Libeš (404 m)
Každého, kdo jede po silnici z Mostu do Lovosic, cvrkne do oka nápadný, avšak nevysoký, kopec u zatáčky před Želkovicemi. Je jím 404 m n.m. vysoký středohorský vrchol Libeš. Patří sice k neznámým vrcholům tohoto pohoří, ale to je pro mě naopak o to lákavější si na něj vylézt. Z opačného směru, od Lovosic, nelze přehlédnout na úpatí rotundu sv. Petra a Pavla na konci vsi.
Vrch Libeš je neovulkanického původu. Zalesněn je hlavně ze severní strany. Kopec leží izolovaně ve zdejších rozsáhlých sadech a tím je velice důležitým biocentrem, z něhož vycházejí dva biokoridory, které se vinou ve formě remízů zdejšími sady.
Nejcennějšími partiemi kopce jsou vrcholová stepní lysina na čedičovém podkladu, která se táhne jižním svahem a směrem k úpatí se nepatrně zvětšuje; dále bílé stráně na jižním úpatí. Lokalita je botanicky velice podobná Křížovým vrškům a Srdovu s Brníkem.
Výhled z vrcholové skály je na okolní kopce Českého Stredohoří, na Hazmburk a Říp.
Románská rotunda svatého Petra a Pavla je římskokatolický filiální kostel, pocházející zřejmě z roku 1230. Základem je rotunda s apsidou. Na rotundku navazuje novorománská plochostropá loď z let 1852 - 53. Po dostavbě lodi se z rotundy stal přesbytář. Před západním průčelím kostela stojí na reliéfem zdobeném soklu socha sv. Josefa z roku 1762.
Každého, kdo jede po silnici z Mostu do Lovosic, cvrkne do oka nápadný, avšak nevysoký, kopec u zatáčky před Želkovicemi. Je jím 404 m n.m. vysoký středohorský vrchol Libeš. Patří sice k neznámým vrcholům tohoto pohoří, ale to je pro mě naopak o to lákavější si na něj vylézt. Z opačného směru, od Lovosic, nelze přehlédnout na úpatí rotundu sv. Petra a Pavla na konci vsi.
Vrch Libeš je neovulkanického původu. Zalesněn je hlavně ze severní strany. Kopec leží izolovaně ve zdejších rozsáhlých sadech a tím je velice důležitým biocentrem, z něhož vycházejí dva biokoridory, které se vinou ve formě remízů zdejšími sady.
Nejcennějšími partiemi kopce jsou vrcholová stepní lysina na čedičovém podkladu, která se táhne jižním svahem a směrem k úpatí se nepatrně zvětšuje; dále bílé stráně na jižním úpatí. Lokalita je botanicky velice podobná Křížovým vrškům a Srdovu s Brníkem.
Výhled z vrcholové skály je na okolní kopce Českého Stredohoří, na Hazmburk a Říp.
Románská rotunda svatého Petra a Pavla je římskokatolický filiální kostel, pocházející zřejmě z roku 1230. Základem je rotunda s apsidou. Na rotundku navazuje novorománská plochostropá loď z let 1852 - 53. Po dostavbě lodi se z rotundy stal přesbytář. Před západním průčelím kostela stojí na reliéfem zdobeném soklu socha sv. Josefa z roku 1762.
Libeš a vrcholová skála
Výhled z Libeše na východ a západ
Rotunda sv. Petra a Pavla
Žádné komentáře:
Okomentovat