Sedloňův blog: Kolem dolní Lužnice (1/6)

Po letech jsem vyrazil na jih Čech. Nejvíce se těším na setkání s Jendou Krausem, který bydlí v Belgii a tudíž se vidíme málo.

Nejprve zakotvím v Táboře, kde budu tři noci a poté se přesunu do Albrechtic nad Vltavou. Uvidíme zda sám nebo už s Jeníkem. Mám v plánu navštívit klášter, rozhledny, nejvyšší vrcholy a okolí Soběslavi.

Z Milevska přes Javorovou skálu

Pro přesun do Tábora jsem zvolil trasu z Milevska (kolem 450 m n.m.), kam jsem dojel přes Rakovník, Beroun a Písek. Poslední úsek byl pro mě premiérou a obzvlášť jsem si užil pohled na přehradu Orlík z mostu u Červené.

V Milevsku jsem omrknul kostel a hned jsem zaplul do cukrárny. Tam jsem si dobře ,,pokecal'' se staršími manžely, kteří také rádi cestovali do alpských zemí, konkrétně se sborovým zpěvem.

V Milevsku jsem nemohl opomenout místní klášter premonstrátů. Jeho vznik se datuje do roku 1184. V té době se zde začala budovat největší jihočeská románská stavba, jejíž finální stavební úpravy byly dokončeny během 14. století. Součástí areálu jsou také Opatská kaple, kostel sv. Jiljí a Milevské muzeum.

Pokračuji na severovýchod směrem Javorová skála. Jel jsem přes takové obce jako Týnice, Přeštěnice a odsud po zelené značce přes Rohozov do Podchýšské Lhoty, kdy se střídal asfalt a lesní cesta. Celou cestou byly výhledy na zvlněnou Vlašimskou pahorkatinu. Před Lhotou se objevil i vysílač na Javorové skále.

Do vsi Chyšky už jsem jel po silnici č. 121. Tu jsem použil ještě pro přesun do osady Krošíček, odkud začíná stoupání na vrchol po cyklostezce a červené značce. Ze silnice zbývá 100 výškových metrů.

Na vrchol Javorové skály vede slušná asfaltka ucházejícího sklonu. Se 723 m n.m. je tato hora nejvyšší ve Vlašimské pahorkatině. Stojí na ní telekomunikační vysílač, ale výhledy do kraje nečekejte. Pod vrcholem se nachází dětský tábor a bývalá poštovna ze Sněžky, která funguje.

Ještě jsem se stavil ve vsi Ounuz, která je nejvýše položenou v okrese Tábor. Poslední atrakcí v okolí je skalní útvar Čertovo břemeno, ležící v lese u silnice směr Jistebnice. Tam mířím i já.

Rozhodně to nebylo jen z kopce, jak jsem čekal. Náměstíčko zde mají hezké, ale já si vystoupal za další jistebnickou atrakcí, kaplí sv. Máří Magdaleny. Uvádí se jako vyhlídkové místo a je to pravda. Vidět je sice Temelín, ale za ním Šumava a Kleť.

Novorománská svatyně pochází z r. 1861. Její předchůdkyní byl kostelík z r. 1347, který nechal vystavět Petr I. z Rožmberka.

Také jsem se pídil po Jistebnickém kancionálu, ale ten prý mají na městském úřadě a ten byl již v pátek odpoledne zavřený.

Z Jistebnice v 600 m.n.m. to do Tábora rozhodně nebylo pouze z kopce. Hned kopec za městem dal zabrat. Ve Všechově jsem překvapivě musel přečkat deštík, ale potom už jsem ulicí Kpt. Jaroše vniknul do města Husitů, kde budu třikrát nocovat na internátě střední školy. Už jsem toto ubytování použil v minulosti dvakrát.

Trasa:
Milevsko - Přeštěnice - Rohozov - Chyšky - Krošíček - Javorová skála - Ounuz - Jistebnice - Sv. Magdalena - Jistebnice - Vlásenice - Všechov - Klokoty - Tábor.
52 km, 713 m. př., 724m n.m.