Sedloňův blog: Z Ústí do Mostu (Bílinou i Středohořím)

Řeka Bílina je jednou z nejzajímavějších řek u nás. Pramení ve Slepičí stepi nad Kalkem, napájí Jirkovskou přehradu, pod Krušnými horami teče v rourách a za litvínovskou chemičkou už klidně pluje pod Českým středohořím. Také je někdy nazývána "řeka mučednice." Její pramen je pitný, ale střední tok byl v minulosti velmi znečištěn. Nyní už tomu tak naštěstí není a tak musí snášet pouze to potrubí. Než vznikly uhelné doly, byla na jejím toku ještě jedna přehrada, Dřínov.
S Tomášem jsme se vydali poznat jednu ze dvou pěkných částí. Tím je úsek z Bíliny do Ústí nad Labem. Výlet jsme naplánovali proti proudu řeky, abychom se spíše přibližovali k domovu. První kilometry hustou ústeckou dopravou jsme měli oči na stopkách, ale v Trmicích už jsme byli jako v jiném světě. CT č. 3071 vede kolem zámku, kde je Muzeum modelové železnice. Za Koštovem trochu stoupáme. První zastávka je ve výšce 142 m n.m. u Královského pramene. Zde už je ta správná romantika s meandrující řekou a zelení kolem. Ze Stadic nejedeme kolem pomníku Přemysla Oráče, ale stále po CT. Její povrch se na chvíli horší na prašnou cestu. Za Hliňanami je ještě jeden podobný úsek a u Brozánek najíždíme zpět na asfalt. Stále podél řeky projíždíme kolem Malhostického rybníka, který také vypadá sympaticky. Za jeho koncem je přes Bílinu romantický kamenný mostek se zříceninou mlýnu. Ve Rtyni je první delší zastávka u místních potravin. Na návsi vyniká kostel sv. Martina.
Za Rtyní se řeka kroutí ještě více a s ní i silnice. V Kozlíkách opouštíme CT č. 3071 a v Hradišti prozatím i řeku Bílinu. Po červené sklouzneme do Bžan, kde chce Tom omrknout zatopený lom Karolína. Zde se dnes rybaří. To bych nebyl já, abych nevymyslel nějakou zkratku. Tato vede po silničce dále do kopce až do Lhenic. Místo vracení se do Bžan z kopce a potom zase stoupat. Byl jsem líný se koukat do mapy, tak mi to vyšlo jen na půl. Na rozcestí jsme sjeli do Mošnova, místo do Lhenic. Nevím jak Tomáš přišel na to, že do Kostomlat se přijede po rovině. Od Bíliny pod Milešovku to logicky moc nejde. Bylo tomu tak. Z 250 m n.m. jsme vystoupali do 380. Zde ve velkovsi Tomáš očekával otevřenou hospodu. No, bylo to jen tak tak. Ta návsi byla zavřená, tak Tom nabral kurs vietnamský obchod. Samozřejmě, chlazené pivo žádné. Když už jsme opouštěli po žluté značce Kostomlaty, najednou se před námi zjevil Kozel. Kreslený a na zdi budovy. Velký a malý v nás celkem zasyčely.
Nejsnáze do Bíliny je to po nedokončené silnici kolem Mrtvého vrchu. Místy to byl pěkný padák, místy je už silnice asfaltová. Na kraji Bíliny jsme se dozvěděli, že celý úsek bude hotov v druhé polovině letošního roku.
Ještě je relativně čas a tak do Mostu místo po hlavní silnici jedeme zkratkou, ale za to horší cestou, přes Braňany. Musíme ale zdolat nejméně šest serpentin k osadě Kaňkov, pod stejnojmenným kopcem. Ten je vyhlídkový a na vrchol vede červená značka. My ale padáme do Braňan. Tam odsud mírně do kopce kolem Špičáku točíme kola do Rudolic. Vyjíždíme na mosteckém nádraží, u čtvrtého nástupiště. Motorák domů přijíždí zanedlouho.

Trasa:
Ústí n. L., žst. - Trmice - Stadice - Malhostice - Rtyně - Sezemice - Velvěty - Lbín - Hradiště - Bžany - Mošnov - Kostomlaty - Bílina - Braňany - Rudolice - Most.
49 km, 701 metrů převýšení