Již několik měsíců máme koupený „voucher“ na celodenní
zapůjčení dvojkola v Děčíně. Na Slevomatu jsme jej sehnaly za 350Kč, jinak
stojí 500Kč. Termín uskutečnění se nám
zdál více než vhodný.
Vstáváme brzy (jak taky jinakJ),
abychom stihli vlak v osm (jak říkal Pepík) z Lovosic. Komplikace
však nastává hned v začátku – ujelo nám to!.. Nejspíš i proto, že nám
chyběly ony dvě minuty. Přesný odjezdový čas byl totiž v 7:58 hod., což
jsem se dozvěděla až po cestě! „Nevadí, aspoň si zatím koupíme sváču
v Bille,“ komentuji náš ranní exces. Pepča je chvilku mrzutý, ale potom je
i on rád, že budeme mít shánění „potravy“ odbyto. Hlavně se v obchoďáku
moc nezdržet, aby nám nefrnknul i ten druhý.
Konečně sedíme ve vlaku a spokojeně žvýkáme. Na místě sice
budeme o půlhodinu později, ale co..
Oba jsme celí natěšení, jaké to asi na tandemovém kole bude?
Bicykl je již připraven, což spatříme hned po příchodu do obchodu.
„Tak, ještě zaplatíte vratnou zálohu 3 000,- a můžete jet,“ sděluje nám slečna z půjčovny. „Není to ale taková legrace. Já to zkoušela včera a dost blbě se to řídí,“ podotkne ještě. A já mám hned trochu po chuti.
Chvíli nám zabere, než se vymotáme z krámu, potom dlouhána kus tlačíme, dokud se neodvážíme nasednout.
„Počkej! Ještě nee!“
„Auu!“
„Co je zas?“
„Neee!“
„Co to děláš?“
„Nevrť se tak!“
„Zastav!“
Ozývá se z dvojsedačkového monstra, které se nám nedaří zkrotit. Nám, cyklistům, kteří už máme nemálo kilometrů najeto.
„Tak, ještě zaplatíte vratnou zálohu 3 000,- a můžete jet,“ sděluje nám slečna z půjčovny. „Není to ale taková legrace. Já to zkoušela včera a dost blbě se to řídí,“ podotkne ještě. A já mám hned trochu po chuti.
Chvíli nám zabere, než se vymotáme z krámu, potom dlouhána kus tlačíme, dokud se neodvážíme nasednout.
„Počkej! Ještě nee!“
„Auu!“
„Co je zas?“
„Neee!“
„Co to děláš?“
„Nevrť se tak!“
„Zastav!“
Ozývá se z dvojsedačkového monstra, které se nám nedaří zkrotit. Nám, cyklistům, kteří už máme nemálo kilometrů najeto.
„Takhle to nepůjde,“ říká rozhodně ten vzadu, tedy já.
„Budeme si muset odpočítat nasedání a vše hlásit. “ „Asi jo,“ hlesne Guiseppe.
„Tři, dva, jedna – jedeme!“
V plánu je Labská cyklostezka až do Bad Schandau a my si nejsme vůbec jisti, zda ujedeme aspoň kilometr.
Po půl hodině se už zdáme být celkem sladění, až nás to samotné překvapuje, jak málo stačí, aby nám to fungovalo. A i když to občas ještě spleteme, pomalu to dostáváme do krve:
„Šlapeme.“
„Nešlapeme“
„Přehazuji.“
„Brzdíme, fotíme.“
V plánu je Labská cyklostezka až do Bad Schandau a my si nejsme vůbec jisti, zda ujedeme aspoň kilometr.
Po půl hodině se už zdáme být celkem sladění, až nás to samotné překvapuje, jak málo stačí, aby nám to fungovalo. A i když to občas ještě spleteme, pomalu to dostáváme do krve:
„Šlapeme.“
„Nešlapeme“
„Přehazuji.“
„Brzdíme, fotíme.“
Cestou nás komentují děti i dospělí, kteří mají
z našeho stroje Vánoce, asi jako my.
Do našeho cíle přijíždíme už jako správná dvojka a přemýšlíme co dál.
Nakonec se, plni energie, shodneme na tom, že pojedeme hned zpátky a budeme pokračovat opačným směrem z Děčína, do Benešova nad Ploučnicí. Když nám to tak pěkně jde.
Do našeho cíle přijíždíme už jako správná dvojka a přemýšlíme co dál.
Nakonec se, plni energie, shodneme na tom, že pojedeme hned zpátky a budeme pokračovat opačným směrem z Děčína, do Benešova nad Ploučnicí. Když nám to tak pěkně jde.
„Mít ho nemusíme, ale půjčíme si ho zas někdy, viď?“ končím
slovy naši dnešní bezva zábavnou a poučnou jízdu.
„To můžem,“ odpovídá mi můj parťák s úsměvem.
„To můžem,“ odpovídá mi můj parťák s úsměvem.
Kolo vracíme po 70 kilometrech a přesouváme se opět na nádraží.
Tento zážitek oba hodnotíme za velmi obohacující a
zábavný. Můžeme Vám všem, co chcete utužit vztah nebo aspoň užít kupu legrace,
vřele doporučit! Hodně štěstí!
Text: Jana Mourková
Podél Labe
V Benešově
Před Bad Schandau
Bad Schandau
Děčínský zámek
Ploučnická cyklostezka
Žádné komentáře:
Okomentovat