pondělí 26. června 2017

Bílé Karpaty (6/6)

22.6. - Poslední dvacka na Slovácku

Ráno nám naopak zpříjemňuje paní, která sem přichází po sedmé v rámci každodenního rituálu.
"Tady se vám jistě nocovalo pěkně," říká.
"Jo, až na ty paka, co tu jezdili autama."
Chvílí se s námi baví, vylézá na rozhlednu a poté odchází, protože práce volá. Ta nás čeká až zítra, dnes už totiž odjíždíme z nedalekého Uherského Hradiště.
Kolem deváté opouštíme rozhlednu a chlápka s bubnem, který nás celou noc hlídal. Nebýt dřevěný, podélíme se s ním o snídani. Stavujeme se v IC a u místního pramene Cicůrek. Ten je ješte ve vsi a mezi lidmi oblíben. Byla na něj fronta. Tak je to jistě lepší pít pramen, než chlorovanou vodu.
Mezistanicí před Uherským Hradištěm bude město Hluk, kde nás zajímá tvrz. Ta stojí v centru. Vedle ní nějaká škola nacvičuje na besídku a ty moravské chorály se fakt dají poslouchat. Na konci Hluku kupujeme dvě lahve vína, k cíli totiž zbývá pouhých deset kilometrů. Bude to ale přes kopec.
Cestu nám znepříjemňuje debilní pražák (dle SPZ), který předjíždí v protisměru traktor a vůbec s ním nehne to, že jedeme naproti. Až jsem reflexně vyjel ze silnice. Ještě, že tam nebyla strouha. No rozhodně jsem ho nechválil. Jane jela naštěstí dále za mnou.
Kunovice jsou třetí obcí, kterou dnes projíždíme a v níž se koná jízda králů. Předcházejícími byly Vlčnov a Hluk. I zde je na silnici č. 50 silný provoz a motat se tu s koly je unikum. Ješte že do Hradiště vede cyklostezka vedle silnice. Namáčíme trika v Olšavě a jdeme na to.
Brzdíme až na Masarykově náměstí. Kupujeme ovoce a ve stínu stromu svačíme.
I nádraží v Uherském Hradišti je malebné, asi si zde na to potrpí, což jim chválíme. Po 11. hodině přijíždí vlak od Luhačovic a náš cyklovandr končí po 295 kilometrech. Šest dní, kdy nám počasí více než přálo jsme navštívili 10 rozhleden, 4 vrcholová nocoviště a načerpali spoustu zážitků a dojmů. První den to bylo sice na bundu (jako předloni na Pálavě), ale jinak bylo teplo až vedro. Nejhezčí nocoviště bylo podle mě to na Lopeníku, kde byla také nejhezčí rozhledna. A nejen ptoto, že jsme odsud zdravili slunce. Nejadrenalinovější zážitek byl na Jelenci, to je jasná věc. Největší gurmánský zážitek byla Slovácká pizza v Bojkovicích.
Ještě jsme ale nedojeli domů. Cestování s kolem má výhodu, že místenka je do klimatizovaného vozu, takže cestou do Prahy nám bylo hej. Tam odsud jsme už ty dvě hodiny do Loun pseudo spěšným vlakem Luna vydrželi.


Trasa:
Hraběcí, rozhl. - Vlčnov - Hluk - Kunovice - Uherské Hradiště.
22 km, 166 m. př.


 Výhled z rozhledny Hraběcí na severovýchod
 Vlčnovské búdy

 Tvrz v Hluku
 Kunovice

 Uherské Hradiště - Masarykovo náměstí, nádraží

Žádné komentáře:

Okomentovat