Thassos - perla Egejského moře 6/9

24.9. - Kolečko kolem ostrova

Jako na Korfu i zde máme v plánu projet si ostrov na skútru. Stane se tak dnes a my vyrážíme na okružní jízdu po Thassosu. Trasu jsme zvolili podle hodinových ručiček, čili nejprve si projedeme západní pobřeží. Oproti loňsku jsme zvolili slabší stroj. Na zdejší silnice si vystačíme s kubatůrou 80 ccm.

Na západní straně ostrova není tolik zajímavého a přeci nás zlákali tři altány u silnice. Je od nich pěkný výhled na pobřeží. Delší pauza přichází v městečku Skala Rachoniou. Důvodem je pěkný kostel u nějž se pěkně svačí.

Posledním místem kde se zdržíme, než projedeme Limenasem je také altán u břehu. Hlavní město je od něj hezky vidět. Staví tu i nejčastější zahraniční návštěvníci, Bulhaři. Další početné skupiny jsou Rumuni. No což, mají to sem blízko.

Míjíme Limenas a stoupáme do kopců. Kroutící se silnice slibuje pěkné výhledy, ale les je zde hustý. Až na vrcholu stoupání se našlo místo, odkud se dá pořídit pěkné foto Limenasu, sevřeného kopci.

Přijíždíme do městečka Panagia, od níž čekáme velké věci. Stroj parkujeme v jedné uličce a jdeme se podívat po městě. I na konec září je tu dost rušno. Dýchá na nás úžasná atmosféra. Hlavní ulicí jdeme ke kostelu. O kus dál se nám dokonce daří najít místo pro fotku celého města, hezky posazeného pod horami. Chceme se podívat do výrobny olivového oleje, ale na cestu k ní se musíme zeptat. Najít ji už pak není těžké. Zde vyrábí olej po generace firma Sotireli. Výrobna je volně přístupná a vstupné se neplatí. Olej se vyrábí za studena, lisováním. Při návštěvě firemního obchůdku nám prodejce řadí, abychom se přidali ke skupině, jdoucí na komentovanou prohlídku. Menší zádrhel je v tom, že jde o Rumuny. Samozřejmě, že jsme nerozuměli, ale aspoň se podívali, jak stroje fungují. Přednášející mladík vypadal, že toho ví o výrobě oleje hodně.

Naproti výrobně návštěvujeme sympatickou cukrárnu. Lákadel je tu spousta a my si vybíráme jeden ze zákusků domácí výroby. K čaji dostáváme automaticky pár sušenek. Takovýto podnik rádi podpoříme. Divíme se, že zde nejsou žádní lidé, přitom je to z centra pár desítek metrů. Paní ale zřejmě nemá nouze o kšefty. Balí cukrovinky do krabiček, zřejmě k dalšímu exportu. Po krátkém hovoru jsme se dozvěděli, že jeden její syn žije v Praze.

Je čas popojet. Další zastávkou bude Chrysi Ammoundia a "Golden Beach." Uvidíme, co bude na této rušné pláži zlaté. Voda to asi nebude, plavou v ní chaluhy. Ještě po padesáti metrech je voda po prsa. Oceňuji ale výhled na Ypsario a špičatý vrchol Prophytisllias (1109 m).

Jelikož už je pokročilá hodina, zbytek cílů si necháme na zítra a pádíme domů. Občas stavíme vyfotit nějaké to panorama. U vísky Aliki se nakonec rozhodujeme, že ještě jeden cíl navštívíme. Je jím 223 metrů nízký, ale dominantně působící vrchol Babouras. Přesto si myslíme, že to nebude nic složitého.

Na první pokus jsme správnou cestu netrefili. Zastavili jsme u branky. Když jsme jí přelezli, spatřili jsme nějaké budovy. Napadlo nás, že by zde mohl někdo bydlet a tak jsme zařadili zpátečku. Cestu na vrchol jsme našli o kus dále. Na hřebeni Babourasu řádil bagr, či jiný podobný stroj. Jsou zde všude stopy a rozrytá zemina. Výhled z vrcholu je pěkný. Vidět je až na ostrov Samotraki i na Athos.

Při cestě na základnu projíždíme místy postiženými nedávným požárem. Všude je cítit vůně jako u táborového ohně. Je zajímavé že některé domy přežili zkázu, přitom okolní stromy jsou ohořelé. Daniele jdeme říci, že si motorku ještě o den prodloužíme.