Výhled je pouze na část Dubí a Milešovku. Poté sjíždím k lázním, kde nacházím pouze jednu budovu Tereziných lázní.
Dubí opouštím směrem na Teplice, ale centru města se vyhýbám směrem na Řetenice. Kousek za tratí na Lovosice jedu zkratkou přes Hudcov, odkud je pěkný pohled na Krušné hory a také na mraky, které se valí od západu. Přes Zabrušany a Želénky přijíždím do Chotějovic. Odsud už je to kousek do Bíliny. To už mám kolem 40 kilometrů, ale sil téměř dost. Mračna se stahují, ale risknu to do Loun. Když nejvíc potřebuji spěchat, tak stoupám a stoupám. Černočerné mraky postupují pomalu, ale jistě. Nakonec kolem Mirošovic mne dostihnou, ale před obcí Kozly jim unikám. Těšil jsem se na duhu, ale ta nakonec nebyla. To, co na mne bylo mokré, tak uschlo jízdou z Rané do Loun.
Nakonec byla trasa dlouhá 66 km a nastoupal jsem 753 m n.m.
Salesiova výšina, základy kostela v Hrobu, zámeček Dvojhradí, kostel Panny Marie v Dubí,
Paraplíčko s výhledem, Krušné hory od Hudcova, když se nad Bořní stahují mračna
Žádné komentáře:
Okomentovat