středa 28. října 2015

Pohodlně na Máminku

Tak nakonec si letos dopřeji ještě jednu rozhlednu. S Janičkou vyrazíme k Hudlicím, na novou rozhlednu Máminka. Na trasu vyrazíme z Rakovníka. Nejdříve se svezeme po CT č. 303 a pak začne kopcovitější část.
Dnešní počasí je mlžné a tak doufáme, že je pouze údolní a o 300 metrů výš, až se budeme rozhlížet, už bude slunečno. Začínáme na 320 m n.m. Na CT do Roztok už jsem nejel dlouho, ale zdá se mi, že zde bylo více asfaltu. Na trati je nyní výluka a díky náklaďákům je cesta rozježděná a zablácená. Do Roztok ještě o nějaké metry klesneme.
CT 303 nevede pouze do Roztok, ale pokračuje dále na Karlovu Ves a my po ní. Tuto cestu už jsem jednou také jel, takže vím, že je lesem do mírného stoupání. 6 km do Karlovy Vsi, z 250 m n.m., vede kolem Třech pramenů. Sem se sjíždějí pro vodu lidé až z Plzeňska. Ještě před nimi je zajímavá samota, zřejmě milovníků Indiánů. Stojí tu totiž totem.
Projíždíme Karlovu Ves, ale na vrcholu stoupání jsme až nad ní, do 480 m n.m., mezi kopci Zadní Hrobce a Špička. Krušnou horu už vidíme před sebou a na ní i rozhlednu. Znamená to, že výhled bude do mlžného kraje.
Klesáme do údolí, do vsi Karlov. Zde nejprve svačíme, tím pádem i chladneme. Nás však čeká ještě 200 výškových metrů, takže se nebojíme, že bychom mrzli, i když ještě kus klesáme k potoku. Pak se po hlavní silnici noříme do lesa, míjíme CT č. 0053 a již jsme pod Krušnou horou. Kde přetíná silnici žlutá značka, odbočujeme i my. Dojedeme na rozcestí Na Vartě. To už jsme v 500 m n.m.
Na novou rozhlednu vyznačili i novou turistickou cestu. To je bezva, nebudeme bloudit. Zbylých 100 výškových metrů zvládáme stejně pohodově, jako zbytek trasy. Znamená to, že Máminku řadím do kategorie rozhleden, se snadnějším výjezdem. Na naší trase snad nebyl metr prudkého stoupání.
Kolem rozhledny jsou různé informační tabule. Na některých schodech jsou jména sponzorů. Ale jen těch, kteří přispěli více než 1000 Kč. Výhled musí být úžasný, jak upozorňuje 53. schod, protože i dnes, za mlhy je pěkný. Nejbližší významný kopec je Velíz nad Kublovem. Opačným směrem jsou Nový Jáchymov a Hudlice. Názvy Krušná hora a Nový Jáchymov tu nejsou náhodou. Mají také hornickou minulost, jako město v pohoří Krušné hory.
Další cíl jsou Hudlice, kde mají razítko a ostatní suvenýry k rozhledně. Po hřebeni Krušné hory a po modré značce se dostaneme k Novému Jáchymovu. Pak už zbývá do rodiště Josefa Jungmanna pár kilometrů. Upomínkové předměty mají v jedné restauraci. Ptáme se radši na cestu, protože Hudlice není zrovna obec na rovině a bloudit do kopce nechceme.
Zpět nakonec nepojedeme. Sjedeme do Berouna a odsud vlakem domů, i přesto, že je výluka. S přepravou kol by ale neměl být problém. Hudlice opouštíme Jungmannovou ulicí. Projíždíme údolím, nad nímž se rozptyluje ves Trubská. Skoro jako alpské scenérie. Jungmannovou ulicí pokračujeme i Záhořanami a nakonec do Králova Dvora ani nedojedeme. Na konci Záhořan, pod kopcem s vysílačem, se dáme doleva a přes ještě jedno stoupání se dostaneme do Berouna. Do centra přijedeme jižně pod Městskou horou. Zde jsme v cíli, po 48 km, 630 nast. m. Na kola měli připravenou dodávku, ale byla malá frekvence, tak jsme se vešli do busu.

 Samota pod Třemi prameny
 Krušná hora od severu

 Máminka
 Hudlice
 Velíz
Z Máminky po modré

Žádné komentáře:

Okomentovat