Blansko (545 m)
Uprostřed kopců Ústeckého středohoří, mezi Ústím a Děčínem, stojí na 545 m n.m. vysoký vrchol Blansko. Náleží do katastru Povrly a nejbližšími obcemi, z nichž sem vedou turistické značky, jsou Ryjice a Mírkov. Tvarem se řadí mezi neovulkanické kupy tvořené latitem. Turisty sem láká především hradní zřícenina.
Hrad Blansko si nechal postavit okolo roku 1400 Václav z Vartemberka. Důvodem byl nevyhovující stav hradu v Mojžíři. Ten získal zřejmě koupí od bratrů z Lugvic, avšak nevyhovoval mocenským ambicím. Václav byl stoupenec krále Zikmunda a to znamenalo, že již roku 1402 byl hrad dobyt vojskem krále Václava IV. v čele s Prokopem, moravským markrabím. Zikmund však nelenil a ještě téhož roku hrad získal zpět a vrátil ho Václavu z Vartemberka, který se již psal s přídomkem ,,Her vff Blankenstein." V roce 1405 uzavřel dohodu s míšeňským markrabětem Vilémem, jenž byl na Blansku vždy vítaným hostem. Dělo se tak do roku 1405, kdy Václav zemřel. Po třech staletích existence přišel začátek 17. století a s ním i zánik hradu. Posledním majitelem Kryštofem Šimonem z Thunu byl využíván jako vězení. Po připojení k děčínskému panství byl opuštěn a začal chátrat. Na začátku 21. století hrad vlastnila společnost Lesy ČR, od níž objekt získala obec Ryjice. Od té doby probíhají restaurátorské práce na záchranu zbytků hradu. V dnešní době je v areálu hradu železná vyhlídka, z níž je hezký výhled do dalekého okolí.
Z hradu se dodnes dochovaly zbytky paláce. Ten se nacházel mezi dvěma okrouhlými baštami. Z nich zůstala pouze severovýchodní. Nedochovala se ani věž. Měla nejspíš několik podlaží, ale v dnešní době nelze určit její původní výšku.
Podle pověsti na hradě Blansko prý v minulosti sídlil zlý obr, který velkým prakem střílel na město Ústí kamení a koše s jedovatými hady, i různými jinými způsoby škodil obyvatelům. Občas se chodíval koupat do řeky Bíliny, avšak ústečtí radní si vymohli, že musí město opustit ještě před večerním klekáním, jinak bude potrestán. Jednoho dne se obr zdržel a zůstal ve městě ještě po zazvonění večerního zvonu z kostela Nanebevzetí Panny Marie. Měšťanům se to hodilo, protože se ho chtěli stejně zbavit. Na obra se vrhli a utloukli ho.
Blansko od Ryjic
Zřícenina hardu
Výhled na sever, jih a západ
Javorský vrch (617 m)
Jižně od Jílového leží víska Javory, podle níž se jmenuje blízký vrchol. Javorský vrch je s 617 m n.m. nejvyšším v geomorfolgickém okrsku Ústecké středohoří, které se řadí do podcelku Verneřické středohoří. Jde o plochý, travnatý, v nejvyšších partiích minimálně zalesněný kopec. Domov zde má řada chráněných rostlin. Jmenujme například sněženky, bledule, lilie zlatohlavé nebo lýkovec obecný. Holý vrchol nabízí jedinečný kruhový rozhled na Děčínský Sněžník, Tiské stěny, stolové hory v Německu. Severovýchodně lze spatřit Děčín, Růžovský vrch a Lužické hory s dominantním Studencem. Největší část výhledu zaujímá logicky České středohoří, v němž vyniká Buková hora, vršek Sedla, Kletečná a Milešovka. Západním směrem jsou vidět Krušné hory s Komáří vížkou či Nakléřovskou výšinou.
Javorský vrch
Výhled na východ a jih
Výhled na Chmelník, Děčín a Růžovský vrch
Žádné komentáře:
Okomentovat