Rašovické skály, Mravenčák

Tyto dvě lokality najdeme v Doupovských horách, těsně před hranicí vojenského újezdu, nad řekou Ohří, mezi městy Kadaň a Klášterec. Ani na jedno místo nevede turistická značka, jsou však parádními vyhlídkovými body. Oba se za jeden výlet dají nejen obejít pěšky, ale i objet na kole, což byl můj případ. Chce to však slušnou fyzickou zdatnost a horské kolo.

 Brodce - kaple

Rašovické skály byly vytvořeny sesuvem svahu do údolí. Vysoké a příkré skalní stěny byly v roce 1992 vyhlášeny jako přírodní památka. Chráněny jsou unikátní čedičové skály s výskytem vzácných teplomilných rostlin a živočichů. Nejlepší přístup pěšky i na kole je ze Suchého Dolu po cestě podél Suchého potoka. Výhled je především do údolí Ohře. Přehlédnout byste neměli pásmo Krušných hor s Klínovcem, Mědníkem a Poustevnou. V neposlední řadě můžete vidět i hrady Egerberk a Šumburk.

Pokračující cestou podél hranice vojenského újezdu lze sjet do vsi Lestkov. Po červené směrem na Egerberk a následně šotolinovou cestou se vyjede do sedla mezi hradem a Mravenčákem. Odsud už to na vrchol druhého jmenovaného nepůjde. Zbylých sto výškových metrů lze zdolat pouze pěšky. 

Přírodní památka Mravenčák byla vyhlášena roku 1990 a na rozloze 1,5 ha zahrnuje vrcholové partie stejnojmenného vrchu, který je významným dokladem geologického vývoje severní části Doupovských hor. Hlavním předmětem ochrany této lokality jsou teplomilná společenstva rostlin na skalním výchozu. Mravenčák představuje kuželovitý neovulkanický suk tvořený leucitickým tefritem. Téměř na temeni se zachovala až 6 m vysoká skalní stěna. Pod ní jsou svahy pokryté sutí. Výraznou rostlinou je zde koniklec luční, který se vyskytuje i ve vzácné červené formě. Skály porůstá tařice skalní.

Výhled se soustřeďuje prevážně na severozápad a je podobný tomu z Rašovických skal.

Výlet lze zakončit v Klášterci. Kdo toho nemá dost, může si ještě vyběhnout na hrad Egerberk či se projet po cyklostezce podél přehrady do Kadaně.