Trasa:
Břecštejn - Peklo, kemp - Trutnov - Babí - Stachlberg - Žacléř - Růžový palouček - Lampertice - Křenov - Voletiny - Trutnov - Poříčí.
53 km, 546 m. př., 635 m n.m.
Břecštejn - Peklo, kemp - Trutnov - Babí - Stachlberg - Žacléř - Růžový palouček - Lampertice - Křenov - Voletiny - Trutnov - Poříčí.
53 km, 546 m. př., 635 m n.m.
Co
jsme viděli:
Rozhledna Eliška - nová rozhledna na vrchu Stachlberg u Žacléře. Daleký kruhový výhled nabízí lahůdky jako Rýchory, Žacléř, Vraní hory, Adršpašsko, Trutnov a Zvičinu. Pod rozhlednou tvrz Stachlberg, která byla součástí opevnění z roku 1937, ale k účelu nebyla nikdy použita. Dnes slouží turistům k prohlídkám.
Žacléř - pěkné, díky své poloze opomíjené, město na pomezí Krkonoš. Zajímavé trojúhelníkové náměstí a zámek Žacléřský hrad.
Růžový palouček - krásné a klidné místo na hranicích s Polskem, severně od Žacléře. Místo odchodu J. A. Komenského do Polska a poté do Amsterdamu. Do Čech se již nikdy nevrátil.
Mrtvé jezero - pod tímto jménem najdeme odkaliště u Voletin. V něm jsme se chtěli vykoupat, ale nakonec jsme tak neučinili.
Rozhledna Eliška - nová rozhledna na vrchu Stachlberg u Žacléře. Daleký kruhový výhled nabízí lahůdky jako Rýchory, Žacléř, Vraní hory, Adršpašsko, Trutnov a Zvičinu. Pod rozhlednou tvrz Stachlberg, která byla součástí opevnění z roku 1937, ale k účelu nebyla nikdy použita. Dnes slouží turistům k prohlídkám.
Žacléř - pěkné, díky své poloze opomíjené, město na pomezí Krkonoš. Zajímavé trojúhelníkové náměstí a zámek Žacléřský hrad.
Růžový palouček - krásné a klidné místo na hranicích s Polskem, severně od Žacléře. Místo odchodu J. A. Komenského do Polska a poté do Amsterdamu. Do Čech se již nikdy nevrátil.
Mrtvé jezero - pod tímto jménem najdeme odkaliště u Voletin. V něm jsme se chtěli vykoupat, ale nakonec jsme tak neučinili.
Co
jsme zažili:
Ráno jsme sjížděli z úpatí vrchu Havran ke kempu Peklo. Podobná byla i samotná jízda po lesní cestě.
Snídani jsme měli až v trutnovské cukrárně v Hornické ulici. Překvapili nás nízké ceny a kvalita zákusků.
Konečně jsem se podíval po dvou letech do Žacléře. Město dýchá klidnou atmosférou na to, že je pod Krkonošemi. Obzvlášť pěkný pohled je na něj z rozhledny Eliška. Dominantní polohu nad Prkenným dolem umocňuje zámek. K němu si vyjela Janička sama. V restauraci Korálek jsme si dali výborného pstruha, v příjemném prostředí venkovního posezení. Jen ten účet nás trochu zaskočil. Nevšimli jsme si, že ta krásná cena za pstruha je za sto gramů.
Z Růžového paloučku byl pěkný pohled na Vraní hory a jeho dominantu, Královecký Špičák. Původně jsem si chtěl na něj vyjet, ale váha našich naložených kol versus prudký kopec jsou neslučitelné vlastnosti. Na opačnou stranu je mezi kopci vidět Sněžka.
Úsek cyklostezky mezi Křenovem a Libečí byl pro nás příjemným překvapením. Sice zpevněná cesta ale při "piánkovém" tempu je to krásná projížďka údolím Líčné. Idylku trochu kazili motokrosaři.
Navečer už jsme sháněli nějaké koupání. Zatopený lom u Voletin nás nenadchl, tak jsme vyrazili k Mrtvému jezeru. Tam se však také nedalo koupat. Voda byla kalná a břeh připomínal tekuté písky.
Jelikož na noc a ráno hlásili déšť, sháněli jsme v Trutnově ubytování. To však v době hudebního festivalu byl nadlidský výkon. Když už se to povedlo, tak byla neúnosná cena. Poslední možností byl Penzion Poříčí, kde bylo také draho a obsazeno. Zeptali jsme se tedy majitele zda by nešlo přespat někde pod střechou ve spacáku. Vzal nás do bývalého sálu, nynějšího skladu. My ale byli šťastni, že máme střechu nad hlavou. Protože tu měl převlékárnu personál, měli jsme k dispozici i sprchu. No co více si přát.
Ráno jsme sjížděli z úpatí vrchu Havran ke kempu Peklo. Podobná byla i samotná jízda po lesní cestě.
Snídani jsme měli až v trutnovské cukrárně v Hornické ulici. Překvapili nás nízké ceny a kvalita zákusků.
Konečně jsem se podíval po dvou letech do Žacléře. Město dýchá klidnou atmosférou na to, že je pod Krkonošemi. Obzvlášť pěkný pohled je na něj z rozhledny Eliška. Dominantní polohu nad Prkenným dolem umocňuje zámek. K němu si vyjela Janička sama. V restauraci Korálek jsme si dali výborného pstruha, v příjemném prostředí venkovního posezení. Jen ten účet nás trochu zaskočil. Nevšimli jsme si, že ta krásná cena za pstruha je za sto gramů.
Z Růžového paloučku byl pěkný pohled na Vraní hory a jeho dominantu, Královecký Špičák. Původně jsem si chtěl na něj vyjet, ale váha našich naložených kol versus prudký kopec jsou neslučitelné vlastnosti. Na opačnou stranu je mezi kopci vidět Sněžka.
Úsek cyklostezky mezi Křenovem a Libečí byl pro nás příjemným překvapením. Sice zpevněná cesta ale při "piánkovém" tempu je to krásná projížďka údolím Líčné. Idylku trochu kazili motokrosaři.
Navečer už jsme sháněli nějaké koupání. Zatopený lom u Voletin nás nenadchl, tak jsme vyrazili k Mrtvému jezeru. Tam se však také nedalo koupat. Voda byla kalná a břeh připomínal tekuté písky.
Jelikož na noc a ráno hlásili déšť, sháněli jsme v Trutnově ubytování. To však v době hudebního festivalu byl nadlidský výkon. Když už se to povedlo, tak byla neúnosná cena. Poslední možností byl Penzion Poříčí, kde bylo také draho a obsazeno. Zeptali jsme se tedy majitele zda by nešlo přespat někde pod střechou ve spacáku. Vzal nás do bývalého sálu, nynějšího skladu. My ale byli šťastni, že máme střechu nad hlavou. Protože tu měl převlékárnu personál, měli jsme k dispozici i sprchu. No co více si přát.
Eliška a výhled na východ
Žacléř - hrad a náměstí
Růžový palouček a pohled na Vraní hory
Mrtvé jezero
Nocoviště v Penzionu Poříčí
Kiss
OdpovědětVymazat