Už podruhé nás zastihla smůla při spaní pod širákem. Opět nás měla čekat nejchladnější noc z celého léta. Jako místo noclehu jsme vybrali Krásenskou rozhlednu ve Slavkovském lese. Složení bylo tradiční. Já, Tomáš, Franta a jeho syn Kuba. Zároveň jsme to pojali jako oslavu Tomových padesátin.
Za výchozí místo jsme zvolili Karlovy Vary. Jediná změna zde byla, že známé vřídlo bylo kvůli rekonstrukci pavilonu venku. Jinak jsme centrum jen prolétli.
Na řece Teplé se nacházejí dvě přehrady. Ta spodní se jmenuje Březová podle místní obce. Je součástí vodohospodářské soustavy Stanovice-Březová. Vodní dílo je z roku 1935 a slouží jako protipovodňová ochrana Karlových Varů a k zásobě Karlovarska pitnou vodou. Vedlejším účelem je výroba elektrické energie.
Dolní tok Teplé nemá velký spád a tudíž se nám po silnici šlape dobře. Přispívá k tomu i široká krajnice a slabý provoz.
V Bečově to už známe také jako své boty a tak jediné, co nás zajímá, je najít nějaký podnik na oběd. Mile nás překvapil zdejší Sportbar. Ačkoliv vypadal obyčejně, jídla nejen chutnala, ale i dobře vypadala.
Následná jízda podél Teplé byla oku lahodící záležitostí. Hluboké údolí, skály a souběžná trať. Za stanicí Louka se silnice odklonila od trati i řeky. Dále jsme kopírovali Pramenský potok. Než jsme dojeli do Mnichova, údolí se změnilo v louky. Potom, co jsem zde dopil latté a snědl medovník, jsem se vydal napřed k Siardovu prameni. Cesta od silnice tam nebyla zrovna výstavní, ale místo je to pěkné.
Siardův pramen je pojmenován podle legendárního poutníka. Voda v něm má dle pověsti léčivou moc. Opodál stojí zřícenina kostela sv. Jana Křitele. Ten byl nejprve pobořen za husitských válek, aby ho v roce 1615 tepelský opat renovoval. Stalo se tak poté, co zde byl nalezen starý obraz sv. Siarda. Za třicetileté války byl opět pobořen a obnoven v roce 1664. Definitivní zánik pro kostel znamenal zrušení Josefem II. v roce 1782, po čemž byl rozebrán jako stavební materiál.
Chlapce jsem dojel až v Pramenech, kde se chystali opět na pivko. Na to jsem chuť už neměl, tak jsem vyrazil k další ruině kus za vsí v lese. Tentokrát jel se mnou i Kuba.
Pozdně barokní kaple Panny Marie byla postavena v roce 1750. Po odsunu německého obyvatelstva po 2. světové válce začala chátrat. V roce 1950 po začlenění vsi Prameny do vojenského prostoru byla kaple dále devastována. V roce 2012 byl interiér kaple vyčištěn a její okolí upraveno organizací Obnova obce Prameny.
Po odjezdu z Pramenů jsme toho opět moc neujeli. Tentokrát se nám postavily do cesty Tři kříže. Pěkná lokalita s hezkým výhledem. Ten trochu kazí elektrické dráty.
Nabrali jsme směr sever a před Novou Vsí jsme se stočili podél Dlouhé stoky. Náš dnešní cíl byl již na dohled. Zbývalo k němu dojet po cyklostezce č. 2135. To se Tomášovi nechtělo a tak to objel po silnici. Mě se jízda lesem líbila. S Andělovými jsme se shodli, že se pojedeme nejdřív rozhlédnout a potom teprve do Krásna do hospody. Kolem osmé už by výhled nebyl takový.
S Tomem jsme si dali sraz na návsi v Krásně. Večeři jsem nechtěl, protože jsem si nechával místo na buřty. Na ty přišel čas, až se všichni návštěvníci pokochali západem slunce, který ale není tak výrazný. Mohou za to blízké vysoké kopce. V noci bylo sedm stupňů, což není ideální teplota na oslavu kulatin, ale přece si to tím nenecháme zkazit. Nakonec jsme spali naštosováni v altánku vedle rozhledny.
Trasa:
Karlovy Vary - Březová - Bečov nad Teplou - Mnichov - Prameny - Tři kříže - Dlouhá stoka - Krásenka, rozc. - Krásenská rozhledna - Krásno - Krásenská rozhledna.
64 km, 558 m. př.
Bečov nad Teplou
Zřícenina kostela sv. Jana Křitele
Kaple Panny Marie
Tři kříže a výhled na východ
Krásenská rozhledna a výhled na východ
Krásenská rozhledna stojí na Krásenském vrchu v 777 m n.m. Postavena byla v roce 1935 v období hospodářské krize. Plán rozhledny vytvořili architekt Fritz Hoffmann a sochař Willy Russ. Ještě v době stavby byl v blízkosti vybudován výletní hostinec, z něhož zbyly pouze zbytky zdiva. Po 2. světové válce se údržba rozhledny zanedbávala a tak musel být časem výstup na ni zakázán. Velké opravy se rozhledna dočkala až v roce 1996 od firmy Ekostav Krásno.
Výhled z této originální stavby je kruhový a daleký. Severním směrem se táhne pásmo Krušných hor s Klínovcem a Božídarským Špičákem, Východně stratovulkanické Doupovské hory, dále na jih Vladař a Tepelská vrchovina. Zbytek panoramatu dotváří Slavkovský les.
Ráno jsem si nechtěl nechat ujít východ slunce. Ten byl o dost záživnější než západ. I Tomáš se rozhodl, že do narozenin se nevstává pokaždé s východem slunce, natož, když jde o padesátiny. Ve spacáku zůstal nakonec jediný Franta. Snídani jsme ani nedělali, sbalili jsme věci a sjeli do Krásna. Tam jsme však nepořídili a tak jistota byl Horní Slavkov. V té zimě se ale nejelo příjemně. S Tomem jsme ještě hledali Schnödův peň, ale na špatné straně silnice, čili neúspěšně.
Pekárnu jsme našli na horním slavkovském náměstí. Tu necelou hodinu nám tam bylo příjemně. Zato velice nepříjemné bylo sjíždět do Lokte. Málem jsme na těch kolech zamrzli.
Potom už se zbytek cesty nic zvláštního nestalo. Jeli jsme totiž notoricky známou cyklostezkou č. 6. Po ní jsme dojeli až do Vojkovic, kde jsme se po poledni nalodili do vlaku a rozjeli se do svých domovů.
Trasa:
Krásenská rozhledna - Krásno - Horní Slavkov - Loket - Svatošské skály - Karlovy Vary - Kyselka - Vojkovice.
53 km, 197 m. př.
U Krásenky
Horní Slavkov
Svatošské skály
Žádné komentáře:
Okomentovat