První letošní rozjížďka: Mezi Srdov a Oblík

Koncem ledna se zdálo býti slušné počasí, tak jsem vyrazil na rozjížďku. Hned jsem zvolil kopečky severně od Loun, tak jsem se ubíral do Nečich a Chraberců. Pak mne napadlo, že bych to zkusil sedlem mezi Srdovem a Oblíkem. Po vyprávění kamarádů Andělíčka a Korbela, jak se brodili bahnem jsem si řekl, že to nemůže být tak hrozné přeci. Jenže to by nesmělo být po dešti! Nejdříve jsem jel, pak tlačil, pak už ani to nešlo. Bláto až za řidítkama a za ušima! "Proč já jezdil na tu myčku?" "Budu muset holt znova." po nervovém souboji s bahnem jsem stanul v sedle. Šel jsem se pokochat z vrcholu Srdova a pak pokračoval tentokrát směrem dolů do Mnichova, tam už bylo částečné vysvobození. Dojezd po hlavní silnici do Loun už byl v klidu.
Prvních letošních 20 km, kterých stálo za to.

To jsem se ještě usmíval

Srdov a výhled