středa 13. července 2016

Od ledovců k palmám 9/11: Za noclehem do Lichtenštejnska

8.7.

Při snídani u stolku chaty opět registrujeme auto zaparkované opodál a jeho majitele pracující na vinici, přesně jako třetí ráno. Když projíždíme vinicí do Fläsche, tak potkáváme mnohem více lidí. Oproti minulému ránu je totiž všední den.
Jedeme směr Sargans, kam je to pohodových pět kilometrů. Nejprve jdeme nakoupit a poté míříme na hrad, i když všude píší schloss, což je zámek. Zde dostáváme konečně vytoužené turistické razítko, na které jsme zvyklý u nás. Hrad je pěkný, ale předčil ho výhled do údolí Rýna, na pohoří Rätikon, vrchol Pizolu a ostatní štíty. Přímo nad hradem se tyčí mohutný Gonzen (1829 m), na nějž trvá výstup 4,5 hodiny, jak uvádí rozcestník.
Ze Sargansu pojedeme už směr Bodensee. První kilometry místo Rýna kopírujeme železniční trať vedoucí do Buchsu a dále. Projíždíme kolem Vartau a kocháme se zříceninou hradu stejného jména. Na druhém břehu se pod štíty Rätikonu choulí lichtenštejnské městečko Triesenberg. Potom odbočíme k Rýnu a svačíme u dřevěného mostu.
Dalším bodem programu bude sehnat lichtenštejnské víno a podívat se na zříceninu Schellenberg. To první se nám v Bendernu nepodařilo, ale zato jsme objevili přírodní koupaliště Badesee. Divíme se, že je vstup zdarma, přitom to je regulérní, udržované koupaliště s veškerými službami. My zde strávíme chvíli na osvěžení.
Po koupeli stoupáme do Schellenbergu, kam to není jen do kopce. Občas se objeví rovinka či klesání. Objevuje se také pohled na mělké údolí obsypáno domy obce Schellenberg. Hrad zatím nevidíme. Potom už jen kousek do kopce a brzdíme na návsi, v 633 m n.m., kde je malý obchůdek. V něm nacházíme vytoužené víno!
Potěšeni úspěchem jedeme k hradu. Překvapivě z kopce, ale správně. V nejspodnější ulici zamykáme kola u stromu, protože dále to jde jen pěšky. Po pěti minutách chůze lesem přicházíme ke zřícenině hradu Schellenberg. Narážíme tu na dva návštěvníky, kteří ale po chvíli odcházejí. Za další chvíli jsme si hrad určili jako naše další nocoviště. Při pohledu na ohniště nás napadá opečený buřt. To dává mozku signál, aby zapojil do činnosti slinivku. Nedá se nic dělat, musíme ještě jednou do obchodu. Máme na to půl hodiny, než zavřou. Zamykáme kola u hradu a jdeme. Všude v ulicích je klid, jako by ani nebyl pátek večer. Největší hluk tu dělají zvony, které odbíjí každou hodinu v půl a musí být slyšet až na vrcholky Rätikonu. Do obchodu přicházíme pět minut před zavíračkou. Ještě menší problém s Visa kartou a můžeme v klidu přemýšlel, kde seženeme dřevo na oheň v zemi kde i na zřícenině mají posekanou trávu. Nakonec se nám v těžkém terénu podařilo něco sehnat a díky Janičce se můžeme za chvíli těšit z plápolajícího ohně. Na buřtech jsme si náramně pochutnali.

Trasa:
Fläsch - Sargans - Bedern - Badesee - Schellenberg.
44 km, 250 m. př., 639 m n.m.







Žádné komentáře:

Okomentovat