Ráno
pokračují zvony už od 5:30, ale nás definitivně probouzí ty v
půl sedmé. Rozepnu stan a vidím kovovou oblohu. Ani nestačíme
rozbalit vařič a nebe nám dává najevo v podobě pár kapek, že
je čas odjet. Rychle tedy balíme a sjíždíme do vsi Ruggel, kde
rozbalujeme nádobíčko pod lípou u kostela. Pak začne mírně
pršet. Prosím o vodu paní před kostelem a díky tomu si mohu
prohlédnout kostelní kuchyň. Je stejná jako naše.
Dnes
musíme dojet minimálně do Lindau abychom skončili tam, kde jsme
poslední červnový den začali. Ze začátku se jede dobře,
protivítr žádný. Po dvaceti kilometrech stavíme v rakouském
Mäderu u tenisových kurtů, kde se necháme zlákat čerstvými
malinami. Chvíli pozoruji jeden pár při hře. Hrají to zhruba
jako já. Vše doprostřed na jistotu, jen to nezkazit. Po dalších
deseti kilometrech svačíme naposledy ve Švýcarsku, s nímž se
loučíme u Fussachu.
Stejnou
cestou přes Hard jedeme k Bodamskému jezeru. V něm bychom se
chtěli ještě vykoupat, ale nebude to tak snadné, protože pohrdám
místem vybrané Jančou s vidinou v lepší. Ale velký omyl! U
Bregenzu je kolem jezera doslova hlava na hlavě. Jen tak tak jsme
urvali místo kousek od našeho prvního nocoviště. Z klidu nás
ruší policie řešící něco o kus dál. Když je po všem,
přesouváme se na ono místo. Chvíli tu vegetíme, ale když začíná
hustota lidí růst, zvedáme kotvy a posouváme se dále.
Moc
daleko jsme se ale nedostali, jelikož u Yacht Clubu máme možnost
použití sprchy. To po deseti dnech vítáme. Že je to gratis nás
těší o to víc, ale nějakého peníze by nám nebylo líto. Do
Lindau zbývá devět kilometrů, ale ty nebudou zřejmě poslední,
musíme ještě jednu noc někde složit hlavu. Hned za hranicemi, v
Německu se nám líbí jeden plac u jezera, ale tam už pár stanů
je. Na druhou stranu to má své výhody, ale uvidíme. Vjeli jsme
dnes do čtvrtého státu, což je náš rekord. Další překonáváme
v ostrovní části Lindau. Mezi tolika lidmi jsem se snad ještě na
kole neprobíjel. Může za to slavnost Stadtfest.
Na
nádraží v obchodě se nám první den líbilo puzzle s místní
tématikou, ale tahat jsme ho nechtěli. Teď když už bychom chtěli
tak ho nemají, prodalo se. To je škoda, ale prodavačka nás
odkazuje na Lindaupark. Otevírám mapu a koukám,že je to nákupní
centrum směrem na severovýchod. Stejně jsme chtěli někudy za
město hledat nocleh. Kupujeme lístky na zitra a vyrážíme. Ještě
si dáme v tom mumraji zmrzlinu a pryč odsud.
Lindaupark
nebylo těžké najít a tak jdeme zkusit štěstí. V obchodě
Müller nakonec kupujeme puzzle s tématem Nového Zélandu, které u
nás nemají a když to říká Janča. tak to bude pravda.
Stoupáme
dále za město až narazíme na golfové hřiště. Tam se nám líbí
jedno zákoutí, které ale je vidět z cesty, jdeme hledat dále.
Mezitím nabíráme vodu v Golf Clubu. Jelikož jsem se neměl koho
zeptat, obsloužil jsem se sám. Nakonec nacházíme skvělý plac na
kraji pole, u silnice kterou ale kryjí stromy. Navíc je odsud pěkný
výhled na Lindau, jezero i hory. Prostě paráda. Tímto si
doplňujeme poslední stát v kterém jsme byli i spali.
Po
deváté hodině náhle slyšíme traktor. Nejdříve zbystříme,
ale nakonec se není čeho bát. Jezdit se bude na vedlejším poli.
Rachot je to ale takový, jako kdyby nám jezdil u stanu. To jsou
nápady, jezdit takhle pozdě na poli. Traktor pole opouští a ještě
chvíle očekávání, zda neodbočí přece jen na to naše. Nestalo
se tak a my po kochací chvilce můžeme ulehnout. Opět krásně
zbarvené vrcholky hor od zapadajícího slunce. Obavy byly zbytečné.
Sehnali jsme deset nocí místo pro stan, seženeme i poslední,
říkali jsme si odpoledne.
Trasa:
Schellenberg - Rugell - Diepoldau - Fussach - Hard - Bregenz - Lindau.
68 km, 127 m. př., 600 m n.m.
Rugell
Rugell
Soutok Rýnu a Illu
Rýn před Bodamským jezerem
Bodamské jezero
Naše stanoviště nad Lindau
Žádné komentáře:
Okomentovat