neděle 10. května 2015

Krušné hory (Menhartice, Kamenička)

Svou Janču jsem chtěl vzít už do Krušných hor, aby i Rakovničáci poznali krásu tohoto pohoří a tak jsem v jednom týdnu zavítám hned podruhé. Přidal se k nám Tomáš a tak historicky poprvé můžu říct, že byl v Krušných horách. Díky tomu, že vlak z Chomutova posunuli na desátou hodinu, což ale jinak není moc vyhovující čas, když člověk dorazí teprv kolem 11 nahoru.
Že někdy budu vystupovat v Suchdole by mne nenapadlo. My zde vysedli, jelikož jsme chtěli jet do Menhartic. Jestli to leckomu nic neříká, tak proto, že obec už neexistuje. Při stoupání ze Suchdola ke Křimovu je krásně vidět, jak obec Blatno ční nad Bezručovým údolím. Projíždíme Křimovem, přejíždíme trať a odbočujeme po zelené k rozcestí Stráž, hájovna, kde jsem jel s klukama před pár dny. Dnes však místo dolů k přehradě, zařazujeme převod 1:1 a stoupáme po lesní kamenité cestě vzhůru k Menharticím. Po dramatičtějším kopci se dále jede podél pole a hned je to veselejší. Poté co klesneme o pár metrů níže, přijíždíme k Menhartickému potoku, rybníku a Janinu vodopádu. Ten však zřejmě je viditelný po dešti či tání. Škoda, chtěli jsme udělat Janče radost. Ze zaniklé obce Menhartice zbyly pouze základy pár domů. Místo je to pěkné a klidné s nádechem mystiky. Po neznačené a špatné silnici jedeme do Nové Vsi. Cestou potkáváme torzo zrušené trati Křimov - Marienberg. Z Nové Vsi se vyhoupneme do Hory Sv. Šebestiána, kde stavíme v útulné hospůdce na pivku. Majitelé mají dokonce i smysl pro humor. To pozná každý, kdo navštíví toalety. Zde se naše cesty dělí. Tomáš pokračuje směrem k Celné a my chceme navštívit přehradu Kamenička. Chvíli nás Tomáš láme a Janča skoro souhlasí, ale nakonec jedeme podle původního plánu.
Ke Kameničce nejedeme kus Bezručovým údolím, protože bysme ztratili výšku a museli to pak drtit do prudkého kopce, po velmi špatném terénu. Který je samozřejmě cyklostezkou, č. 3081. To se radši kus svezeme po hlavní silnici a před hranicí to vezmeme po neznačené cestě k Pohraničnímu rybníku. Ten je první z mnoha na našem krátkém úseku po náhorní plošině nad údolím Chomutovky. Po bezejmenném rybníku podjíždíme opět torzo tratě do Německa a za Spáleným rybníkem si ještě kousek zašlapeme do kopce. Za rozcestím Hadinec přijedeme k Novému rybníku, po němž následuje rybník Starý. Odsud nás čeká sjezd k přehradě Kamenička, kterou zmíněný rybník napájí.
CT č. 3078, vedoucí od Starého rybníka přes přehradu Kamenička do Bezručova údolí, bych kvalitou zařadil mezi ty horší. Aspoň to člověka neláká, to pustit a nedojde tak třeba ke kolizi s protijedoucími bikery. Jinak údolíčko je to pěkné a je tedy čas na kochání.
Přehrada Kamenička patří mezi nejhezčí v Krušných horách. Stojí tu od roku 1904 a na rozloze 6 ha zadržuje 714 000 kubíků vody. Její zděná hráz je 153 metrů dlouhá a 33 metrů vysoká. Zdobí jí odběrná věž, která dělá přehradu neobyčejnou.
Dále do Bezručova údolí je již povrch cesty perfektní. Přibývá také hustota lidí. Je to spíše tím, že se blížíme k městu Chomutov. Od Třetího Mlýna si užívám stejnou parádní jízdu, jako před pár dny s Marťasem a Fanoušem. Cíl cesty je opět v Chomutově. Trasa měřila 38 km, při níž jsme nastoupali 459 metrů. Nejvyšší bod byl ve výšce 873 m n.m.

Blatno od Suchdola, zaniklá obec Menhartice, Janin vodopád (vyschlý), 
násep bývalé tratě Křimov - Marienberg, Nový rybník, údolí a přehrada Kamenička










Žádné komentáře:

Okomentovat