Sedloňův blog: Island (2/13)

9.7. - Zlatý okruh (Þingvellir, Strokkur, Gullfoss)

Míříme rovnou do Hveragerði, kde se utáboříme na dvě noci v kempu. Nejdříve tam ale musíme dojet podél jižního pobřeží. Nikde žádné lesy, o to víc vynikají nevysoké kopce. I to má své kouzlo. Cesta z letiště je dlouhá přes 40 km. Na místo dorazíme před pátou, protože prostě musíme občas zastavit a udělat foto. I přesto, že už se vidíme ve spacáku. Usínáme před půl šestou a uvidíme, kdy se vzbudíme.

Žádná divočina to nebyla, v 9 hodin nás budí sluníčko pálící do stanu. Naši parťáci vstávají půl hodiny po nás, což je u nich, medvědích typů, úspěch. Po všech ranních úkonech, prováděné dopoledne, jdeme s Janičkou na špacír po městečku, jelikož máme před Márou a Bárou mírný náskok. Moc zajímavého ale zde nenacházíme. Kostely máme u nás hezčí, skleníky pro pěstování ovoce vypadají obyčejně a geotermální park je zpoplatněn. Zas taková atrakce to není, přirovnal bych to k zrcadlovým bludištím na Petříně či Větruši. Málo muziky, za hodně peněz. Ty navíc zatím ještě nemáme. Banka zde není, zachraňuje nás pumpař od nedaleké benzínky. Mění nám eura za islandské koruny (ISK). Dokonce jsme mírně vydělali, jelikož u něj jsme nemuseli platit poplatek.

Ještě posvačíme před Bónusem (jeden ze dvou nejlevnějších potravinových řetězců) a po 12 hodině můžeme všichni vyjet na tzv. Zlatý okruh. Jde o tři atrakce velkého významu blízko sebe.

Jedeme na východ a před Sellfossem odbočujeme na sever. Kolem nás se vytváří oku lahodící panoramata kopců, kopečků a jezer. Na první pohled jiná krajina než u nás. U největšího jezera dnešní cesty - Þingvallatn, na řece Öxara, stavíme na fotopauzu.

Prvním místem bude Þingvellir, což je historicky nejdůležitější místo Islandu. Od roku 930 se zde scházel alÞing - nejvyšší zákonodárné a výkonné schromáždění vikingské doby.

Další zajímavostí tohoto místa je střet americké a euroasijské litosférické desky. Každý rok se od sebe vzdalují o 2 cm. Teď už je mezera tak velká, že zde udělali chodník. Na evropské straně je vyhlídka z které je pěkný výhled.

Třetici zajímavostí doplňuje vodopád Öxarfoss, který padá z americké desky, protéká trhlinou a průrvou míří do Evropy. Kolem půvabného kostelíku do jezera Þingvallatn.

Po pěkné procházce popojedeme kus na východ, k atrakci s názvem Stóri Geysir. Ano, tušíte správně. Je to skutečně gejzír. To on dal jméno všem gejzírům na světě. Jen doplním, že Stóri je "velký." Dnes ale tento gejzír není aktivní kvůli zemětřesení v roce 2000. Nahrazuje ho však nedaleký Strokkur (Máselný hrnec), který v 5 - 10 minutových intervalech tryská do výše až 20 metrů. Dalo to nějakou trpělivost si počkat s okem v hledáčku, až se Strokkur natlakuje a exploduje.

Zlatý okruh uzavírá nejnavštěvovanější vodopád Islandu Gullfoss (Zlatý vodopád). Masa vody padající do třiceti metrů vytváří duhu, která vyniká pochopitelně za sluníčka. My to štěstí měli. Vodopád leží na teče Hvíta, vytékající z ledovce Langjökull. Ta nádhera stojí za návštěvu i přes ty davy turistů.

Na české poměry přijíždíme do kempu pozdě, ale zde to vůbec nevadí. Na čas se nemusíme vůbec ohlížet. Uvidíme ale co udělají ty bílé noci s naším spánkem. První den končí tak, jak si přeje každý. Slunným dnem a pěknými zážitky.