Hezké počasí jsme si už vybrali, dnes se nám to opět mračí. Výrazně pršet by ale nemělo. Dopoledne se projdeme po Welsu a před 12. hodinou pojedeme už z Lince k domovu. Jelikož pokoj máme opustit až v 11 hodin, vyrážíme na snídaně a následně do města na lehko. Že to byl můj (dobrý) nápad zde zmiňovat není třeba.
Po pár stech metrech nás brzdí semafor na křižovatce. Toho využívá mladice brázdící ulici a jde mi nabízet nějaký leták. Použiji jednu profláknutou větu a jednu, kterou jsem se naučil nedávno.
,,Nerozumím, jsem český turista, ale máte hezké oči.“
Dívčina se rozpačitě usměje a odchází, mezitím se rozsvítila zelená.
Přicházíme k řece Traun, odkud vede cyklostezka od soutoku s Dunají až do Solné komory, mimo jiné i do Hallstattu. Těším se také, až ji někdy absolvuji. Naproti přes řeku je návrší a na něm rozhledna podobná té ze včera. Jmenuje se Marienwarte a dnes v pondělí má zavřeno. Procházíme kolem moderní lávky přes řeku a poté míříme k místnímu hradu.
Burg Wels není dominantou, jak by se hodilo a ani jeho zevnějšek není dechberoucí. O to víc se nám líbí zahrada, kde zrovna pracovnící města sázejí květiny. Hrad Wels existoval již v roce 1000 a po čtyři století byl majetkem Habsburků.V letech 1501 – 14, za vlády císaře Maxmiliána I., byla provedena pozdně gotická přestavba. V roce 1865 koupil hrad místní továrník Hinterschweiger, který zde zřídil továrnu na tuk. Dnes zde najdeme městské a zemské muzeum nebo rakouské pekařské muzeum.
Území dnešního Welsu bylo osídleno už v pravěku a od roku 776 zde stál hrad (Uueles). Městská práva získala osada v roce 1222, kdy také vzniklo městské jádro společně s hradbami, které se částečně dochovaly dodnes. Středem města se táhne dlouhé zachovalé náměstí, jehož konec uzavírá věž Ledererturm z roku 1376. Podél náměstí stojí řada pěkně upravených budov jako například lékárna U jednorožce nebo radnice z roku 1739. Za shlédnutí rovněž stojí honosný dům Haus der Salome, vyzdobený krásnou fasádou s obrazy a erby ze 17. století, jenž patřil přítelkyni arcibiskupa Dietricha. Bývalý minoritní kostel z roku 1300 patří k nejstarším v Rakousku. Na náměstí se nachází rovněž infocentrum, kde vám dají i doprovodný text v češtině.
Z náměstí vycházíme bránou pod věží Ledererturm a na mapce u ní nás upoutá vodárenská věž. Postavena byla roku… a dodnes se těší hezkému vzhledu. Vedle ní teče náhon Welser Mühlbach. Na rohu Ringstrasse ještě zaujme půlkruhový zámek Pollhein a to by asi tak bylo vše, co je zde k vidění.
Nakonec si na pokoji dáme ještě půlhodinový odpočinek v leže. To jen Martin poletuje po pokoji jako čamrda a je opět hyperaktivní. V půl 11 odjíždíme z Welsu a z Lince chytáme expres do Prahy před 12. hodinou. V něm nás čeká nepříjemnost v podobě výluky kus za Táborem. Celkový ,,retard“ 30 minut má za následek ujetí přímého spoje z Holešovic do Loun. Nakonec se však dostáváme domu v rozumném čase díky Pavlově Pavče.
Další výlet je za námi, ale že nám to zase hezky vyšlo, hlavně s počasím. Pěkné jsme potřebovali zejména na neděli a také bylo. Turisticky masově navštěvovaný Hallstatt jsme navštívili v rozumnou roční i denní dobu, takže jsme si ho mohli v klidu vychutnat.
Nábřeží řeky Traun
Burg Wels
Stadtplatz
Lederer Turm
Vodárenský náhon
náhon Welser Mühlbach
Městské hradby
Žádné komentáře:
Okomentovat