Sedloňův blog: Pod Allgäuskými Alpami (1/4)

Pro letošní srpnovou cyklodovču jsme tentokrát vybrali zahraničí, konkrétně jižní Bavorsko. To budeme střídat s rakouským Tyrolskem, ovšem první den zavítame do Vorarlberska. Našimi hlavními cíli bude nejvyšší průsmyk Německa a nejhezčí zámek Bavorska. Jízdu chceme zakončit pod nejvyšší horou Německa, kterou je Zugspitz. Kvůli počasí vyrážíme o den později a na 150 kilometrů budeme mít pět dní.

15.8.- I do Oberstaufenu nakonec Alexem

Kdy naposledy nám cestou na dovolenou pršelo? Už ani nepamatujeme. I na ten Island, když jsme jeli, bylo hezky. Dnes tedy vládne kovové nebe. Kolem Karlových Varů občas vysvitne slunko, jinak žádné zlepšení.

V Chebu musíme hodně máknout, aby nám neujel vlak do Marktredwitz, jedoucí z prvního nástupiště, nikoliv ze druhého, jak jsme se domnívali. V Marktredwitz nikam do podchodu nemusíme, což jsme rádi, ale zase musíme tahat kola do vlaku. Navíc je vlak do Norimberka narván, takže si cestu dáme na stojáka. Na rozdíl od Ivy Pazderkové se místo bavení cestujících musíme zabavit jejich pozorováním. Nebo můžeme pozorovat krajinu. Celkem je na co koukat. Smrčiny, Francké Švýcarsko, údolí řeky Pegnitz.

Z Norimberka nám to jede po 11. hodině, a malinká nejistota o přepravu kol byla lichá. Symbol v hlavičce vlaku v aplikaci nebyl, ale místa pro něj habaděj. Směrem k Mnichovu přibývá oblačnosti a postupně se rozprší.

V Mnichově máme na přestup 20 minut, což je na takové nádraží akorát. O pár minut později a nesehnali bychom tak dobrý flek na kola. Stejně jako loni do Lindau, i dnes pojedeme na jih Bavorska společností Alex. Urvat kupé pro sebe? Bylo bláhové si to myslet. Do Kemptenu s námi "sharují" kupé dva Němci a Angličan. V následující stanici, Immenstadt, se vlak dělí na dvě poloviny. Zadní pojede do Oberstdorfu.

V 15:18 přichází Oberstaufen, čili naše výstupní stanice. Počasí se nezlepšilo, mrholí. Neužijeme si tudíž toto zajímavé městečko, jak bychom chtěli. Jen si vyfotíme kostel a mažeme z kopce dolů. Oberstaufen stojí nad údolím Weißbachu a z jihu působí dominantně. Cesta údolím je příjemná, jenom nevynikají vrcholy hor zahalené do mraků.

Po pěti kilometrech brzdíme ve vsi Krebs. V mapě je totiž namalovaný vodopád. Ten vůbec nevypadá špatně. Je sice umělý, ale fotogenický. Padá pod mostem rovnou z malé přehrady. Vodním tokem mu je Weißbach. Mezi stupni se na skále vytvořily tzv. hrnce. Sestup k jeho patě je trochu krkolomný, ale vyplatí se. Pěkný pohled je na vodopád také z mostu, přímo nad ním.

Poslední obcí v Německu je Aach, vjíždíme totiž do Rakouska. Po překonání hranic navštěvujeme skromný sympatický obchůdek, který provozuje starší pán. Jsme ve spolkové zemi Vorarlberg. Vrcholy napravo patří jestě do pohoří Bregenzský les (Bregenzerwald). V obci Reifensberg odbočíme z hlavní silnice a do Hittisau pojedeme po vedlejší. Nemělo by to být tudy tak houpavé. Cestou se otevírají pěkná panoramata i přesto, že jsou mraky nízko.

Už ho vidíme před sebou, očekávané městečko Hittisau. Ani ještě netušíme, jakou bude hrát dnes důležitou roli. Sjezd a výjezd k řece je otázkou padesáti výškových metrů. Je po šesté hodině a jako první navštěvujeme market. Poté se přesuneme ke kostelu, kde pod stromem rozbalíme vařič a začíná proces večeře v podobě plněných těstovin. Jenže začíná mrholit, tak se radši přesouváme pod střechu. Než dovečeříme, déšť zesiluje. Jsme rádi, ze jsme dojeli aspoň sem. Při obhlídce okolí jsem objevil zajímavé věci. Za rohem pod schodištěm je dobré místo pro nocleh a naproti přes silnici je záchod a sprcha. Náhle se nemusíme bát, kde dnes přenocujeme. Záleží ale co déšť.

Prší už hodinu a my se přesouváme k "umyvárce." Janka zprvu nebyla nadšená z nocoviště, které jsem objevil, ale když viděla to počasí, nakonec souhlasila. Jediný malý zádrhel je v tom, že nefunguje sprcha, jinak je tu ale úžasné zázemí. Již za šera se neviděni neslyšeni přesouváme pod schody. Tam si v klidu rozesteleme a za zvuku deště, ale i projíždějících aut usínáme po desáté hodině.

Trasa:

Oberstaufen - Krebswasserfall - Aach - Riefensberg - Hittisau.

19,5 km, 322 m. př.