Sedloňův blog: Vrcholy Českého středohoří 18.

Břvanský vrch (302 m)

Břvanský vrch najdeme na samém jihozápadě Českého středohoří, nad obcí Břvany. Je výběžkem geomorfologického okrsku Ranské středohoří, který se vkliňuje mezi Počeradský úval v Žatecké pánvi (geomorfologický celek Mostecká pánev) a Lenešický úval v Hazmburské tabuli (celek Dolnooharská tabule). Na jižní straně je úbočí kopce otevřeno kamenolomem, kde také leží vyšší vrchol. Nižší má kótu 290 m n.m. a je vhodným bodem pro výhledy severním směrem.

Z geologického hlediska jde o vypreparovaný neovulkanický přívodní kanál magmatu zaniklé sopky. Je tvořen subvulkanickou brekcií, kterou prorazily tři magmatické proudy. Oba dva vrcholy tvoří olivinický nefelinit a mezi nimi se nachází část z nefelinického bazanitu. Na svazích najdeme balvanové sutě a na západní straně také váté písky. Na vrchol vede neznačená cesta ze silnice Břvany - Vrbka.

Ze severního vrcholu se otevírají hezké pohledy na Doupovské hory, Krušné hory s Klínovcem, Fichtelbergem, Poustevnou a Jedlovou a západní dominanty Českého středohoří, jako Milá, Raná, Bořeň a Oblík.

Nedaleká obec Břvany je známá díky minerální vodě Praga. Je hydrochemického typu HCO3-SO4-Na-Ca-Mg.

Nejstarším doloženým zdrojem minerální vody ve Břvanech byla Stará obecní studna. Roku 1910 nechal G. Trautzel na protějším břehu potoka vyhloubit nový vrt. Nazval ho Trautzelquelle. Roku 1913 obdržel od Místodržitelství Království Českého úřední statut léčivé vody. U Hrádeckého potoka byla ještě před 1. světovou válkou postavena stáčírna. V roce 1965 vznikl plnírenský závod a v rámci hydrogeologického průzkumu bylo provedeno šest vrtů o hloubce 30–40 metrů. Před zavřením stáčírny byla Praga dostupná jako přírodní a v příchutích citrónu, pomeranče, lipového květu a grapefruitu.

Minerálka byla stáčena do listopadu 2005, od té doby je areál využíván jen jako mezisklad firmy Karlovarská Korunní.

Po uzavření plnírny je přírodní kyselka dostupná veřejnosti v zanedbaném odběrném altánu před areálem.

Břvanský vršek z Velké Volavky

Břvanský vršek

Výhled na severovýchod, Břvany s Českým středohořím

Velká Volavka (344 m)

Nad obcí Volevčice v okrese Most se vypíná nenápadný vrchol Velká Volavka s výškou 344 metrů nad hladinou moře. Na jeho jižní straně najdeme travnatý svah se stepní vegetací porostlý náletovými dřevinami. Své okolí přesahuje zhruba o sto metrů. Geomorfologicky patří do okrsku Ranské středohoří. Stejnojmenná přírodní památka byla vyhlášena v březnu roku 2000 o rozloze 0,6 km², v nadmořské výšce 262–274 metrů na severozápadním úpatí vrchu, po kterém nese jméno.

Přírodní památka byla vyhlášena nařízením Okresního úřadu v Mostě s účinností od 30. března 2000 na ochranu halofilních rostlin. Velká Volavka je jedinou lokalitou s výskytem kriticky ohroženého jitrocele přímořského na území Mostecka. Z dalších chráněných druhů zde byly zaznamenány ostřice žitná, zeměžluč spanilá, bahnička jednoplevá, sítina Gerardova, komonice zubatá, skřípinec dvoublizný, štírovník tenkolistý nebo ledenec přímořský. Na vrcholu jsou pozůstatky pravděpodobně bývalého vojenského palebného postavení.

Výhledy poskytuje jižní část vrcholu a to od východu přes jih k západu. Můžeme tak spatřit středohorské kopce kolem Loun, Doupovské hory s charakteristickým vrcholem Pustý zámek, Krušné hory s jejich králem Klínovcem, Bořeň, ale také elektrárny Počerady, Prunéřov a Tušimice.