úterý 17. října 2017

Mladoboleslavsko (Baba & Dědek, Zvířetice)

Druhý čtvrtek v říjnu jsem na kole vyrazil za poznáním krás Mladé Boleslavi a hlavně jejího okolí. Nedlouhá trasa nabídla spoustu zajímavých míst, o nichž teď něco málo napíši. Myslím si totiž, že stojí za návštěvu. Postupně jsem navštívil níže zmíněná místa.

Káčov 

Vrch Káčov najdeme nad soutokem Jizery s Mohelkou, u obce Mohelnice nad Jizerou. Za řekou se odbočí doleva a dojede se do osady Sychrov. Odsud je Káčov už nadohled. Na jeho vrcholu se nachází vypreparovaná čedičová žíla. Tento jedinečný geomorfologický útvar je chráněn jako přírodní památka.
K patě tohoto útvaru se dá dojít po krátké, středně těžké cestě. Jsou i tací, co si vylezou na vrchol žíly. Já nemusím mít vše a tak mi stačí výhled od paty. Je vidět Ještěd, Jizerské hory a dominanty Českého ráje.






 
Zásadka

Zřícenina zámku Zásadka stojí pod osadou Sychrov na skále nad řekou Jizerou. Od silnice je vzdálena jen pár metrů. Ke zřícenině se dá dostat i z Mohelnice nad Jizerou po zelené značce.
Původně tvrz, založená koncem 14.století pravděpodobně pány ze Zásady. Později byla upravena na hrad, který byl v 2. polovině 16. století přestavěn na renesanční zámek. Zříceninou se stal v 18. století, kdy vyhořel. V sezóně se může stát, že na jinak volně přístupné zřícenině, bude otevřen stánek s občerstvením. 



Baba a Dědek

Tato čedičová vyvýšenina se nachází nad obcí Horní Stakory. V krajině významný vrch je tvořen vypreparovanými neovulkanickými komíny Baby (363 m n. m.) a Dědka (358 m n. m.). Žhnoucí magma zde sytilo explodující povrchový vulkán, který se stylem erupcí podobal dnešní sopce Stromboli v Itálii. Z čedičového vulkánu se však bohužel vlivem následné eroze skoro nic nezachovalo. Oba vrcholy jsou narušeny jednak mnoha trhlinami, jednak starou těžbou. Význačné jsou četné sesuvy.
Přírodní rezervace Vrch Baba u Kosmonos byla vyhlášena roku 1950 o rozloze 243 ha. Důvodem ochrany je komplex lesních a nelesních přírodě blízkých ekosystémů s koncentrací významných typů biotopů.
Vrch Dědek nabízí pro změnu výhled do kraje. Je zde vybudována vyhlídka. Ta je známa výhledem na Český ráj a jeho dominanty jako Kozákov, Tábor, Trosky či Valečov. Při daleké viditelnosti lze spatřit Ještěd, Jizerské hory či Krkonoše.
A jakže přišlo toto místo ke svému jménu? Černé a tvrdé čedičové horniny jsou v okolním geografickém prostoru velmi vzácné, takže přitahovaly odedávna pozornost lidí. Lidová fantazie si původ černého kamene vysvětlovala po svém a nabídla zajímavou pověst související až s Krakonošem. Podle pověsti se jistá bába kořenářka z Bakova nad Jizerou vypravila potajmu se svým dědkem na byliny do Krakonošovy zahrádky, za což sklidili Krakonošův hněv. Utíkali před ním domů, co jim nohy stačily, těsně před řekou Jizerou, kde končila Krakonošova moc, však uslyšeli: "Ať je z vás černý kámen!" Vzápětí se jim začal kalit zrak, nohy těžkly a přestaly se hýbat. Vrostli do země, kde se pozvolna proměnili v beztvarý kopec budovaný černým kamenem.





Zvířetice

Další zříceninu zámku na Mladoboleslavsku nejdeme nad pravým břehem Jizery, u Bakova.
Hrad Zvířetice byl postaven kolem roku 1300 nejvyšším purkrabím Zdislavem z Lemberka. V 16. století byl nejprve pozdně goticky upraven a poté renesančně přestavěn na zámek. Po požáru v roce 1720 byl opuštěn.
Jedna z nejzachovalejších částí zámku je věž. Ta v současnosti slouží k výhledu. Zvířetice jsou volně přístupné. V sezóně je možnost placené prohlídky s průvodcem. Pod zříceninou v obci Podhradí je infocentrum, které funguje i mimo sezónu.
Stanice Bakov nad Jizerou lze využít jako výstupní stanici a dát se po modré značce přes Podhradí na Zvířetice. 







Kosmonosy

Kosmonosy přímo sousedí s Mladou Boleslaví. Najdeme zde dvě historické památky. Klášter piaristů a Loretu.
Po třicetileté válce byla země poznamenána duchovním, materiálním i mravním úpadkem. Na to konto nechal hrabě Jakub Černín z Chudenic zřídit klášterní školu, konkrétně piaristické gymnázium. Chtěl tím umožnit vzdělání mládeži z Kosmonos. Autorem návrhu jednopatrové čtyřkřídlé budovy byl Giovanni Maderna. Výstavba klástera proběhla v letech 1688 - 94.
Daleko významnější stavbou je nedaleká Loreta. Architektonický skvost Kosmonos navrhl také Giovanni, tentokrát Alliprandi. Postavena byla v letech 1702 - 08 na místě dřevěného kostelíka sv. Martina.
Jejím vzorem byla první stavba tohoto typu v italském městě Loretto, která byla schránkou pro domek, v němž údajně žila Panna Maria a který byl do Loretta převezen ve 13. století.
Otevírací doba s průvodcem bývá od dubna do října. 



Mladá Boleslav

Okresní město na řece Jizeře zná každý díky automobilce Škoda. Mladá Boleslav je druhým největším městem Středočeského kraje, ale je spíše průmyslovým městem, než že by překypovalo památkami. Ve 44 tisícovém městě stojí za zmínku více méně náměstí a hrad. Oboje leží vysoko nad řekou.
Staroměstské náměstí je podlouhlého trojúhelníkového tvaru. Domy jsou na něm většinou renesanční, různě přestavěné. Na východní straně je zachovaná velká část podloubí. Vedle náměstí stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie.
Mladoboleslavský hrad bylo původně přemyslovské hradiště. Roku 1350 bylo přestavěno na gotický hrad a v roce 1555, po požáru, na renesanční zámek. Od roku 1970 v něm sídlí Muzeum Mladoboleslavska. 




Moje trasa dále pokračovala přes Vinec, po cyklostezce Greenway Jizera. Za touto obcí jsem musel absolvovat jízdu rozježděnou cestou plnou bahna. Na svědomí to měly zřejmě těžké stroje opravujicí železniční mostek. Do Krnska, mého cíle, jsem tedy přijel z řádně zabahněným kolem. Škoda, takhle ke konci.


Žádné komentáře:

Okomentovat