Turnovské pěší trasy

Bozkovské Dolomitové jeskyně

Jeskyně se nacházejí v podhůří Krkonoš u obce Bozkov. Jsou zapsány jako národní přírodní památka. Objeveny byly v roce 1947 po odstřelu vápence v místním malém lomu. Objevila se dutina z větší části zavalená kameny a hlínou. Místní nadšenci zde začali postupně odkrývat nehluboko pod povrchem puklinové podzemní chodby a dutiny, po deseti letech se balvanitým závalem prokopali do části Staré jeskyně, kterou nazvali Bludiště a 21. září 1957 objevili vstup do Jeskyně Překvapení, kde poprvé našli i krápníkovou výzdobu. Jeskyně byly zpřístupněny turistům roku 1968.
Vstupné je 100 Kč, prohlídky jsou každých 10 minut a občas se stává, že se skupiny navzájem míjejí. Prohlídka trvá asi 45 minut, ve stálé teplotě 8 – 10 ‘C.
V jeskyni jsou takové zajímavé útvary, jako třeba Bůček, Kosmonaut, Sloní uši a další. Nejhezčím místem je Bozkovický dóm s křišťálovým jezírkem.

Foto 5: útvar Bůček, 6: Křišťálové jezírko

Bozkov

V obci Bozkov je zpřístupněna věž kostela Navštívení Panny Marie. Je vysoká 24 metrů a díky nadmořské výšce 490 m n.m. (pata věže) je z ní pěkný výhled do okolí. Jsou vidět od severu Krkonoše (Kotel, Lysá hora, Žalý), Tábor, Kozákov, Ještěd, Černá Studnice, Příchovice se Štěpánkou a na severovýchodě Jizerské hory s Jizerou. Vstupné je dobrovolné a suvenýry jsou přes ulici v infocentru.

Kostel Panny Marie a výhled na Krkonoše, Bozkov a Ještěd

Semily 

Semily jsou okresní město v Libereckém kraji, v údolí řeky Jizery a jeho svazích. Kousek od řeky se nachází Riegrovo náměstí, s jeho sochou. Náměstí je zarostlé zelení a stromy. V západní části se nachází kašna. Dále stojí za zmínku muzeum, kde je i infocentrum. Zde se platí vstupné na věž kostela sv. Petra a Pavla, kam doprovází průvodkyně. Z kostelní věže je město Semily jako na dlani. Dále však díky poloze města, sevřeného ze všech stran, vidět není. Dále stojí za pozornost roubené domky v Jílovecké ulici, kde se ještě provozují původní řemesla.

Riegrovo náměstí,  roubené domky, kostel sv. Petra a Pavla a výhled na Semily

Riegrova stezka

Riegrova stezka se jmenuje turistická pěší cesta podél řeky Jizery, mezi Semilami a Podspálovem. Dlouhá je 4 km a většinou vede lesem. Někde je těsně nad řekou vedena po lávkách podél skal, kde na protějších skalách přes Jizeru je vidět spousta horolezců. Ti mají jedno plus. Když se to s nimi utrhne, mají postaráno o horskou koupel. Řeka Jizera totiž odvádí vodu nejen z Jizerských hor, ale své přítoky sbírá i z Krkonoš (Mumlava, krkonošská Jizerka). Ve druhé polovině se stezka zvedá od řeky. Najdete tu Böhmovu vyhlídku, skalní tunel či pramen Antala Staška. Poté se před vámi náhle vynoří vodní elektrárna v Podspálově, ve které probíhají i exkurze.

Na začátku stezky, malá elektrárna, Böhmova vyhlídka, jediný tunel na stezce, bývalý náhon,
pramen Antala Staška, Podspálov, soutok Jizery s Kamenicí

3. Sokol, Chléviště, Kalich

Výrazný vrch Sokol ční jižně nad Malou Skálou. Mezi ní a vrcholem je rozdíl něco kolem 300 výškových metrů. Od maloskalské kaple se jde bez milosti do kopce, strmou cestou. Na rozcestí Pánovo pole je to po červené značce 2 km a další kilometr zbývá po žluté na vrchol Sokola. Zde je upravená vyhlídka, opatřená zábradlím. Výhled se naskýtá na Černou Studnici, Tanvaldský Špičák, kus Suchých skal a částečně na Krkonoše. Úplné panorama Suchých skal a větší části Krkonoš se odkrývá z vyhlídky, kam vede z vrcholu Sokola značka a zřetelně vyšlapaná cesta. V dáli poznávám krkonošské body jako Szrenica, Sněžné jámy či Kotel. Zpět na rozcestí Pánovo pole je to další kilometr, celkem 4 km.
Z Pánova pole odbočuje po žluté značce „Okruh dr. E. Beneše,“ který měří celkem 5 km. Po pár metrech začíná skalní bludiště „Chléviště,“ kde je ve slunečných dnech, pěkný chládek. Následuje první vyhlídka, která ještě jméno nemá. Cesta sem vede po schůdkách vytesaných do skal. Následují vyhlídky „Kde domov můj, Hořákova a Husníkova.“ Mezi nimi se chodí nahoru a dolů, mezi skalami a ze všech je podobný výhled. Od jihu je vidět Kokořínsko, Bezděz, Polomené hory, Ralsko, Ještěd a jako na dlani je Malá Skála s Pantheonem a Frýdštejnem. Hluboko v údolí meandruje Jizera. Mezi vyhlídkami je „Jeskyně Matěje Krocínovského“ a pod poslední jmenovanou vyhlídkou „Sluj Václava Sadovského.“ Sluj je pod neuvěřitelným balvanem. Velice úzký kus skály stojí na jiném skalnatém podstavci. Stezka vede dalšími skalními úžinami, až se po 1,5 km přijde na rozcestí Kalich – Na Rovně.
Žlutá značka pokračuje po půl kilometru k „Modlitebně.“ Jde o místo mezi skalami, kde jsou na skále napsány různé modlitby, spíše z husitské doby. Značka se mění v modrou a skalní bludiště mění název na „Kalich.“ Ještě kilometr studených uliček, balvanů, sevřených mezi skály, schodů a tříkilometrový „půlkruh“ uzavírá poslední vyhlídka. V dáli je vidět krkonošská Černá hora a blíže Kozákov. Pod vyhlídkou jsou roztroušeny domy obce Besedice. Kus dál je rozcestí „U Kalicha.“ Od Pánova pole přes Chléviště jsou to 3 km.
2,5 km po modré a zelené značce, přes rozcestí „U tůňky“ leží v lese, nad stejnojmennou osadou zřícenina hradu Zbirohy. Vystavěného na třech skalách pískovcového ostrohu ve 14. století. Od rozcestníku po schodech se nachází menší část a nad ní rozsáhlejší zbytky hradního jádra s některými zachovalými sklepy. Od hradu vede zelená značka do Rakous na bus (1,5 km),
či do malé Skály (3 km).

Malá Skála cestou na Sokol,  Sokol a výhled na Suché skály,
vyhlídky Kde domov můj a Husníkova s výhledy, Modlitebna, cesta ke Kalichu, zřícenina Zbirohy

4. Rotštejn, Klokočské skály

Rozcestí „Loktuše-Na Špici“ je na první pohled nenápadné rozcestí. Avšak kilometr odsud je rozhledna Dubecko a 3 km po žluté na východ je Kozákov. Dále žlutá od Kozákova pokračuje do Klokočských skal, ale ještě před tím se po kilometru dojde ke zřícenině Rotštejn. Skalní hrad byl založen ve 13. století a za pouhá 2 století byl již pustý. Dnes je zřícenina upravena pro turisty, kteří mohou využívat dřevěné chodníčky, po kterých vede prohlídková trasa hradu. Ta je individuální a stojí 25 Kč. Z upravené vyhlídky na vrcholu hradu je výhled na Černostudniční hřbet, Kozákov, vrch Tábor, Trosky, zámek Hrubá Skála a Příhrazské skály.
Další kilometr chůze se dojde ke Klokočským průchodům. Cesta je to náročná, přes různé skalní skupiny a vede většinou po schůdkách vytesaných do skal. U Klokočských průchodů se žlutá značka setkává s červenou. Dále vede kilometr k Jeskyni Postojna a pak do Turnova. Jeskyně Postojna (též Amerika) je nejznámější skalní dutinou v Klokočských skalách. Je také jedinou volně přístupnou jeskyní na území CHKO. Do jeskyně se vchází nízkým otvorem. Pro dospělého to znamená, plazit se po kolenou. Celkem je to z Loktuše, přes Rotštejn, Klokočské průchody a Postojnu do Turnova 8,5 km.
Kdo se však od Postojné vrátí ke Klokočským průchodům a bude pokračovat do Turnova po červené, projde se po hraně Klokočských skal, kde je spousta skalních útvarů a vyhlídek. Všechny vyhlídky jsou přírodní, s výhledem od Kozákova, obec Klokočí, přes Černou Studnici, Frýdštejn až k Ještědu a Ralsku. Po skalních blocích si můžete hopsat, jak se vám zlíbí.
Vyjímkou je však vyhlídka Zdenčina skála na severozápadní hraně Klokočských skal, upravená kovovým zábradlím a na kterou vede z červené značky půl kilometrová odbočka. Výhled už je omezen stromy a je pouze do údolí Jizery u osady Betlém. V protějším svahu je vidět osada Zbirohy. Kus výše, zpět po schodech k rozcestí, je druhá vyhlídka, odkud je vidět Turnov, zámek Hrubý Rohozec, Kokořínsko, Bezděz a Ralsko.
Dále červená značka vede z lesa, do vsi Záholice a kolem Jizery od severu na turnovské náměstí. Celkem měří trasa Klokočské průchody – Turnov, po červené značce 6,5 km.

Rotštejn a výhled na Trosky, vyhlídka nad Klokočím, Klokočské průchody, jeskyně Postojna,
jedna z Klokočských vyhlídek, Zdenčina skála