Přes Český les a Tepelskou vrchovinu

Tato akce bude navždy zapsána jako první cyklovýlet do Českého lesa bez Franty Anděla. Svou nerozvážností se zranil a připravil se o tuto jízdu, při níž mohl navštívit například nejvyšší vrchol Chebské pánve či Podčeskoleské pahorkatiny. To jsou totiž jediné cíle, které jsme v těchto místech ještě neviděli. Musí si člověk najít nějakou motivaci. Tomáš měl třeba lesní koupalistě v Halži.  

Trasa Českým lesem

Rušit se nám to nechtělo, když už bylo vše zařízené, vyrážíme pouze ve třech. Poprvé jedu s Jirkou Burešem, který je otřelý Evropou jako já. Ještě zvládnout výluku mezi Ostrovem a Karlovými Vary a můžeme vyrazit. 

V Chebu musíme po cykloobjíždce přejet na druhou stranu tratě, přes níž je uzavřen most. To jsem viděl prvně, že cykloobjíždka byla regulérně označena.

Kolem jesenické přehrady zkontrolujeme polozatopený most a brzdíme až v Doubravě. Nachází se zde totiž Rustlerův statek.

Jde o zachované a zrekonstruované hrázděné statky chebského typu, z nichž nejstarší je z roku 1751. Lokalita byla zařazena v roce 1996 mezi kulturní památky.

Nachází se zde expozice původního zemědělského nářadí, nástrojů a lidového nábytku Chebska z 18. - 20. století.

Mě však zajímá Doubravský vrch, jehož vrchol je 2 km odsud. Na něj jedu pochopitelně sám. Nadmořská výška se dotýká 527 m n.m. a jde o nevýrazný kopec. I když se zdá, že patří do Českého lesa, je nejvyšší v geomorfologickém celku (pohoří) Chebská pánev. Z jeho nejvyššího bodu, ležícího uprostřed pole, je kruhový výhled na Dyleň, Smrčiny, Krušné hory a Slavkovský les.

Ještě jedna obec v okolí má více hrazděných domů. Je jí Salajna, kterou projíždíme směrem do Dolního Žandova. Zde usedáme do již známé ,,Putyky Pod kostelem.'' Ptám se chlapců, zda se mnou pojedou do Vysoké, i když už předem znám odpověď. 

,,Do toho krpálu si jeď sám a sejdeme se v Chodově," praví Tomáš. 

On už tam byl a Jiřika zajímá spíš pivovar v Chodové Plané, než zřícený kostel. Tudíž se na pár hodin rozjíždíme.

Kopec to byl, to je pravda. Celých 120 metrů převýšení. Nejprve jsem jel na Chebský vršek.

Tento vrchol je nejvyšším v Podčeskoleské pahorkatině, což je kerná pahorkatina zabírajicí pokleslé uzemí chebsko-domažlického příkopu. Měří 679 m n.m. a je zalesněný. Ze severozápadního svahu je vidět na Chebsko a z východního na Slavkovský a Český les. 

Obec Vysoká je známa zříceninou kostela sv. Jana Křtitele. 

Kompletně zachována zůstala jen kostelní věž. Z kostela se zachovaly jen obvodové zdi. Doplatil na vystěhování sudetských Němců a následné uzavření hranic. Důsledkem toho bylo jeho chátrání a snad jenom zázrakem nebyl srovnán úplně se zemí. Po roce 1989 projevili o kostel zájem původní němečtí obyvatelé obce a z vlastních prostředků ho částečně opravili.

Ještě než se rozjedu lesem směr Broumov, zdržím se v osadě Háj, kde mě upoutá cedule s domácími mýdly. Jdu zkusit něco jiného, než znám z Rubensu na Děčínsku. Nakonec si vybírám dva kusy. 

Lesem se v tom vedru jede krásně. Ve Třech Sekerách omrknu kostel a svištím dál. V Broumově volám Tomášovi a domlouváme si sraz v Zadním Chodově.

Hodně se zvedla cykloturistika v Českém lese. Tolik odpočívadel nemají snad ani v Jizerkách. Povrchy stezek jsou také solidní.

Nedá mi to a jdu se v Broumově na doporučení místních podívat do Staré hospody. Před ní je cedule ,,otevřeno," beru tedy za kliku u vrat. Na nádvoří nikdo, pouze pes. Vcházím dovnitř a zdravím.

,,Jak jste se sem dostal? Dneska je zavříno," říká paní myjící okna.

,,Dveřma, byli votevřený," kontruju.

,,To máte stěstí, že vás nepokousal pes."

Toho jsem si dokonce hladil. 

,,V pondělí máme zavříno, je to tam napsaný."

,,Na ceduli bylo votevřeno."

,,Je to v okně."

To už jsme šli pomalu k vratům.

,,Já jdu po vás zamknout."

,,Tak si tu ceduli smažte, nebo něco," končím hovor.

Jo, pozdravil jsem ještě vlastně.

No nic, dal jsem si na benzínce kafe z automatu s polomáčenými sušenkami a popojel k další benzínce, do Zadního Chodova. Tam počkám na kluky. Ti tudy ještě určitě nejeli, zjištuji po dotazu lidí, kteří zrovna přijeli od Chodové Plané a potkali je cestou. 

Ze Zadního Chodova už jedeme zase společně. Po pivku v Chodském Újezdu nás chvíli skrápí deštík, což je celkem osvěžující. Mezi Březím a Ctiboří je luxusní cyklostezka. Ještě voní novotou.

V Halži jedeme na Tomovo vytoužené lesní koupaliště. Před osmi lety s Věrou to jistě bylo bezva koupálko, ale dnes je tu hnědá voda hemžící se různou havětí. Plavky ani nevyndavám. S Jirkou pouze fandíme Tomášovi. 

Po zabydlení v tradiční ubytovně U Planety si ještě sjedeme na jídlo do Svobodky a tím končí dnešní den.

Trasa:

Cheb - Lipová - Doubrava - Salajna - Dolní Žandov - Vysoká - Tři Sekery - Broumov - Zadní Chodov - Březí - Halže - Svobodka - Halže.
69 km

 Doubrava

 Doubravský vrch a výhled na Slavkovský les a Dyleň

 Salajna

 Chebský vršek a výhled na sever

 Kostel ve Vysoké

Trasa Tepelskou vrchovinou

Druhý den je v plánu trasa směrem na Konstantinovy Lázně, kam z Plané dojedeme už jenom s Tomem. Jiří se odpojí a pojede nejkratším směrem do Karlových Varů na vlak. 

Ráno jedeme stejnou cestou do Březí. Odsud se pustíme k Továrnímu rybníku a poté po silnici do Plané. Zde se ztenčíme o třetinu a dále pokračujeme s Tomem směr Konstantinovy Lázně. Tam je to 20 km.

,,Ale do kopce," ozývá se chlápek, který slyší náš hovor.

Vím však, že tak žhavé to nebude.

Nejprve se přehoupnene do bývalého Caltova ke Kosímu potoku, odkud musíme opět do kopce. Ve Vysokém Jamném už máme nejhorší za sebou, stavíme až v Lestkově u krámu. Odsud je to pod Krasíkov už jen pět kilometrů. 

Když přijíždíme pod hrad, zdržuje nás závod školáků. Znamená to i, že se s dětmi budeme mačkat na hradě. Naštěstí je tam velký plac.

Pod Krasíkovem se dělíme. Já chci na Ovčí vrch, Tomáš ne. Výjezd ke kapli Smrtelných úzkostí Kristových nebyl těžký, natož abych měl stejné úzkosti jako Kristus, ale výhled odsud nebyl. Kaple byla vystavěna v letech 1680 - 81 majitelkou panství Marií Františkou z Heissensteinu.

Za výhledy jsem musel na samotný vrchol, ale za moc to nestálo. Od altánku byly pouze dílčí výhledy, spíše na jihovýchod.

V ,,Konstantinkách" máme ještě čas a tudíž si vyjedeme k poslednímu cíli - Panna Maria ve skále. Jde o poutní místo mezi skalami, opředené legendou o zářicí ženě s malým chlapcem, kteří si hráli se ztracenou dcerou hajného. Rodiče nechali na místě postavit sochu Panny Marie, jako poděkování. Chodili se sem modlit lidé ze širokého okolí.

To bylo vše z našeho výletu, co se týče cykloturistiky. Cestou do Plzně jsme seděli s neukázněnými žákyněmi, kterým jsem říkal třikrát, ať si nedávají boty na sedačky, ale stejně mě měly na háku. Cestou z Plzně jsem zase poslouchal Toma, že po třiceti letech na dráze musí platit vlak, konkrétně GW train regio. 

Výlet se vydařil a snad letos podnikneme ještě něco dalšího.

Trasa:

Halže - Březí - Tovární rybník - Planá - Lestkov - Krasíkov - Ovčí vrch - Konstantinovy Lázně - Panna Maria ve skála - Konstantinovy Lázně, žst.
70 km 

 Náměstí v Plané

 Údolí Kosího potoka

 Krasíkov a výhled na západ

 Ovčí vrch

 Konstantinovy Lázně

Panna Maria ve skále