Tímto
sloganem lákají Švýcaři turisty na nádhernou horskou trať,
která vás vyveze k ledovcům kolem Berniny a poté snese do
italského Tirana. To zdobí kromě jiného i palmy. Pro letošek
jsme moře odložili na září a tímto sloganem jsme se nechali
zlákat i my. Pojmeme to však dobrodružněji. Jeden směr,
konkrétně tam, pojedeme na kolech.
Znamená
to, že nás s Janičkou čeká cyklodovolená v Alpách, a vlastně
pořádná taková v zahraničí. Také by se cesta mohla jmenovat
"Od jezera k jezeru." Máme v plánu si trasu prodloužit,
ale to už bude záležet na okolnostech, z nichž hlavní je
počasí.
30.6.
Pro
nás již známým spojem v 6:00 z Mostu, začínáme naší cestu
jízdou do Chebu. To co jsme si před měsícem podél Reslavy
odšlapali na kole, si teď projedeme vlakem. Mám na mysli úsek
Cheb - Marktredwitz. Cestujeme na Bayern tiket. Ten si kupujeme u
průvodčího, automat není v provozu. Průvodčí mluví slušně
česky, což mu chválíme. Platíme očekáváných 28 euro + 10 za
kola. Na tuto jízdenku můžeme použít i rychlík společnosti
Alex, což dnes vychází hned dvakrát. Na první, do Mnichova,
čekáme hodinu.
V
metropoli Bavorska jsme po třinácté hodině a zde si počkáme
další hodinu. Přemýšlíme o návštěvě Marienplatzu. Hustým
provozem se však dostáváme pouze ke Karlově bráně (Karlstor) a
radši se vracíme na nádraží.
Odjíždíme
ve 14:20 a v kupé s námi jede Chorvatka, žijící již léta v
Německu a chlápek v klobouku, který je dost hovorný. Tématem je
nejhezčí bavorský zámek Neuschwanstein. Oba vystupují v Buchloe
a dále máme kupé pro sebe. Z neznámého důvodu stojíme asi
patnáct minut před Kissleggem. Potom přijel vlak, takže
křižování.
Co
se týče počasí, tak nás na začátek moc nenavnadilo. Kolem
Regensburgu pršelo, ale za Mnichovem už vládlo polojasné počasí,
akorátní teploty. Ani v příštích dnech nehlásí vedra.
Lindau
je jedním z mnoha měst na Bodamském jezeře. Je však specifické
tím, že jeho centrum je na ostrově. Tam je i hlavní vlakové
nádraží, kde končíme svou jízdu. Ta trvala necelých dvanáct
hodin se čtyřmi přestupy.
Hned
před nádražím je pěkný přístav. Z něj se posuneme na
Marktplatz, kde se tísní kostel sv. Štefana na malém prostoru.
Zde potkáváme první Češku. Když dotelefonuje, prosíme ji o
vodu a prohodíme s ní pár vět. Pochází z Ostravska a sem se
dostala přes školu. Pracuje v jedné kavárně.
Je
po osmnácté hodině a tak ještě dnes o kus popojedeme po trase.
Přejíždíme most oddělující ostrovní Lindau od pevninské a
napojíme se na cyklostezku vedoucí kolem celého jezera. Občas se
objeví pohledy na jezero i okolní hory. To vše je pod převážně
zataženou oblohou.
Po
chvíli vyjíždíme do Rakouska a hlavního městě Vorarlberska,
Bregenzu. Po pobřeží se jede parádně. Mezi silnici a jezero
stačili vtěsnat koleje i cyklostezku. Centrum města si necháme na
jindy, protože slunce je nízko a my budeme v tomto mumraji muset
někde najít místo na stan. Počítám, že někde za Hardem by to
šlo. Nakonec díky okolnostem zůstáváme na konci Bregenzu, kus od
ústí řeky Bregenzer Ache do jezera. Celkem se nám zastrčené
místo líbilo. Nejprve dáme koupel. Voda byla na první dojem
studená, ale nakonec se to dalo. Terén v okolí byl mírně
podmáčený, suché místo se však našlo. Nečekaně nám ale
změnilo plány počasí. Pomalu ale jistě se přihnala bouřka a my
nakonec rozbalili stan pod střechou kiosku. Stan se tam vešel
akorát. Pršelo bohužel jen dvě hodiny. Bohužel proto, že po
půlnoci šla kolem omladina na koupačku. Naštěstí se nezdrželi
dlouho.
Dnešní úvodní trasa měřila 16 km.
Dnešní úvodní trasa měřila 16 km.
Ve vlaku do Marktredwitzu
Začátek v Lindau
Lindau
Bregenz
Žádné komentáře:
Okomentovat