Výlet do Sineu
Je tu neděle a náš poslední den na největším baleárském ostrově. Ten začíná deštěm, což pro mě znamená, že do Llucu a následně na Puig Tomir nepojedu. Asi je to zakleté. Místo toho se projedeme vlakem do městečka Sineu, jehož kostel nás upoutal při jízdě do Manacoru. Vyjíždíme po poledni v počtu čtyř lidí. Na baráku zůstali Marek a Lukáš.
Sineu je situováno téměř uprostřed ostrova, počet jeho obyvatel přesahuje 3000. Centrum města je ale menší, než by tomu počet obyvatel odpovídal a než se zdálo z vlaku. Od nádraží jsme za deset minut u dominanty města. Tou je kostel Mare de Deú dels Angels z dálky viditelnou siluetou zvonice. Původní kostel ze 13. století byl v roce 1505 zničen požárem, a tak muselo dojít k celkové přestavbě. Kostel se skládá ze středové lodi a z pěti bočních kaplí. Celý korpus se dělí na čtyři části a je zakončen kupolí. Průčelí zdobí sluneční hodiny z roku 1664. Samostatně se tyčící robustní zvonice byla postavena v období let 1549 - 1589 a je připojena ke kostelu zastřešeným vysokým mostem. Má několik arkýřů, je rozdělena na čtyři díly a je kryta jehlanovitou střechou.
Klášter jeptišek Convent de Monjas je stavbou nesmírné historické hodnoty. Budova ze 13. století byla po část své existence využívána jako královská rezidence. V 8. nebo v 9. století na jejím místě stával pravděpodobně maurský hrad. Na popud krále Jakuba II. Mallorského byl na jeho zbytcích postaven obytný palác a tím se v podstatě stalo město královským sídlem v této provincii. Roku 1583 jej španělský král Filip II. daroval řádu jeptišek a palác se změnil podle náboženských požadavků, aby plnil běžné funkce kláštera.
Turistickým lákadlem č. 1 je však místní trh. Koná se vždy ve středu a je to snad vůbec nejlepší trh na ostrově. Spatříte na něm obvyklou směsici nabídek různých druhů zeleniny a ovoce, a stánky snad se vším, co se nějak týká hospodářských zvířat a výrobků místních šikovných řemeslníků. Vše je k vidění kolem spodní části náměstí Plaça es Mercadal.
Vše jsme završili kafíčkem na náměstí sa Placa pod kostelem. Jen jsme si museli trochu šoupnout stůl, abychom seděli na sluníčku. Chtěl bych to zde vidět v létě, kdy jsou všechny tři podniky plné hladových či mlsných turistů. Samozřejmě, že každý podnik má stolky na náměstí.
Odlet do Lipska
Je pondělí 6:30 a my opouštíme naše útočiště Lemon tree house ve městě Inca. Bylo tu fajn, bylo tu příjemně. Dvě auta taxi dorazila dle dohody, dokonce deset minut s předstihem. Poslední je Vojta, který má nejmenší zavazadla.
Cesta na letiště trvala přes půl hodiny, cena za taxi byla 48 euro za jedno auto, což odpovídalo odhadu paní domácí. Tu jsme za celou dobu bohužel neviděli, protože bydlí v Palmě.
Společností Concor jsem letěl prvně a bylo to fajn. Hlavně byl důležitý čas příletu, díky tomu jsme stihli vlak na hlavním nádraží. Pro cestu domů jsme si koupili Sachsen tiket. Lukášovi se dokonce povedlo vyjednat u průvodčího, že se na tento lístek svezeme vlakem ICE, což normálně nejde. Přesněji řečeno, nejprve nám to nedovolil, ale když viděl, že se loučíme s Vojtou a Mírou, nakonec souhlasil. Oni dva měli totiž fip jízdenky a tudíž vlak použít mohli. Mají to nejdále, tak jsme ani neprostestovali.
Tak to máme zase za sebou, ale bylo to bezva. Copak já, já se můžu těšit na další nadcházející výlety a akce, to všichni zdaleka říci nemohou. Parta byla fajn, až na některé menší Vojtovy excesy. Je jasné, že když bydlí šest chlapů pohromadě, že je prostě bordel a nevoní to tam zrovna jako v dámském salónu. Já jsem si z toho však hlavu nedělal, vstřebával jsem spousty zážitků na 390 naježděných kilometrech. Ale i přesto nebyla Malorka důkladně probádána, takže bude někdy minimálně do třetice….
Na závěr pár fotek z města Inca, v níž jsme strávili příjemné dny, večery a noci.
Na závěr pár fotek z města Inca, v níž jsme strávili příjemné dny, večery a noci.
Žádné komentáře:
Okomentovat