Sedloňův blog: Mallorská cykloparáda (2/6)

Je po aprílu a nás vítá slunečné počasí, toho my využijeme k návštěvě Manacoru a jihovýchodní části Mallorcy. Do druhého největšího města ostrova se přesuneme vlakem. Je to půl hodiny jízdy za necelá tři eura. Z Incy odjíždíme před devátou. Ještě předtím registruji, že mě bolí zadek. Je to logické, když mám půjčené kolo, ale snad to nebude mít vliv na požitek z jízdy.

Manacor čítá 43 500 obyvatel a je rodným městem tenisty Rafaela Nadala. Hlavní atrakcí centra města je kamenný kostel Església Nostra Senyora Verge dels Dolors, postavený ve 13. století na místě hlavní maurské mešity. Convent de Sant Vincent Ferrer je klasický barokní klášterní komplex z konce 16. století. U okružní silnice je závod na výrobu umělých perel Perlas Majorica. Provádějí se tu prohlídky pro veřejnost. Roku 1879 sem byla prodloužena trať z Incy.

Manacor opouštíme po cyklostezce po bývalém tělese tratě, která kdysi vedla dokonce až do města Artá. Po chvíli se napojujeme na vedlejší silnici a zastavujeme u sympatického kostelíku ve vsi Son Negre. Je od něj hezký výhled na západní výběžek ostrova, kde se vlní pohoří Serra de Llevant. Před vsí Son Carrió nabíráme jižní směr a mírně houpavou jízdou přijíždíme k městu Porto Cristo. To objíždíme po silnici východním směrem, místo abychom to vzali po okraji. Po 19. kilometrech se naše kola minimálně na hodinu zastaví. Navštívíme totiž Dračí jeskyně.

Coves del Drac (Dračí jeskyně) je jeskynní komplex poblíž města Porto Cristo. Tento název měl od místních odjakživa. Teprve roku 1896 najal rakouský arcivévoda Ludwig Salvator francouzské geology, aby komplex prozkoumali. Nyní zde můžete obdivovat útvary s názvem Buddha, Sněžná hora nebo Pagoda. Skvostem je jedno ze dvou podzemních jezer, které délkou 177 metrů a šířkou 40 metrů patří k největším na světě. Uprostřed prohlídky se návštěvníci usadí do lavic a na jezeře začne patnáctiminutový koncert. Po jeho skončení odveze v rámci vstupného dobrovolníky přes jezero převozník na loďce, aby mohli pokračovat v prohlídce.

Prohlídky v 11 hodin jsme se zúčastnili všichni kromě Vojty. Příčina byla ve výši vstupného, ale výmluv měl tři zadky. Ale to je v podstatě jeho věc. My jsme si to náramně užili a nadchnul nás koncert na vodní hladině. Před třináctou hodinou pokračujeme po jihovýchodním okraji ostrova. Před námi se tyčí hradba monstrózních hor. Jedna z nich je náš, minimálně můj, cíl – Puig de Sant Salvador. Hory sice mají kolem 500 m n.m., ale jejich mohutnost utváří skutečnost, že se pohybujeme kolem 100 m n.m. a žádné uhlazené kopečky to nejsou, spíše zubaté štíty.

Jízdou houpavou přijíždíme ne křižovatku k bývalé pevnosti Son Forteza Vey, kde naši ,,grupu“ opouští Marek s Lukym. Jedou do Manacoru přímo a tím pádem se budou muset spolehnout sami na sebe. My tři zbylí pokračujeme dále jízdou ještě houpavější. Ze sta metrů klesneme na padesát a záhy je vystoupáme zpět. Pavel už místy tlačí a i přesto ho neopustila myšlenka vydupat na Sant Salvador. V jednom místě nás předjíždí pár cykloturistů – důchodců.

Na křižovatce u Portocolomi už máme Salvador přímo nad sebou. Pavel s Mírou nakonec usoudili, že se nahoru dřít nebudou. To už si připadáte jako v té písničce o deseti malých černoušcích, kteří postupně odpadávají. Tušil jsem to a jel mírně napřed s tím, že bych kdyžtak počkal nahoře. Čeká mě převýšení 330 metrů a v nynější fázi výletu asi dají zabrat. Stoupám svým klasickým tempem, což je kochací jízda s mnoha fotozastávkami. Postupně se předjíždíme s německým silničkářem, který také často odpočívá. Na vrchol vede luxusní asfaltka, jede se parádně. Nejprudší stoupání jsem zaznamenal 7%. Ještě před samotným vrcholem se nabízí vyhlídka severním směrem. Jde o výběžek samotné hory, kde je upravená vyhlídka a kamenný kříž. Jako na dlani je město Felanitx, pohoří Tramuntana, severní část pohoří Llevant a roztroušená městečka střední rovinaté části zvané Es Pla, které vévodí Puig de Randa. Tam jsme s Pavlem zahajovali minulý pobyt, kdy jsme měli základnu v Arenalu, poblíž Palmy.

Přijíždím na vrchol Puig de Sant Salvador a vítá mě socha Ježíše, od níž je zase výhled na jižní stranu, kde leží u břehu Porto Cristo a zbytky kopců pohoří Llevant. Hlavní atrakcí kopce je klášter a přilehlá restaurace, kde opět ,,latíčkuju,“ i když to není s výhledem.

Puig de Sant Salvador s 510 m n.m. je nejznámější z kopců pohoří Serra de Llevant. Na jeho vrcholu stojí klášter Santuari de Sant Salvador založený ve 14. století, ve snaze odvrátit další epidemii černého moru, který postihl město Felanitx roce 1348. Ten už nepřišel a původní budovy byly zbourány. Současný komplex pochází z 18. století. Jeho budovy se táhnou podél severního hřebene. Mniši zde žili nejdéle ze všech mallorských klášterů. Poslední opustili klášter v 90. letech 20. století. Jižní části hřebene dominuje socha Ježíše Krista z roku 1934, která je vynikajícím výhledovým bodem.

Následuje bezvadný sjezd do Felanitxe. Serpentina střídá serpentinu, a tudíž nejde o žádný zběsilý sjezd. Felanitx je průmyslové město, kde se vyrábí víno, perly a keramika. V centru zaujme kostel San Miguel, na jehož medově nazlátlé fasádě se vyjímá socha vítězného sv. Michala, u jehož nohou se krčí ďábel. Stojí na náměstí Placa Sa Font, kde najdeme honosné schodiště sestupující nezvykle pod úroveň ulice. Jinak vás město až tolik neuchvátí. Mě zaujalo náměstí Placa de Pax, kde rostou mandarinky. To jsem ještě nezažil, abych si mohl na náměstí utrhnout mandarinku přímo ze stromu.

Nejvyšší čas nabrat směr Manacor, abych chytil vlak v 18:25. Jede se celkem dobře. Co se týče naší party, zprávu mám akorát od Pavla, který jel s Mírou hodinu přede mnou. Projíždím takhle Manacorem a koho nevidím, Vojtu. Myslel jsem, že už je dávno na základně, ale asi se mu tady líbí.

Oba odjíždíme před půl osmou. Ve stanici Petra přistupují Marek s Lukášem, to jsme se tu nečekaně, ale hezky sešli. Na chlapcích je vidět, že dojížděli na poslední chvíli.

Skončil velice plodný druhý den našeho výletování po Malorce. Každý si přišel na své a nikoho netrápí, že jsme byli rozdělení na čtyři party.

Trasa:

Manacor – Son Negre – Sa Marinda – Can Mandingo – Coves del Drac – Son Forteza Vey – Son Sua Non – Puig de Sant Salvador – Felanitx – Manacor.

70 km, 924 m. př.