Dnešní plán je sjet vlakem do Manacoru a navštívit Dračí jeskyni, ale ten nám hatí pro změnu počasí. Tak chvíli vyčkáváme a poté se vydáme podél jihovýchodního pobřeží od Palmy, které je pro změnu skalnaté s vysokými útesy.
Od hotelu jedeme stejnou cestou jako první den, až ke kruhovému objezdu, kde nabereme směr Cala Pí. Nejprve mírně stoupáme, ale po větru to jde snadno. Myslel jsem si, že všichni cyklistě, kteří zde trénují (polykači kilometrů, drtiči), jsou v terénu, ale kdepak. Předjíždí nás jich spousty. Míjíme Cala Blavu a Badiu Blavu, od které je vidět celý záliv Badia de Palma. Jsme už ve výšce 145 m n.m. Po 12 km se chceme zastavit u zříceniny pevnosti Fortín, ale objekt je oplocen a v soukromém vlastnictví, škoda, pokračujeme v cestě. První naší zastávkou je nakonec mys Cap Roig, od kterého je vidět maják na Cap Blancu a ostrov Cabrera. Pěkné místo k pokochání, dokonce i 2 „polykači“ zde staví a jdou se podívat. O kus dále je odbočka k mysu Cap Blanc. Je sice opět oplocen, ale v plotě je díra a nikoho to netrápí. Využíváme toho my i 3 němečtí (zase) turisté. Už jsem chtěl opět nadávat, ale nakonec jsme rád, že jsme mohli vidět maják na Cap Blancu, odkud je také pěkný výhled na většinu zálivu Badia de Palma, Tramuntanu a ostrov Cabrera.
Dále nás čeká rekreační středisko Cala Pí, se stejnojmenným zálivem. Nejdříve nás silnice vede na severovýchod kolem vesnice z mladší doby kamenné, Capocorb Vell a pak se stáčíme opět na jihovýchod. Po 4 km přijíždíme do Cala Pí, kde je celkem živo. Nejhezčí místo dnešní trasy. První na ráně je hluboký skalnatý kaňon řeky Torrent de Cala Pí, která je ale vyschlá. Nevím, jak takováhle řeka mohla vymlet tak hluboké údolí. Hluboko dole je nádherná pláž a krásně modrá voda. Přesunujeme se kus dále až ke špičce zátoky, kde stojí chátrající strážní věž. Fantastické místo, vysoko nad mořem.
Pokračujeme do vedlejší Vallgornery, kde je pro změnu úplně mrtvo, ale co bysme chtěli koncem března. Odsud se stačíme na sever a to znamená menší protivítr. Cesta ubíhá pomaleji, ale dá se to. Přejíždíme silnici Ma-6014 a pokračujeme na Llucmajor. Cestou potkáváme pár cyklistů. Jednoho dokonce třikrát, vracejícího se pro pomalejšího kamaráda. Po 11 km jízdy severním směrem se před námi opět zjevuje městečko Llucmajor a pochopitelně Puig de Randa, který ale vídáme celý den. Parkujeme v sympatickém sport baru, vypadajícím spíše jako cukrárna. Zákusek a kávu za 3,50 si dáme rádi. Jen škoda, že v té zimě se nedá sedět venku. Skoro jasno vystřídalo zataženo.
Počasí se už nezlepší, naopak ještě vidíme frontu, mířící od pohoří Tramuntana, ale nás by nemělo dostihnout. Zpět jedeme stejnou cestou jako předevčírem, ale opačným směrem. Mírně z kopce, proti větru, ale nejede se špatně. Zatím nejchladnější den končíme se 66 km a 416 nastoupanými metry. Čili celkem pohodová trasa. Dobrá příprava na zítřek, protože se záhadným způsobem změnila trasa hromadného výjezdu.
Cap Blanc a ostrov Cabrera z Cap Roig, Cap Blanc a pohled na Palmu,
Cala Pí s pohledem na Cabreru
Žádné komentáře:
Okomentovat