Z moldavského nádraží vyjedeme hned z naší republiky a přes Neuhermsdorf a Hermsdorf míříme severozápadně k Frauensteinu. Ten už je vidět zdáli i se svou dominantou, hradem. Teplo se dá ještě snést, ale jistě bude velká žízeň. Na její hašení s sebou vezu dva a půl litru pití, Franta se kupodivu spokojí s pouhým litrem. Nejdříve přijíždíme na náměstíčko, kde svačíme a prohlížíme místní kostel. Pak se odebereme severovýchodním směrem, ke vchodu do hradu. Platí se zde vstupné 3,50 EUR. Na individuální prohlídku jdu sám. Hrad je rozlehlý a nejen tím připomíná západočeské Rábí. Z hradní věže je pěkný výhled do okolí. Já měl opar, takže jsem se spokojil tak nejvýš s Kahlebergem, který jsem poznal podle výhledové tabule.
Náš další cíl je přehrada Lichtenberg, která zalila údolí západně pod Frauensteinem. Ještě předtím jedeme k vyhlídce, odkud má být vidět Frauenstein, ale moc za řeč to nestojí. Je tu dost stromů. Pak už se pouštíme po značce přes pole, kolem lesa a na konečné klesání se ponořujeme do něj. Cesta je špatná, ale při klesání to tolik nevadí. Silnici vidíme až ve vsi Dittersbach, která leží na začátku přehrady. Tu my objedeme jižním směrem a cestou houpavou se dostaneme na její hráz. Koupání je samozřejmě zakázáno, i když by to dnes lákalo.
Už je po poledni a i zde na horách to pěkně pálí. Litr a půl už ve mne zahučel a to nás čeká ještě pěkná štreka do naší vlasti. Vyjíždíme od hráze a poté se spustíme do údolí Muldy, do vsi stejného jména. Původně jsme chtěli vyjet výš, ale díky opravě mostu, musíme níže. Nyní nás čeká kus mírné stoupání proti toku Muldy. Podle mapy má být vedle vlakové zastávky Nassau silnice, po které vystoupáme na hřeben. Zastávka se jmenuje podle obce, která však leží výše ve svahu. Zde probíhá druhá svačina a nás napadá, že pragotron na zastávce, v zapadlé vsi, na šturcové trati je zde docela vymoženost. U nás by toto možné nebylo. Síly jsou posbírány, ale Frantova lahev prázdná. Šlapeme do prudkého kopce, který nás vynese vysoko nad údolí Muldy a z hřebene jsou do něj pěkné pohledy. Ty jsou i druhým směrem. Panoramatu vévodí Schwartenberg, na kterém jsem byl loni. Stáčíme kola na východ do obce Clausnitz. Skrz ní pojedeme mírně do kopce a dlouho. V horní části vsi je nejprve hasičská nádrž, kde se oplachuji a kus výše dokonce studánka, ale o pitné vodě pochybujeme i přesto, že parťák už je dlouho na suchu. Osvěžení přijde vhod a vzhůru do poslední části stoupání. Chvíli na to zaplujeme do lesa a téměř rovinou, nepatrně do kopce, se přiblížíme na pár metrů k naší hranici. Zbývá jen projet kolem horské chaty Fischerbaude a za chvíli přijíždíme na státní hranici a rozcestí Žebrácký roh.
Název Žebrácký roh (Battleck) je odvozen od slova chudý výdělek (Bettellohn). Ten dostávali dřevorubci, kteří pracovali v okolí. Také zde město Freiberg vystavělo roku 1583 „Horní vorařský výplatní úřad.“ Ten vyplácel zase mzdu vorařům, kteří zde plavili dřevo po řece Muldě. Později zde vznikly 4 vesnice, které zanikly roku 1953. V roce 1904 zde byl vystaven hostinec „Zur Battlecke,“ který byl známým výletním cílem. Zbořen byl při stavbě železné opony.
Pokračujeme stále spíše do kopce, cestou houpavou. Po silnici směrem na Dlouhou Louku. Přehradu Fláje máme někde po pravé straně. Konečně je to tady. Nadmořská výška nad 800 m n.m. a pro tuto chvíli nejúžasnější stavba vísky Dlouhá Louka, restaurace. Zde se zdržujeme déle a rádi. Konečně František uhasí žízeň, kterou musel mít minimálně 20 km. Později přijíždí žena ve Škodovce, které má okénka na dálkové ovládání. Po chvíli hovoru se dozvídáme, že je to dcera našeho kolegy, který už je v důchodu. Zajímavé setkání. Taky se už poohlížíme po čase a nějakém vlaku, protože dole bude ještě výheň a na dojezd do Mostu to nevypadá.
Bereme to střemhlav do Oseka a přes Lom brzdíme v centru Litvínova, kde to dorazíme ještě v cukrárně a zabijeme ještě půlhodinu, než nasedneme do vlaku a ukončíme tento výlet o délce 78 km. Nastoupali jsme 944 nast. m.
Frauenstein s hradem a výhledem, Talsperre Lichtenberg, Schwartenberg od Clausnitzu
Žádné komentáře:
Okomentovat