Sedloňův blog: Vyhlídky nad Cunnersdorfem

V Labských pískovcích, které se v Německu nazývají Elbsandsteingebirge, je nespočet stolových hor a na nich i několik vyhlídek. To víme. Jsou jimi třeba Lillienstein, Königstein, Pffafenstein, Kaiserkrone či Zschirnstein. Ty známe. A tudíž se podíváme za méně známými vyhlídkami nad obcí Cunnersdorf, ležícími poměrně blízko naší hranice.

Trasu začínám v osadě Rajec, kam jsem se nechal vyvézt autem. Kdo tu možnost nemá, můze použít cyklobus z Ústí do Tisé nebo z Děčína na Sněžník. V Rajci je pouze pár chalup, ale je to dobré výchozí místo na první vyhlídku dneška.

Jedu po zelené značce, která se za chvíli napojí na státní hranici a brzy přijme zleva červenou a žlutou. Tyto dvě mě dovedou až na místo zvané Grenzplatte. Celá cestu z Rajce byla cesta sjízdná na mém trekovém kole.

Grenzplatte je vyhlídkou na plošině pískovcových skal. Pohled do údolí říčky Biela rozhodně stojí za to. Co se týče focení by ale byl lepší odpolední čas. Dnes, v březnový všední den jsem zde sám a tudíž mám na kochání a rozjímání klid. Začít nakonec trasu v Rajci místo v Ostrově byl skvělý nápad, když koukám, jak hluboko pode mnou leží Ostrov, kde jsem chtěl startovat původně.

Do údolí Biely nakonec jedu po cyklostezce do osady Ottomühle a odsud se mezi skalami vyvezu nad Rosenthal. Z luk nad vsí jsou hezké výhledy na krajinu plnou stolových hor a pískovcových skal. Z Rosenthalu budu opět stoupat, ale celkově o pouhých 50 výškových metrů.

Vjíždím do oblasti vyhlídek a skal. Nejprve mě čeká Rotstein (457 m), který je spíše tím druhým. Na jeho vrchol jedu po zelené značce, ale poslední úsek musím zvládnout pouze pěšky. Nahoře mě čeká červeně zbarvená skála, proto název Rotstein. Výhledy zde nejsou, ale skála samotná je hezká.

Dále se těším na Katzsteinfels, který už je tou správnou stolovou horou. Rotstein objíždím západně po asfaltce a poté se opět vracím na žlutou a zelenou značku. Místy musím strkat. První na ráně je vyhlídka Schneebergblick (Sněžnická vyhlídka), u níž je i přístřešek s lavicemi. Spíše než Sněžník je ale vidět Zschirnstein, takže název bych trochu upravil. Výhled odsud je na východní stranu a mému oku určitě lahodí.

Samotný vrchol Katzsteinfels dosahuje výšky 474 m n.m. a jako vyhlídka zde slouží štíhlá skála, na níž vede kovový žebřík. A jelikož v překladu se toto místo jmenuje Kočičí skála, nechybí ani socha tohoto zvířete. Výhled je hodně podobný předchozímu. Třetí vyhlídka této stolové hory nabízí výhled na sever. Jmenuje se Signal a je na severní hraně Katzsteinfelsu. Odsud musím kolo snést po schodech asi tak o sto metrů níže, abych mohl po žluté značce pokračovat na Spitzstein (410 m), kam také musím občas kolo strkat.

Poslední vyhlídka dneška je obehnána zábradlím a je zde instalovaná lavička. Na ní chvíli odpočívám a na to, že je konec března, slunce hezky hřeje. Výhled nabízí Spitzstein severním směrem, konkretně od západu na východ.

Tak to bylo vše, co jsem měl dnes v plánu a můžu se přesunout k Labi, odkud pojedu do Děčína, kde bude konec trasy. Ze Spitzsteinu sjíždím po žluté, která brzy přejde v asfaltku a po ní, ke konci už bez žluté značky, sjíždím k rybníku Neuteich. Na silnici S 169 mě doprovodí modrá a červená značka a pak projíždím konečně ten Cunnersdorf. Mírně stoupám až do sedýlka u Forstmühle a přede mnou se zvedá masiv Zschirnsteinu. Do Krippenu si užívám dlouhý sjezd, ale podél Labe do Děčína mě to dneska nějak nebaví.

Tak to bychom měli přátelé. Máte další námět na hezký výlet. Kdo se nechce otravovat s přenášením kola, může přijet do Cunnersdorfu autem a udělat si pěší okružní výlet. Z něj by však musel vynechat Grenzplatte, ale i tak by to stálo za to.

Trasa:

Rajec – Nad Ostrovem, rozc. – Grenzplatte – Ottomühle – Rosenthal – Rotstein – Katzsteinfels – Spitzstein – Cunnersdorf – Kleingießhübel – Krippen – Dolní Žleb – Děčín.

56 km, 477 m. př.