Sedloňův blog: Na kole Moravským Toskánskem

Moravské Toskánsko je oblíbené označení oblasti kolem jihomoravského Kyjova. Ta svým zvlněním připomíná pravé Toskánsko v Itálii. je to oblíbená krajina fotografů, protože ji nenarušují žádné výškové stavby a občas se do záběru přichomýtne nějaká kaplička či větrný mlýn. Časopis Condé Nast Traveller ji zařadil mezi 50 nejkrásnějších míst na Zemi. Já jsem sem přijel také fotit, ale hlavně jezdit na kole a navštěvovat hlavně rozhledny. Za základnu jsme si zvolili penzion v Šardicích, 10 km jižně od Kyjova.

Jen osm ráno a venku prší, což je anticyklistické počasí. Čekám já a čeká i Luboš, přestože bude jezdit tradičně autem. Na penzionu jsou s námi Poláci, kteří přijeli fotit Moravské Toskánsko. Ráno vtsanou, po východu slunce jdou fotit, pak se vrátí na snídani, přes den asi chytají lelky, protože znovu jdou fotit až před západem slunce.

Nakonec vyjíždím po desáté hodině, kdy ještě mírně krápe. Přes Hovorany mířím do Čejče, kde se schovávám u kostela pod stromem, protože se mi zdá, že déšť zesílil. Dnes mám v plánu dvě rozhledny a jsem velice zvědav, kam až bude vidět. Ale na výběr nemám, musím brát takové počasí jaké je.

Pokračuji do Terezína, stále za krápání. Cestou do Kobylí potkávám motoráček na trati Zaječí - Hodonín. Tento končí už v Čejči. V Kobylí mě zajímají vinné sklepy na kraji města. Poté už se zajímám kudy na nejnovější rozhlednu tohoto kraje. Je právě nad městem na Kobylím vrchu. Nejprve chci najít muzeum, kde mají razítko rozhledny. Má být po cestě na vrchol, ale míjím ho. Když se k němu vracím, vím proč. Je obloženo lešením, protože bude mít novou fasádu. Přestože mají oficiálně otevřeno o víkendu, dostávám razítko dnes, v pátek. Cestou na vrchol mě ještě zdržuje kostel sv. Jiří s výhledem na jihozápad.

Když přijíždím pod Kobylí vrch, vidím už z dálky podezřelé modré auto značky Lexus. Potkávám i párek turistů a ptám se jich, zda je někdo na rozhledně. Odpovídají, že ne.

,,Takže tam je jenom tamhleten Pražák v Lexusu," dodávám se smíchem.

,,Jo, už minuty tam sedí, nevim, co tam dělá," odpovídá chlápek.

Pak tedy přiznávám, že ho znám, že je z Děčína. Za chvíli se setkávám s Lubošem. Na rozhlednu se teprv chystá. Dojet k rozhledně už mi nedá tolik práce a dokonce mohu vyjet až na vrchol rozhledny, což se mi stalo poprvé. Jak je to možné? Rozhledna je totiž bezbariérová. Není to sice první taková u nás, ale třeba Stezky v korunách mají vchod a je tam stále šrumec. Tato je volně přístupná teď zrovna tu nikdo není. Než však dosvačím, mění se to. Nejdříve přichází mladý pár, potom Luboš, dále pět holek, které si tu chtěli zřejmě udělat patry, ale asi jim byla zima.

Stezka nad vinohrady byla vybudována na nejvyšším vrcholu Modrých hor v roce 2018 z podnětu a financí obce Kobylí podle návrhu architektů J. Rolečka a J. Vojtěška z brněnského architektonického studia KEEO4DESIGN s.r.o. Stavba má tvar kruhové rampy s výsečí 334° (stejně jako nadmořská výška Kobylího vrchu na němž stojí) odkazující na životní cyklus přírody. Díky nakloněné 65 metrů dlouhé rovině umožňuje Stezka snadný přístup pro starší občany a zejména vozíčkáře. Rampa je tvořena osmi stejnými podlahovými segmenty a třemi atypickými pro začátek a konec vyhlídky. Oficiální zpřístupnění rozhledny proběhlo 27. října 2018 jako součást místních oslav 100. výročí vzniku Československa. Zahlédnout lze Velké Pavlovice, Pálavu, Břeclav, Lednicko–valtický areál, Hodonín, Mutěnice, nejvyšší vrchol Kyjovské pahorkatiny Babí lom, Buchlov, Velkou Javořinu, za dobré viditelnosti i Vídeň a vrcholky Alp.

Jenom přejedu kousek do vsi Vrbice, kde mají hezké vinné sklepy a nad nimi pěkné výhledové místo. Ona obec celkově je hezky položena. Na cestě do Čejkovic potkávám partu ženských na kolech. Jsou z Českých Budějovic a kromě cykloturistiky jsou tu i kvůli vínu. Údajně jedou také do Sonnentoru, ale za celou dobu, co jsem zde strávil jsem je nepotkal, a myslím, že zas tak pomalu nejely.

Historie Sonnentoru začala v roce 1988 nápadem nezaměstnaného mladíka Johannese Gutmanna v chudé oblasti rakouského Waldviertlu. Začátkem devadesátých let, kdy byl Sonnentor v Rakousku ještě firmička o třech zaměstnancích, se setkávají Johannes Gutmann a Tomáš Mitáček na jedné konferenci o ekologickém zemědělství. Netrvalo dlouho a v roce 1992 společně založili na jižní Moravě český Sonnentor. Zbytek je příběh společnosti, lidí a událostí, díky kterým se tato firma stala úspěšným podnikem. Můžete se v ní zúčastnit zážitkové exkurze ve firmě na zpracování čajů a koření a po bylinkové zahradě. Průvodci vás provedou provoněnými sklady i výrobními prostorami. Součástí podniku je i (celkem drahá) kavárna.

Další mé kilometry vedou k Mutěnicím, kde také vyrostla nová rozhledna. Vrch Vyšicko s 267 m n.m. se nachází severně nad Mutěnicemi. Od dubna 2018 je zde volné přístupná rozhledna, také zvaná Triangl. V minulosti zde stávala triangulační věžička. I díky tomu má nynější rozhledna trojúhelníkový tvar. Výhled z krytého ochozu se naskýtá na Pálavu, Bílé Karpaty, Babí lom, Chřiby s hradem Buchlov a obec Mutěnice.

Z Mutěnic vedla v minulosti železniřní odbočka do Kyjova. Dnes na jejím tělese najdeme cyklostezku Mutěnka. Jede se po ní bezvadně. Z jedné z jejich budov je restaurace. Najdeme u ní také kamnnou bránu. Areál vznikl v roce 2016 a je určen pro odpočinek a meditaci. Geometrické uspořádání jednotlivých útvarů je převzato z pravěku. Nachází se zde např. Labyrint, Lunární kalendář Muž a Žena a další. Plocha je harmonicky naladěna s krajinou.

Přichází Kyjov a to znamená konec mé trasy. Za zmínku zde stojí Masarykovo náměstí, hezký je nedaleký zámeček a odpočinout si můžete v městském parku. My s Lubošem jsme odpočívali klasicky v kavárně. Konkrétně ,,U Radnice." Výlet se nakonec celkem vydařil, jen ty daleké výhledy trochu chyběly.

Trasa:

Šardice - Čejč - Terezín - Kobylí - Stezka nad Vinohrady - Vrbice - Čejkovice - Vyšicko, rozhl. - Mutěnice - Dubňany - Kyjov.

55 km, 488 m. př.