sobota 12. července 2014

Tajemno Lázních ve Mšeném (sv. Jan Nepomucký)

Na námět kamaráda Tomáše se tentokrát podíváme do dolního Poohří. Tam se v oblasti Podřipska nacházejí malebné lázně, Mšené. Nejsou to žádné "Mariánky," ale své kouzlo mají a své oblíbence mají také. Výstupní stanicí je Peruc, 355 m n.n., což uvádí cedule na nádraží. Znamená to, že budeme spíše klesat.
Nabíráme kurs Černochov, kde se zdržujeme u kostela sv. Václava. Na první pohled normální, původně gotický kostel, už na druhý pohled normálně nevypadá. Hranolová věž, přistavená až v baroku, byla důvodem, že kvůli vstupu do kostela, jí museli udělat jakési podloubí. To je na něm to zajímavé.
Další zastávka je v další vsi, Ječovicích. Zde také nemají normální kostel. Tento je sv. Barbory a je světle modrý s bílými okraji. Stále mírně z kopce vjíždíme do obce, známé díky rozsáhlým nedělním trhům, Ředhošť. To už zbývá do Mšeného-lázní pár kilometrů.
Nejzápadnější část Mšeného-lázní se jmenuje Podolí. Zde nás upoutala na pohled šikmo stojící kaple. Ulice Podolí navazuje na Hlavní, kterou projíždíme náves a míříme do místních lázní, ležících ve východní části Mšeného. Největším tahákem je pro nás zdejší zřícenina kostela sv. Jana Nepomuckého, na návrší kousek od trati. Mystika v Poohří a ještě k tomu v lázních. I když to sem mám kousek, jsem zde poprvé. Nejzajímavější z lázeňských budov je pavilon Dvorana, podobný stavbám architekta Jurkoviče.
Mšené-lázně (to Mšené) je lázeňská obec v okrese Litoměřice ležící v údolí Mšenského potoka a čítá 1600 obyvatel. Lázně Mšené leží na východním okraji obce a léčí se zde především nemoci pohybového ústrojí a nemoci nervů za pomoci slatinných zábalů a minerálních koupelí. Historie lázní sahá až do 18. století.
Poprvé si dnes vyšlápnem kopec, konkrétně při cestě do Budyně, kam stáčíme svá kola. Zde stojí vodní hrad a protéká tudy náhon Malá Ohře. My se napojíme na cyklostezku č. 6 a lesíkem popojedeme do Kostelce nad Ohří, kde už nás z dálky lákala věž místního kostela. Kostel je zasvěcen sv. Petru a Pavlu a stojí na nejvyšším místě vsi. Obkroužíme Kostelec dokola a ještě než opustíme ves, tak přichází nejúsměvnější historka dne. "Hele, parchanti se koupou," volám na Toma. V tom z ulice vychází paní, mířící do vrat, kde jsou zmiňované děti. No jo, prostě mne překvapila.
Přírodní rezervace Myslivna, místním označením Jägerhaus, se rozkládá na ploše 35,41 ha. Oblast je chráněná z důvodu zachování souvislého komplexu mokřadů, lužních lesů a svahových pramenišť v nivě Malé Ohře (náhon řeky Ohře, cca 11 km dlouhý) a ochrany živočichů a rostlin.
Přesně po jejím okraji jedeme přes Poplze do Libochovic. Chvíli se dáváme do řeči s paní středního věku, která se zde stará o stromky. Nechce mému kamarádovi zapózovat, ale aspoň jsme se s ní zasmáli. V Libochovicích je naše konečná, ještě před tím však následuje doplnění cukrů v místní cukrárně u kostela.
Celkem pohodová trasa měla parametry 30 km a 140 nast. m.

Kostel v Ječovicích, kaple v Podolí, Mšené-lázně - zřícenina kostela a pavilon Dvorana,
PR Myslivna, kostel v Kostelci, zámek Libochovice







Žádné komentáře:

Okomentovat