Sedloňův blog: Kolem dolní Lužnice (4/6)

Přes Bechyni do Albrechtic

Dnes se konečně setkám s Honzou Krausem a budeme spolu tři dny nejen jezdit na kole. Sraz máme u Stádleckého mostu. Odsud pojedeme opět podél Lužnice, jen opačným směrem. Nakonec skončíme ale u Vltavy, konkrétně v Albrechticích.

Ke Stádleckému mostu jedu jako včera, jen z Malšic to vezmu po žluté značce. Kolem desáté hodiny se shledávám s dlouholetým kamarádem a můžeme vyrazit na cestu.

Zkoušíme to po modré značce, ale záhy nás staví zákaz vjezdu kol na soukromý pozemek. Otáčíme to tedy a pokračujeme po pravém břehu, po červené. Chvíli nám znepříjemňuje jízdu plevel všeho druhu, rostoucí do metrové výšky. Ale zase nemusíme přenášet. Po krátkém občerstvení v osadě Liška nás cesta vyvede až nad Dobronice ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie. Krásné místo s úžasným výhledem na Lužnici a okolní kopce. To stojí za to se tu chvíli zdržet. Kór, když tu Jenda objevil kešku.

Po kochandě sjedeme do Dobronic, kde stojí zřícenina hradu. Hrad byl postaven, 100 let po první zmínce o obci Dobronice, kolem roku 1320. Dominantou hradu je okrouhlá věž, již z dálky viditelná. Poskytovala podle potřeby poslední útočiště obráncům hradu. Z obranných důvodů věž byla přístupna pouze po můstku v úrovni prvního patra. Navštívit zříceninu můžete celoročně a o prázdninách je pod hradem k dispozici občerstvení.

Na doporučení jedeme do Bechyně radši po silnici. Terén cesty podél řeky je prý mizerný. V tomto krásném městě zapadneme do první restaurace a dáme si oběd. No zapadneme, obědváme na terase. Společnost nám dělá cykloturista důchodce, který je zde v lázních. O kus dál to potom dorazíme zmrzlinou.

Dále zastavíme na náměstí. Já abych se rozhlédl z kostelní věže a Honza aby se mrknul do sportu. Z věže kostela sv. Matěje je hezký pohled na náměstí, Duhový most, údolí Lužnice i do okolí. Schody, které vedou nahoru, jsem si vyběhl dvakrát. V polovině focení mi totiž došla baterka.

Z Bechyně pokračujeme opět podél Lužnice a je to nejlepší úsek, který jsem za ty dva dny jel. Od soutoku s říčkou Smutná je hezký pohled na bechyňský zámek. Jeho poloha na ostrohu značí, že býval hradem. Cestou skalnatým údolím pozorujeme feratisty nad řekou a překonáváme dřevěný chodník nad řekou. V těchto místech ústí do Lužnice Čertova strouha.

Za Rosínem už nás čekají Koloděje nad Lužnicí a pěkný zámek Mitrowicz. Na fotce nejlépe vynikne za slunka, tak si na něj chvíli počkáme.

Barokní zámek vznikl přestavbou renesanční tvrze za Františka Karla z Mitrowicz v letech 1737-41. Současně byla k zámku přistavěna kaple sv. Anny. Z tvrze se na mnoha místech fasády dochovaly fragmenty psaníčkového sgrafita.

Definitivně opouštíme Lužnici a nyní přejedeme k Vltavě. Konkrétně do Týna. Tam zavítáme na místní koupaliště. Koupat se však nebudeme, pouze navštívíme zbytek Jendovy rodiny.

Z Týna do Albrechtic už je to kousek, ale snadné to ještě nebude. Kus za městem brzdíme nad soutokem dvou dnes pojížděných řek. Ze silnice č. 159 je na něj pěkný pohled. Z Neznašovů musíme do kopce přes Všemyslice a Všeteč, protože v osadě U Myšáků je silnice neprůjezdná i na kole. Ve finále nás Honzik zavede po cyklostezce č. 7 do lesa, místo abychom už jeli přímo do Albrechtic. Ani tam ještě není naše konečná. Když s Honzou, tak na samotu zvanou U Honzíčka, patřící ke vsi Údraž. Tam se setkáváme i s Honzovými rodiči a tchýní. Zůstaneme zde dvě noci a budeme jezdit po okolí.

Trasa:

Tábor - Malšice - Stádlecký most - Dobronice - Senožaty - Bechyně - Rosín, rozc. - Koloděje - Týn n. Vlt. - Neznašov - Všemyslice - Všeteč - Albrechtice - Údraž.

64 km, 747 m. př., 527 m n.m.