Thassos - perla Egejského moře 5/9

23.9. - Jeep safari do hor

Na Thassosu je minimum asfaltek. Když se chcete vypravit do hor, musíte k tomu mít příslušné auto a ještě zkušenosti s tímto terénem. K tomu všemu ještě dobrou mapu a orientační smysl. Suma sumárum jsme usoudili, že bude nejlepší se vydat do těchto míst v rámci organizovaného výletu, který pořádá Andrea. 

Z našeho penzionu se nás přihlásilo šest lidí. Dvě paní si spletli čas odjezdu a málem výlet zmeškaly. Já si myslím, že bychom na ně asi čekali. Nejprve nás dva mladíci odvezli do Potosu, kde bude start celé skupiny. Přidělili nás do auta k Michalovi a Heleně. Auto nebylo zrovna nejnovější. První kilometry vedly do Theologosu, který už je na svahu hor. Zde jsme bohužel jen projeli, přitom by stálo za to se tu zdržet. 

Nad Theologosem začíná ten správný sekec. Vjeli jsme na kamenitou cestu o nemalém sklonu. Nejprve byly kameny malé, ale potom jsme se dostali na úsek, kde se na cestě válely vysloveně balvany. V autě jsme lítali jak "čamrdy," ale bylo to fajn dobrodružství. Pustinu střídá les a stoupání klesání. 

První zastávka je na místě, odkud je vidět obec Kastro i hora Ypsario. Konečně stahujeme střechu a můžeme se dosyta kochat. Jedeme opět lesem, podél vyschlého koryta řeky. To je také dílem sucha. V horní části však voda je. To je zajímavé. Přichází ostrá zatáčka a v ní stavíme. Důvodem jsou Apoštolské vodopády. Jeden je u cesty a za druhým jdeme kus proti proudu řeky. Jsou zde krásné staré stromy. Oba vodopády jsou podobné těm v Českém středohoří. 

Pokračujeme vzhůru. Cesta nás dovede až do vesničky Kastro. Fantastická obec na ostrohu, obklopeném údolími. Všechny domy jsou bílé a vypadá to moc pěkně, až mysticky. Ani zde nejsou asfaltové ulice. Z Limenarie sem vede asfatka, ale pouze pár měsíců. Kastro leží ve výšce 500 m n.m. a od místní kostnice je pěkný výhled do okolí. Na tomto ponurém místě začíná naše prohlídka. Poté se přesouváme na náves, kde probíhá oběd či svačina. Pobyt zde se zbytečně protahuje hraním her a řešením hlavolamů. Poslední místo, kam nás Andrea vezme je kostel. Tam se dozvídáme, že silnici postavili hlavně kvůli Popovi (knězi), aby mohl dojíždet na bohoslužby. 

Po dvou hodinách se konečně hýbeme z místa a míříme na Ypsario. Cestou se stavujeme v přirozené bonsajové zahradě. Dokonce zde lze najít útvary jako "Žába,"  či "Ještěr."

Přichází finále cesty na vrchol Thassosu a s ním ještě větší dobrodružství. Silnice na hraně svahu, pod námi hlubokánské údolí. Prostě adrenalin. Pak už to přichází. Před čtvrtou odpolední brzdíme na parkovišti pod Ypsáriem. Vytoužený okamžik je tady. Výhled z nejvyšší hory Thassosu je skvělý! Východně pod námi Golden Beach a dále řecká pevnina. Na jižní stranu je vidět Kastro a ostrůvky kolem Thassosu. Nejvzdálenějším bodem je Athos. Kolem dokola jen pohoří Ypsarion a my. Slabá půlhodina na Ypsariu končí a my musíme dál. Škoda, nemuseli jsme trčet tak dlouho v Kastru. 

Jezírko Maries je dnešní poslední zastávkou. Probíhá zde ochutnávka medových marmelád. My ochutnáme jen dvě a jdeme se podívat na to jezírko. K vodopádům nepůjdeme, mají prý minimum vody. Nakonec si i my kupujeme nějakou "mamtěrádu." 

Městečko Maries pouze objedeme - což mě mrzí - a výlet se chýlí ke konci. Michal svou roli řidiče zvládl bezvadně, za což mu děkujeme. Jeepy to nakonec také zvládly bez úhony. Přál jsem si vidět Ypsario a to se mi splnilo. S Janičkou jsme plni dojmů a jdeme je vstřebávat potmě na pláž.