Sedloňův blog: Riva del Garda (4/6)

Passo Tremalzo

Je slunné ráno a přede mnou první den v cyklistickém ráji, jak někdy píší v průvodcích o této oblasti. Zřejmě je to myšleno okolní přírodou, protože o lehkých trasách zde nemůže být moc řeč. Po rovině se zde dá jezdit jenom podle jezera nebo řeky Sarcy.

Jak jsem hanil ubytování, tak snídani musím pochválit. Hezky jsem se nafutroval. A ještě jsem si popovídal se servírkou, která bydlí na okraji Rivy a jejímž největším zájmem je zahrádka, předpokládám, že její.

Teď se budu ale věnovat mému zájmu a tím je cykloturistika. A pokud jde o kopce a hory, ty jsou jejím kořením. A že dnes to bude kořeněné hodně. Čeká mě Passo Tremalzo, bez jehož zdolání správný cyklista nemůže odjet z Gardy. Ve skutečnosti si myslím, že tento průsmyk třetina návštěvníků nezná a další procento nechává chladnými.

V půl deváté se vydávám na trasu a v podstatě hned za městem začínám stoupat. Prvních 200 výškových metrů zdolávám po kamenité cestě, která byla dříve vojenskou. Vytesaná ve skále vede často tunelem. Jsou z ní hezké výhledy na jezero Garda, i na Rivu a Torbole, samou nádherou zapomenete na tu dřinu.

Na rozcestí Belvedere mám za sebou 6 km trasy a nyní odbočím do údolí Ledro, které je prudší, než bych čekal. Po staré silnici, nyní už horší asfaltce, se ale kroutím serpentinami jak na zubařském křesle. Pod obcí Biacesa vjíždím na hlavní silnici z Rivy. Ta zde opouští dlouhý tunel. Za Biacesou už to valím opět po cyklostezce.

Když není kocour doma, mají myši pré. Toto pořekadlo mě napadlo při průjezdu obcí Pré di Ledro, ale těžko říct, zda vzniklo zde. V prudších serpentinách však myslím na jiné věci, ale nakonec výjezd do 600 m n.m. celkem utekl.

Molina di Ledro leží na východním břehu jezera Lago di Ledro. Čítá 550 obyvatel, avšak do roku 2009 jich měla skoro trojnásobek, protože k ní náležely další tři obce. Najdeme zde infocentrum, kostel sv. Vigilia a památku prvořadého významu, kterou jsou pozůstatky pravěké vesnice skládající se z kůlových staveb. Il Museo delle Palafitte je od roku 2011 součástí souboru 111 podobných nalezišť na seznamu UNESCO.

Cyklostezka pokračuje po jižní straně jezera, já ale jedu po silnici po druhém břehu, jelikož je to kratší. Při cestě do Pieve projíždím obcí Mezzolago.

Pieve di Ledro je hlavním centrem oblasti Val di Ledro. Žije zde kolem 620 obyvatel. U obce proběhla 18. července 1866 jedna z bitev II. války za nezávislost Itálie mezi Rakousko-uherskou monarchií a Italským královstvím. V květnu 1915 byli obyvatelé Pieve a okolních obcí evakuováni do vnitrozemí Rakouska-Uherska, často i do Čech. V místě pak probíhaly boje 1. světové války, během nichž byla obec částečně zničena. Obyvatelé se do svých domovů vraceli až v průběhu roku 1919 a jako dík za český azyl pojmenovali některé ulice podle českých měst.

Nedávno jsem se v časopise Lidé a země dočetl o ještě jedné zajímavosti. O pivovaru Birrificio Leder, kde vaří pivo ze žateckého chmele. Pivař sice nejsem, ale zajímá mě to jako žateckého rodáka.

Při průjezdu městem jsem však podnik nenašel, zkusím to cestou zpátky. Stoupám do vsi Bezzecca a za sebou nechávám klidnou hladinu jezera Ledro a nad ním výraznou horu Cima d'Oro. Před sebou naopak mám poslední obce, Tiarno di Sotto a Tiarno di Sopra, což je Dolní a Horní Tiarno. Před jezerem Lago dell'Ampola už začíná nemilosrdné stoupání do Gardských hor. Jezero jsem nakonec neviděl, bylo vyschlé jako hrdlo alkoholika po ránu. Mně ale hrdlo vysychalo také. Čekalo mě ještě 800 výškových metrů do vytouženého cíle.

U kostela Svatého Kříže chvíli odpočívám a dobírám vodu ze studánky. Hezké místo v 1150 m n.m. V těchto výšinách již řídne les a otevírají se výhledy na okolní hory. Na severozápadě se bělají vrcholy horské skupiny Adamello-Presanella a s modrým nebem je to pastva pro oči.

První horská chata přichází v 1500 m n.m. a jmenuje se Rifugio Garibaldi. Je sice zavřená, ale pustit nějaké euro jsem zde stejně neměl v úmyslu, to si nechám jako vrcholovou prémii. Chtěl jsem pouze ,,timbro" do svého deníčku. Snad budou mít razítko aspoň na Tremalzu. Na posledních 200 metrech potkávam ještě jednu restauraci, kde mají lákavou nabídku hotovek.

Je 14 hodin a mému trápení v sedle je konec! Jsem na vysněném průsmyku Passo Tremalzo ve výšce 1686 m n.m. Není tu kdoví jaké rušno. Jsou tu lidé na všech možných strojích. Radost mi udělali němečtí motorkáři tím, že tu nejsou. Respektive jsou zde v minimálním počtu.

Při 20°C a stále azurovém nebi usedám na terasu horské chaty Albergo Garda. Bude vrcholová odměna s výhledem na masiv Monte Balda. Ani při té kráse nevnímám, jak do mě padá capuccino a štrůdl. Chvílemi to prokládám rozhovorem s párem z Bolzana.

Po úžasné svačince ještě není konec námahy. Ještě si chci vyběhnout na Monte Tremalzo ve výšce 1973 m n.m. Nahoře jsem byl za 35 minut, což je o deset méně, než píší na rozcestníku. A to jsem často odpočíval, protože nohy už jsou fakt unavené.

Monte Tremalzo je součástí Gardských hor. Na jeho vrcholu stojí vysílač a prostoru je tu tak 6x6 metrů, prostě akorát na vrcholové selfie. Výhled je dnes grandiózní. Na severu se tyčí pocukrované štíty Dolomiti di Brenta, v údolí jezero Ledro a nad ním Gardské hory s nejvyšší horou Monte Cadria (2250 m). Severovýchodně jsou vidět Dolomity, východně Vicetinské Alpy, masiv Monte Baldo, na jihu hory klesají do Pádské nížiny a na západě ukazuje svou krásu pohoří Adamello-Presanella.

Je 16:15 a začíná zasloužený sjezd. Zpět pojedu stejnou cestou, protože už nechci vystoupat ani metr navíc a také chci najít v Pieve ten pivovar. Oblékám na sebe vše co mám včetně rukavic. Sjezd si užívám a prvně zastavuji až v Tiarnu. Pivovar Birrificio Leder v Pieve di Ledro jsem nakonec našel, ale kdo o něm neví, těžko ho v boční ulici najde. Venku tu opravdu roste pár vzorků chmele a doufám, že je skutečně ze Žatce.

Z Moliny k tunelu už jedu po silnici a další zastávka je Restaurace Belvedere. Když jsem jel nahoru, přehlédl jsem totiž hezký vodopád.

Zpět v Rivě jsem po 18. hodině a jsem nesmírně nadšen a naplněn. Tento náročný cyklovýlet bych hodnotil jako nejlepší v roce 2018.

Trasa:

Riva del Garda - Belvedere - Molina di Ledro - Pieve di Ledro - Tiano di Sopra - Passo Tremalzo a celé zpět.

73 km, 1646 m.př.