Sedloňův blog: Reiter Alpe

Nejrozsáhlejším pohořím v této oblasti jsou Berchtesgadenské Alpy. Jméno mají podle známého jihobavorského města. Nejvyšším vrcholem je skoro třítisícový Hochkönig, ale nad údolím Saalachu se tyčí pouze podskupiny Steinernes Meer a Reiter Alpe.

Reiter Alpe bylo mým posledním pohořím této dovolené. Jeho nejvyšší horou je Stadelhorn s 2286 m n.m., který byl také v mém itineráři. Znamenalo to celkové převýšení z Loferu 1600 metrů. Kolik na kole a kolik pěšky se mělo ukázat během dne.
Cestou do lokality Auer Wiesen jsem se zdržel pouze na skalní vyhlídce, hledící na Lofer, Steinberge a Loferer Alm. To jsem si nechal líbit. Lesem jsem jel prakticky celou cestu až k lovecké chatě Hochgscheid. Posledních 300 výškových metrů bylo po šotolině. Cestu mi zpestřily krávy, jdoucí proti mě. Nějak podezřele se ke mně měly. Jedna z nich mi olízla ruku, když jsem to zkoušel jako se psem. Jenže začly více dorážet, tak jsem zvolil rychlejší ústup.
Lovecka chata Hochgscheid stojí v 1380 m n.m. a je od ní krásný výhled na Chiemgauské Alpy. V době mé návštěvy byla opuštěná a zamčená. Vypadá to, že sem málo kdo přijde. Zamkl jsem kolo a vyrazil vstříc novým dobrodružstvím. Když jsem se díval na stěnu Stadelhornu, vypadalo to na velké dobrodružství.
Do sedla Hochgscheidcharte jsem se vyšplhal celkem rychle. To už jsem byl v 1700 m n.m. a také na hranicích s Bavorskem. Na jeho stranu zela hluboká propast a v ní údolí řícky Ramsauer Ache. Pořád mi vrtalo hlavou, kudy se na vrchol Stadelhornu dostanu, když stojím pod vysokou stěnou. Zatím jsem se kochal úžasnými výhledy a otázku nechal ještě chvíli nezodpovězenou. I odsud byl skvělý pohled na Steinberge, jehož panorama krášlil nedaleký jehlan Gernhorn. Dokonce i ty Vysoké Taury jsem zahlédl.
Otázka výstupu byla vyřešena zanedlouho. Když jsem se ocitl pod téměř kolmou stěnou nemající konce, začal jsem se smiřovat s tím, že na Stadelhorn se nepodívám. Lana a skoby bych možná zvládl, ale obávám se, že při pohledu zpět dolů mi nebude dobře po těle. Zkusil jsem kousek vystoupat, ale radši jsem to vzdal. Ono se i lezlo velmi pomalu a čas dneska nehraje se mnou. Po 16. hodině má totiž začít pršet. V podskupině Reiter Alpe si tedy připíši pouze nevýrazný vrchol Hochgscheid, ležící nad stejnojmenným průsmykem.
Do nížiny jsem jel přes osadu Obermayrberg a v místní restauraci jsem si udělal pauzu. Ani slunečníky nezmírnily vedro, které bylo i v těchto výškách. Už jsem se těšil na loferské koupaliště. Dole jsem udělal ještě zastávku v Au u Antoniuskapelle a pozoroval přicházející mraky. Koupaliště jsem tedy nenavštívil, ale jsem rád, že začalo pršet až po 19. hodině.

Šestý den ráno jsem se obával, že déšť bude trvat, ale nestalo se tak. Ještě za šera jsem vyjel směr Bad Reichenhall, abych měl rezervu pro případný déšť. Nakonec pouze mírně krápalo. Začalo ale v nejnevhodnější chvíli, když jsem si nevěděl rady s trasou v obci Schneizlreuth. Nakonec mě zachránil místní občan, když mě poslal spravným směrem k přehradě Saalachsee. Mohl jsem tedy v klidu odjet v 9 hodin z jihu Bavorska k domov.

Trasa:
Lofer - Scheffsroth - Auer Wiesen - Jhht Hochgschied - Obermayrberg - Au - Lofer.
28 km, 799 m. př.