Sedloňův blog: Podkrkonoší 1/6: Sladkým krajem K. J. Erbena

Trasa:

Hořice - Miletín - Krkonošská vyhlídka - Pecka - Horní Brusnice - Hostinné - Čermná - Vlčice - Břecštejn.

59,3 km, 883 m. př., 532 m n.m.

Co jsme viděli:

Hořice - dali jsme si Hořické trubičky a pokochali se pěkným náměstím.

Miletín - ochutnali jsme výborné Miletínské modlitbičky a navštívili rodný dům K. J. Erbena.

Krkonošská vyhlídka - z jednoduché stavby u obce Arnoštov je krásný výhled na Krkonoše, Kumburk, Tábor, Kozákov, Ještěd a další vrcholy.

Pecka - sympatické vsi, poseté v údolí i ve svahu dominuje zřícenina hradu. Je možno zakoupit suvenýr "Pecky z Pecky."

Hostinné - krásná radnice na místním náměstí, kterou zdobí sochy obrů.

Čermná - zajímavá ves s koupalištěm. Voda byla čistá, ale studená.

Břecštejn - zřícenina hradu u Vlčic, která byla naším nocovištěm.

Co jsme zažili:

V Hořicích jsem vyřídil pozdrav hodináři od jeho známého z Loun. Ústní pozdravy jsou v dnešní době vzácností a to pán ocenil. Zároveň byl rád že si na něj někdo vzpomněl.

V Miletíně jsme si prohlédli rodný dům K. J. Erbena pouze z venku, protože jsme nechtěli vláčet paní přes celé město jen kvůli razítku. V domku není stálá otevírací doba, jen na telefonické domluvě. V cukrárně na náměstí se jedné zakaznici nelíbilo, že kolem modlitbiček poletují vosy a dala to nahlas najevo. Nakonec si je nekoupila. My jsme si mysleli své a na místní specialitě si pochutnali.

Krkonošská vyhlídka byla dnešním nejvyšším místem. Z Bukoviny po modré značce je tam cesta sjízdná na horském kole. Sjezd do Pecky jsme absolvovali po neznačené polní cestě na silnici, jenž vedla přímo pod hrad. Polní cesta byla ke konci prudká.

Z Pecky jsme vyjížděli s tím, že za 45 minut chceme dojet do Hostinného do IC. Vzdálenost 15 km a profil trasy tomu moc do karet nehrály, ale šli jsme do toho. Kopcovitým terénem přes Horní Brusnici a Mostek jsme přijeli do Hostinného v 17:15. Sotva jsme zastavili v podloubí, vyšla z infocentra slečna. Poprosili jsme jí o razítka a vizitky. Byli jsme rádi, že nám vyhověla. Za to jí děkujeme.

Pod hradem Břecštejnem jsme si našli pěkný plácek na stan a kolem desáté v klidu usínáme. Jenže! Kolem půlnoci přichází parta lid. Nejprve rozdělají oheň a potom začne dětský bobřík odvahy. Samozřejmě, že si neodpustí poznámky i k nám, my děláme spící. Celá estráda trvá asi hodinu a půl. "Městská policie Trutnov, co ten stan tady." Ozvalo se zvenku. Chvíli jsme zkoprněli, Janička více, než nám došlo, že jde o vtip. Ani tak jsme se neozvali. Pak už jsme spali konečně až do rána.